Hůlky, pohodlné i praktické - pro ty, co to umí

aktualizováno 
- V asiských restauracích jsou vedle keramické lžíce, sloužící k nabírání polévky či k přendavání jídla ze společného talíře do misky, hlavním jídelním nástrojem tyčinky. Už jste s nimi někdy zkusili nabrat pokrm? A šlo vám to stejně dobře jako s nožem a vidličkou? Pak už jste téměř poloviční Číňané.

V nejlidnatější zemi světa, kde kchuaj-c', neboli jídelní tyčinky "vynalezli", se tradice jejich používání datuje někdy do období před třemi tisíci roky. Stejně jako na starém kontinentě vidličky i jídelní hůlky si získaly oblibu proto, že usnadňovaly manipulaci s horkou potravou.
Dnes si jimi vkládá dobroty do úst skoro polovina obyvatel planety. Jejich hrdými přívrženci jsou vedle Číňanů odedávna také Japonci, Korejci, Mongolové a mnozí další, kdo byli ovlivněni čínskou kulturou.
Vzdálenosti se zkracují, kultury se navzájem ovlivňují a i našinci se s tímto stále ještě poněkud exotickým způsobem stolování setkávají stále častěji.
Není to nic obtížného, alespoň pro ty, kteří hůlky dobře ovládají.
Tyto nejjednodušší příbory v praxi fungují na principu páky. Jsou jakýmsi prodloužením lidských prstů. Zkušené ruce s nimi při jídle hravě provedou veškeré potřebné operace - sevření, porcování větších soust i závěrečné vyzvednutí k ústům.
Čínané, mistři nejpovolanější, tvrdí, že k dobrému zvládnutí dvou tenkých dřívek postačí pár hodin usilovného zkoušení. Jen je třeba se nenechat deprimovat počátečními neúspěchy. Odměnou pak bude dobrý pocit i obdiv Asiatů, jejichž charakteristické hospůdky teď rostou i v našich městech jako pověstné houby po dešti.
Pokud se vám používání tyčinek zalíbí, brzy poznáte, že existují zhruba dva základní druhy: čínské a japonské. Oboje mají horní část silnější a dolní tenčí. Avšak zatím co čínské tyčinky mají tenkou část plochou, japonské ji mají kuželovitou a nepatrně zaostřenou. Délka kolísá mezi dvaadvaceti a sedmadvaceti centimetry.
Někdy bývá horní část tyčinek čtvercová, aby se při položení na stůl nekutálely.
Bývají z nejrůznějších materiálů, nejčastěji ze dřeva, bambusu, kostí i ze slonoviny. Tvrdé černé tyčinky z ebenového dřeva s postříbřenými konci, nebo tyčinky z červeného dřeva připomínají současníkům dávnou minulost.
Aby se při používání neohýbaly, vyrábějí se při vysoké teplotě a nechávají se vyschnout. Lakované se zhotovují z bambusu nebo dřeva, přičemž lak přírodní barvy se nanáší v sedmi nebo osmi vrstvách. Takové se pak i lehce čistí.
Pověsti říkají, že čínští císařové, synové Nebes, dávali přednost tyčinkám postříbřeným. Měly prý tu výhodu, že neomylně zčernaly, jakmile se dotkly jedu.
Nedávno jeden japonský vědec vyhlásil jedení tyčinkami za velice účinnou a prospěšnou gymnastiku, protože je přitom zapojených 30 kloubů, 50 svalů prstů, zápěstí, rukou a ramenou.

JAK SE JÍ HŮLKAMI?
- první hůlka se umístí dolů mezi palec a ukazovák a při lehce skrčených prstech se opře o konec prsteníku
- druhá hůlka se uchopí mezi konečky palce, prostředníku a ukazováku
- zatímco prvá hůlka zůstává stabilní, pohybujeme druhou nahoru a dolů pomocí prostředníku a ukazováku

První hůlka se umístí dolů mezi palec a ukazovák a při lehce skrčených prstech se opře o konec prsteníku
Druhá hůlka se uchopí mezi konečky palce, prostředníku a ukazováku
Zatímco prvá hůlka zůstává stabilní, pohybujeme druhou nahoru a dolů pomocí prostředníku a ukazováku



Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...



Najdete na iDNES.cz