Potíže s hygienou na cestách často pramení nejen ze snížené možnosti pohodlně se umýt, ale také z rozdílných kulturních a hygienických návyků. Ty mohou někdy člověku neznalému dokonce způsobit malý šok.
Pokud se tedy chystáte do vzdálenější ciziny, měli byste se raději dopředu seznámit i s mnohdy intimními detaily činností, které budete později nuceni provádět. Začneme pro mnohé prubířským kamenem - toaletou. Zřejmě jen málokomu uniklo, že toaletní mísy ve světě nejsou zdaleka samozřejmostí. Namísto toho jsou hojně rožšířené takzvané »šlapky« - tedy jakási deska se dvěma naznačenými stopami a otvorem uprostřed, nad který si člověk vykonávající potřebu, musí »přičapnout«. To se už pro nejednoho Evropana stalo záludnou pastí. Nezvyklá poloha, většinou žádný toaletní papír, co si v takovém případě počít? Především je nutno podotknout, že absenci klasické toaletní mísy nelze považovat za »barbarský« zvyk. Pokud budete nuceni používat delší dobu »šlapací« typ klozetu, zjistíte, že to má svoje výhody. Zpočátku je obtížné udržet rovnováhu. Většina Evropanů neuvyklých tomuto posezu má poněkud těžkou zadnici a ochablé svalstvo na příslušných partiích. To se však zakrátko dá vytrénovat. Horší je to už s tím, že se pravděpodobně budete muset obejít bez toaletního papíru. Místo toho bývá na toaletě přistavena nádoba s vodou či - v modernější verzi - sprchov á hadice. Namísto papíru se potom příslušné partie omývají. I to má však své opodstatnění. Většinou se tato forma hygieny uplatňuje v teplejších zemích a zde je vhodnější mít choulostiv á místa těla vždy pečlivě omytá; zabráníte tím mnoha komplikacím - například opruzeninám. S tímto postupem souvisí i jedna zvláštnost uplatňovaná především v arabském světě: protože se zde výše popisovaná hygiena provádí zásadně levou rukou, je tato končetina povážována za nečistou. Ať vás tedy nenapadne touto rukou někomu podáv at jídlo či dárek - je to považováno za hrubý společenský prohřešek. V přísném soukromí samozřejmě můžete na prov o zov ání hygieny použív at kterékoli paže - jen se o tom příliš ve společnosti nešiřte. Dalším problémem na cestách může být nedostatek vody na umytí. V tomto případě byste si měli alespoň opatřit vlhký ubrousek na otření obličeje, rukou a zátylku (ten kvůli ochlazení). Cestujete-li do cizin y letadlem, máte výhodu zvlhčené toaletní ubrousky si můžete ušetřit z paluby letadla. Ochlazov ání zátylku při pobytu v horku nepodceňujte pomůžete tak tělu v boji proti přehřátí. Stejně důležitý je i dostatečný přísun tekutin - a s tím souvisí i další hygienická zvláštnost, která se prov ozuje v některých východních zemích. Pokud vám spolucestující půjčí svoji láhev , abyste se z ní mohli napít, nepřikládejte její hrdlo přímo ke rtům. Místo toho si v odu do úst nalév ejte. T ento návyk je pro Středoevropana také jiný - ovšem opět poněkud hygieničtější.
Pokud se tedy chystáte do vzdálenější ciziny, měli byste se raději dopředu seznámit i s mnohdy intimními detaily činností, které budete později nuceni provádět. Začneme pro mnohé prubířským kamenem - toaletou. Zřejmě jen málokomu uniklo, že toaletní mísy ve světě nejsou zdaleka samozřejmostí. Namísto toho jsou hojně rožšířené takzvané »šlapky« - tedy jakási deska se dvěma naznačenými stopami a otvorem uprostřed, nad který si člověk vykonávající potřebu, musí »přičapnout«. To se už pro nejednoho Evropana stalo záludnou pastí. Nezvyklá poloha, většinou žádný toaletní papír, co si v takovém případě počít? Především je nutno podotknout, že absenci klasické toaletní mísy nelze považovat za »barbarský« zvyk. Pokud budete nuceni používat delší dobu »šlapací« typ klozetu, zjistíte, že to má svoje výhody. Zpočátku je obtížné udržet rovnováhu. Většina Evropanů neuvyklých tomuto posezu má poněkud těžkou zadnici a ochablé svalstvo na příslušných partiích. To se však zakrátko dá vytrénovat. Horší je to už s tím, že se pravděpodobně budete muset obejít bez toaletního papíru. Místo toho bývá na toaletě přistavena nádoba s vodou či - v modernější verzi - sprchov á hadice. Namísto papíru se potom příslušné partie omývají. I to má však své opodstatnění. Většinou se tato forma hygieny uplatňuje v teplejších zemích a zde je vhodnější mít choulostiv á místa těla vždy pečlivě omytá; zabráníte tím mnoha komplikacím - například opruzeninám. S tímto postupem souvisí i jedna zvláštnost uplatňovaná především v arabském světě: protože se zde výše popisovaná hygiena provádí zásadně levou rukou, je tato končetina povážována za nečistou. Ať vás tedy nenapadne touto rukou někomu podáv at jídlo či dárek - je to považováno za hrubý společenský prohřešek. V přísném soukromí samozřejmě můžete na prov o zov ání hygieny použív at kterékoli paže - jen se o tom příliš ve společnosti nešiřte. Dalším problémem na cestách může být nedostatek vody na umytí. V tomto případě byste si měli alespoň opatřit vlhký ubrousek na otření obličeje, rukou a zátylku (ten kvůli ochlazení). Cestujete-li do cizin y letadlem, máte výhodu zvlhčené toaletní ubrousky si můžete ušetřit z paluby letadla. Ochlazov ání zátylku při pobytu v horku nepodceňujte pomůžete tak tělu v boji proti přehřátí. Stejně důležitý je i dostatečný přísun tekutin - a s tím souvisí i další hygienická zvláštnost, která se prov ozuje v některých východních zemích. Pokud vám spolucestující půjčí svoji láhev , abyste se z ní mohli napít, nepřikládejte její hrdlo přímo ke rtům. Místo toho si v odu do úst nalév ejte. T ento návyk je pro Středoevropana také jiný - ovšem opět poněkud hygieničtější.
