Moc rád se toulám světem na kole, a to i v zimě. Nedávno, s blížícím se koncem roku, jsem si naplánoval poněkud tematicky zaměřený výlet do míst historicky spjatých se zrodem krásné vánoční tradice. Že se vám zdá putování kamsi do pouští Svaté země, ke všemu na kole, přece jenom trochu příliš z ruky? Tedy vězte, že není třeba vážit cestu tisíce kilometrů dlouhou, vždyť Táborsko má ve svém místopise nabídku biblických názvů téměř stejně bohatou. Zmíněné názvy tu mají na "svědomí" kdysi křesťany opovrhovaní kacíři, husité. Už své nedobytné útočiště pojmenovali Táborem podle hory sousedící s Nazaretem, domovinou Ježíškových rodičů Josefa a Marie. Za další jmennou analogií s biblickým místopisem se rozjíždím do nedaleké Jistebnice. Chopili se jí místní současníci zakladatele Tábora a jistebnického rodáka kněze Hromádky, při křtu potoka protékajícího jejich městečkem. Obohatili tak Táborsko o jméno Cedron, to jest o původní název říčky v úpatí Ježíšova popraviště, Golgoty. Jak tedy řečeno, biblický Cedron se vine pod jeruzalémskými hradbami, a sice Josafatským údolím. Hluboká a malebná proláklina téhož jména však vévodí rovněž krajině mezi Chýnovem a Křečí, na dohled od dějiště poslední bitvy husitských válek v roce 1435. Odtud co by kamenem dohodil, leží konečně Betlém. Šplhám do malé osady na východní periferii Táborska. Hýčká se tu legenda z husitských dob o pocestném, který zabloudil do jediné tehdejší místní chalupy, a když prý spatřil ve světle loučí Jezulátko v kolébce vystlané senem, jen nevěřícně vydechl: "Vždyť vy tu žijete jako v Betlémě." Příhoda se tak dlouho dědila z generace na generaci, až zakořenila i v oficiálním názvu vesničky.
3. února 2001
