Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ideální dovolenkový koktejl moře, památek a hor. Slovinská riviéra

aktualizováno 
Jako přímořská destinace stojí Slovinsko v hlubokém stínu proslulejšího Chorvatska, přitom na slovinské pobřeží je to z Česka docela blízko. Pokud sem zamíříte, určitě neprohloupíte. Najdete tu na malé ploše perfektní služby, malebná přímořská městečka i plno příležitostí na zajímavé výlety do okolí.

Slovinsko, letecký pohled na město Piran. | foto: Wikimedia Commons

Ti, kdo ještě pamatují doby nesvobody, ať rychle zapomenou na "Jugošku", jejíž bylo Slovinsko kdysi součástí. Dnes není v tomto plošně malém státě po komunistickém dědictví skoro ani památky. Máte co dělat s vyspělou zemí, kde si kvalita služeb a třeba i čistota nezadá s Rakouskem nebo Německem, většina Slovinců ovládá nejméně jeden cizí jazyk a budete se tu cítit příjemně.

Jak je Slovinsko malé, máte tam všechno po ruce. Když vás přestane bavit lenošení u pobřeží, můžete snadno vyrazit do vnitrozemí, např. do světoznámých jeskyň, na krasové planiny, do metropole Lublaně nebo třeba do Julských Alp. To vše za pár desítek minut jízdy.

Slovinsko, panoráma Piranu

Panoráma Piranu

Babylon národů a jazyků

Slovinské pobřeží měří ani ne celých 50 kilometrů, zato je nepravidelně členité, zčásti skalnaté a malebné. Kromě přírodních krás a koupání v samém závěru Jaderského moře je ale tzv. Slovinská riviéra zajímavá i z historického a kulturního hlediska. Na vzhledu zdejších městeček se totiž nesmazatelně podepsal italský vliv a když by vás někdo "naslepo" vysadil na náměstí v Piranu, Izole nebo Koperu, nejspíš byste po otevření očí hádali, že jste se ocitli v Itálii – možná v nějakém zákoutí Benátek.

Dnešní slovinská přístavní městečka byla totiž po staletí v držení Benátčanů, jejichž nadvláda skončila až koncem 18. století. Celá oblast připadla po roce 1918 opět Itálii a teprve po komplikovaných jednáních a plebiscitu, konaném po 2. světové válce, se Istrie včetně její slovinské části stala součástí Jugoslávie. Samostatné Slovinsko pak existuje od roku 1991.

Dlouhodobý italský vliv se projevuje i v tom, že pobřežní oblast je dnes úředně dvojjazyčná. Všechny nápisy tu jsou slovinsky a italsky, přičemž každý ze zdejších obyvatel vládne plynně těmito dvěma jazyky a obvykle ještě nejméně jedním dalším. Piran je tedy pro mnohé Pirano, Koper se řekne Capodistria a Portorose je italské jméno pro Portorož.

Slovinsko, pohled na Koper

Pohled na Koper

Piran: Benátky v malém a výhled až na Alpy

Za nejdůležitější letovisko na slovinském pobřeží platí Portorož, to ale hlavně kvůli největšímu výběru ubytování, krásné velké pláži s navezeným umělým pískem a mnoha možnostmi zábavy. Je tu také několik kasin. Pokud vás zláká hazard, nezapomeňte s sebou cestovní doklad, jinak vás nepustí dovnitř. A počítejte s tím, že nad ruletou potkáte spoustu italských gamblerů, kteří si užívají neřesti v jejich domovině nedostupné.

Jediným starobylým pozůstatkem v Portoroži je torzo kostela ze zrušeného kláštera Bernardinů, ovšem poněkud ukryté na nádvoří hotelového komplexu Histrion.

Slovinsko, areál hotelu Histrion u Portorože

Slovinsko, areál hotelu Histrion u Portorože

Za komorní krásou Slovinské riviéry musíte o kousek dál, a pokud máte základnu v Portoroži, zvládnete to i pěšky. Jen tři kilometry totiž dělí Portorož od Piranu, zřejmě nejmalebnějšího místa slovinského pobřeží. Jméno tohoto pitoreskního městečka snad pochází z řeckého výrazu "pyr", což značí oheň. Na strategickém poloostrově, kde Piran leží, prý totiž stál v antické době maják, který ukazoval lodím cestu do řecké pobřežní kolonie Aegida (v místech dnešního Koperu).

Slovinsko, kostel sv. Jiří v Piranu

Kostel sv. Jiří v Piranu

Slovinsko, rybáři v Piranu

Rybáři v Piranu

Středověká zástavba Piranu je stísněná na úzkém poloostrově, jehož terén směrem do vnitrozemí stoupá. Podle vody přijdete na malebné hlavní náměstí, Tartinijev trg (Piazza Tartini) s autentickým benátským koloritem. Architektura paláců jako by těm pravým Benátkám z oka vypadla, tu a tam na budovách spatříte okřídleného lva a dokonce nechybí ani "benátští" holubi.

Snadno trefíte ještě k dominantě městečka, vznešenému kostelu sv. Jiří s typickou benátskou campanillou na terase nad mořem, ale jakmile se pustíte do labyrintu uzoučkých, tmavých uliček, už to s orientací bude horší. Asi v Piranu na chvíli zabloudíte, ale za pár minut každopádně vyjdete někde na nábřeží - vždyť moře obklopuje městečko ze tří stran.

Z pevninské strany chránily Piran hradby, z velké části dochované. Určitě na ně vylezte, poplatek je jedno euro. Zvlášť pokud vzduch vyčistí bouřka nebo třeba prudký vítr bóra, budete mít skvělou viditelnost. Z hradeb přehlédnete celý Terstský záliv včetně města Terst (možná budete překvapeni, jak je to blízko!), uvidíte italské letovisko Grado i zámek Miramare. Severní obzor pak budou korunovat masivy Triglavu a Kaninu v Julských Alpách, a za zvlášť dobré viditelnosti vykouknou i štíty Dolomit.

Slovinsko, pohled na Piran z hradeb

Slovinsko, pohled na Piran z hradeb

Pěšky podle pobřeží a tunelem zpátky

Pokud nepospícháte zpátky na pláž, můžete pokračovat z Piranu pěšky dál, a to směrem na východ. Chvíli vede nad mořem upravená cestička, ale za hotelovým komplexem v další zátoce se musíte pustit prudce do stráně a vystoupat až na zalesněný poloostrov, skýtající další krásné výhledy.

Pokud se budete držet občasných turistických značek, dostanete se zase dolů na úroveň moře a přijdete ke Strunjanským salinám. V plochém ústí potoka do moře se tu po staletí dobývala sůl a v 15. století to dokonce byly největší saliny na území tehdejší Benátské republiky. Dnes se sice sůl už průmyslově netěží, ale v letní sezoně si to turisté mohou zkusit aspoň v malém.

Dál směrem k Izole se nad mořem táhne několikakilometrový úsek flyšových útesů, je to nejdelší neporušená část pobřeží v celém Terstském zálivu. Vy se ale stočte vpravo, podejděte hlavní silnici a značení vás navede na asfaltovou cestu, která se noří do hlubokého údolíčka, aby posléze vešla do tunelu. Sledujete teď totiž trasu zrušené železnice Parenzana, úzkorozchodné trati, která v letech 1902–1935 spojovala italský Terst s chorvatskou Porečí (italsky Parenzo - odtud název).

Slovinsko, přístav v Izole

Přístav v Izole

Úzkokolejka měřila 123 kilometrů a procházela dosti členitým terénem, na trati proto bylo mnoho zatáček a stoupání, která nedovolovala rychlost větší než 31 km/h. Kvůli špatné rentabilitě se železnici po 2. světové válce už nepodařilo uvést do provozu a dnes tu nejsou ani koleje.

V blízké Izole byste si mohli prohlédnout aspoň historickou lokomotivu a až projdete tunelem – jezdí tudy také cyklisté – tak si každopádně přečtěte informační tabuli. To už budete na druhé straně pevninské šíje, kterou tunel prorážel, na straně k Portoroži. A zpět k portorožské pláži vám zbývá jen několik set metrů strmě z kopce vilovou zástavbou.

Slovinsko, západ slunce u Portorože

Západ slunce u Portorože

Slovinsko, dolina Škocjanských jeskyní

Dolina Škocjanských jeskyní

Tipy na výlety do okolí

KOPER
Jediné opravdové město a námořní přístav na Slovinské riviéře. Nenechte se odradit průmyslovým okolím, staré město je krásně zachovalé. Vynikající architekturu představuje Prétorský palác na Titově náměstí (Titov trg), stejně jako katedrála Nanebevzetí Panny Marie.
Z Portorože sem pojedete 20 minut autem.

IZOLA
Staré rybářské městečko na poloostrově vysunutém do moře dýchá klidnou atmosférou. Už zdálky vás upoutá charakteristická věž kostela sv. Maura, malebná je marina s jachtami i starými rybářskými bárkami. Najdete tu taky muzeum úzkokolejky Parenzana.
Z Portorože 15 minut autem, případně hodinu lodí.

ŠKOCJANSKÉ JESKYNĚ
Obrovský jeskynní systém ve vápencové oblasti Krasu si vysloužil zápis na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Prohlídka trvá hodinu a půl, budete procházet mj. nad desítky metrů hlubokým podzemním kaňonem s bouřící řekou dole. Bývá tu mnohem méně lidí než v komercionalizovaných Postojenských jeskyních. Z Portorože sem dojedete za hodinu.

TERST
Divoký a trochu dekadentní je Terst, kdysi nejdůležitější rakousko-uherský přístav, dnes na území Itálie (Trieste). Projděte si centrum kolem starého přístavu, monumentální architekturu spatříte na náměstí Piazza Unitá d’Italia. Mezi svatyněmi mnoha vyznání najdete i srbský ortodoxní kostel nebo synagogu, jednu z nejvýznamnějších v Evropě. Z Portorože sem dojedete za 40 minut.

může se hodit

Jak se tam dostat

Na slovinské pobřeží ani do okolí z Česka neexistuje rozumná letecká doprava, praktické to není ani vlakem, proto nejspíš pojedete autem. Cesta po vlastní ose je z Prahy dlouhá přes 800 kilometrů, směřujte přes Linz, Villach a Ljubljanu (z Moravy přes Vídeň, Graz a Maribor). Po překročení českých hranic najedete v Rakousku záhy na dálnici a sjedete z ní, až když budete mít moře na dohled. Potřebujete rakouskou a slovinskou dálniční známku, zvlášť se ještě platí tunely.

Doprava v oblasti

Pokud se vám na místě nechce jezdit autem, můžete využít místní autobusovou dopravu. Vedle častého spojení z Portorože/Piranu do ostatních slovinských letovisek jezdí např. 3x denně i přímý spoj do Terstu. Jízdní řády najdete vylepené na zastávkách.

Užitečný web

www.slovenia.info - oficiální turistický portál Slovinského turistické organizace (mj. anglicky, německy)
www.portoroz.si - internetové stránky Portorože

Mapy © Google

Autoři:




Nejčtenější

Happy Guest Hotel Lodge v Duttonu ve Velké Británii nabízí hostům půjčení...
Netradiční hotelové služby: bondage menu nebo rybička pro samotáře

Se skvěle vybaveným minibarem a individuální pokojovou službou už dávno nikoho neohromíte. Hotely teď nabízejí neuvěřitelné spektrum služeb. A některé z nich...  celý článek

Microsoft Image Composite Editor - výběr zobrazení (projekce)
NÁVOD: Jak vyfotit a složit dechberoucí panorama? Zvládne to každý

Široké panoramatické fotografie dokážou na první pohled zaujmout. Lépe zachytí pohled na město nebo krajinu a zprostředkují tak zážitek, který běžná fotka 4:3...  celý článek

Britský zaoceánský parník Queen Elizabeth 2 (spuštění na vodu v září 1967)
Komfortní gigant na vodě Queen Elizabeth 2 místo oslav čeká na svůj osud

Zaoceánská pýcha Spojeného království Queen Elizabeth 2 slaví padesátku. Za 40 let služby loď přeplula Atlantik více než 800krát a převezla 2,5 milionu...  celý článek

Medvěd s uloveným lososem
Aljaška, z které mrazí. Lososí hostina pro medvědy na vlastní oči

Jeden z nejúžasnějších zážitků v pozorování zvířat, jaký se dá na naší planetě v divočině zažít, je tažení lososů, na které čekají hladoví medvědi a nedočkavě...  celý článek

Solná poušť po dešti
Dotknout se nebe. Putování nádhernou Bolívií s bleskem za zády

Druhá půlka mého bolivijského pobytu byla stejně nabitá jako ta první. Vydáváme se na povedený trek do And, poté sestoupíme do Amazonské nížiny a nakonec...  celý článek

Další z rubriky

Vzhledem k absenci silnic spojujících města a vesnice na pobřeží tu kromě...
Kde žije víc psů než lidí. V zemi barevného ledu vládne tma a pořádný mráz

Od zvláštního zpravodaje MF DNES v Grónsku Za velkoměsto se tu bere vesnice s pěti tisíci lidmi, po ulicích běhají bílí tažní psi, zima zalézá hluboko do kostí a do sousedního města dojedete jen lodí....  celý článek

Kořeněné maso, pikantní omáčka a spousta zeleniny. Ovšem ten můj kebab je ze...
Proč není kebab jako kebab. A co je vlastně kebab?

V posledních letech obliba kebabu v českých městech vytrvale stoupá. Jenže spousta z nás v tom má trochu „hokej“. Co je vlastně kebab, jak se liší od gyrosu a...  celý článek

Barely ropy zkrátka k Dubaji patří. Snímek byl pořízen 4. srpna 1961.
Před padesáti lety bylo v Dubaji 13 aut. Neznámá fakta o ropné metropoli

Perla pouště. Marnotratná, krásná, fascinující. Ačkoli je Dubaj známá svým oslnivým luxusním životním stylem a světovými rekordy, její kořeny sahají do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.