Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hrubý Rohozec, hrad na pískovcové skále

  10:23aktualizováno  10:23
Významný hrad, založený na pískovcové skále nad pravým břehem Jizery u Turnova, prošel několika výraznými proměnami až ke konečné podobě výstavného zámeckého sídla, obklopeného parkem. Za zakladatele Hrubého Rohozce je považován Havel Ryba z Lemberka, doložený v letech 1316-1322.

V držení hradu se dále vystřídali páni z Turgova a z Vartenberka.

Za Markvarta z Vartenberka hrad dobyla z příkazu krále Václava IV. zemská hotovost roku 1390. Za Jana z Michalovic byl roku 1424 dobyt tábory pod Janem Žižkou blízký Turnov.

Jindřich Kruhlata, poslední pán Rohozce a Turnova z rodu Michaloviců svedl u města vítěznou bitvu s lužickými žoldnéři během války krále Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem.

V roce 1468 hrad vyženil Jan Tovačovský z Cimburka. Sňatkem s vdovou, Johankou z Krajku, hrad získal Jan ze Šelmberka. Za Johanky z Krajku a později Kunráta (Konráda) Krajíře z Krajku, jejího bratra, byl hrad pronikavě a nákladně pozdněgoticky přestavěn.

Vartenberkové, držící Rohozec v letech 1534-1621, přestavěli hrad v renesanční zámek. Od roku 1631 patřil Des Foursům, kteří jej v následujících staletích postupně upravovali ve stylu baroka, klasicismu a pseudogotiky až do dnešní podoby.

Vnitřní jádro hradu za předhradím mělo lichoběžný půdorys, v zásadě totožný s dnešním zámkem. V jeho siluetě se však uplatňovala dvojice věží, dnes nivelizovaných na úroveň ostatních zámeckých křídel. Přístup do hradu byl veden z opačné strany než nyní branou v severní hradbě, v jejímž středu se tyčila čtverhranná věž.

První pozdněgotická přestavba rozšířila obytnou složku hradu o nový obdélný palác na východě nádvoří. Následná přestavba druhého desetiletí 16. století změnila výškovou úroveň nádvoří, vyrovnala terén navážkou, k západní hradbě přiložila nové obytné křídlo a nad vstupem do hradu vztyčila hranolovou věž, dnes nejmarkantnější pozůstatek pozdní gotiky na hradě.

Mimořádně působivým architektonickým prvkem věže je pavlán nesený krakorci. Z pozdněgotických interiérů se na hradě vzácně uchovaly dvě komnaty se sklípkovými klenbami, jedinými v kraji. Z mladších zámeckých prostor, soustředěných v jižním křídle, vyniká raněbarokní kaple Nejsvětější Trojice s původním hlavním oltářem.

Honosná velká jídelna s rodovými portréty Desfoursů, heraldickou výzdobou a ukázkami zbraní a zbroje je příkladem interiéru v romantické neogotice. Opomenout nelze zámeckou knihovnu ani Zelený salon. Vedle toho je na zámku, vyhlášeném za národní kulturní památku, instalována expozice historického nábytku ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

HRUBÝ ROHOZEC

Otevřeno denně kromě Po: duben, říjen 9-16 hod., květen–září 9-17 hod. tel.: 0436/32 10 12

Vstupné:
Velký vyhlídkový okruh -
dospělí 50Kč, děti 30 Kč, důchodci 25 Kč
Malý vyhlídkový okruh - dospělí 30Kč, děti 20Kč, důchodci 15Kč

(texty použity z publikace V. Brycha, V. Přenosilové a J. Rendka Hrady a zámky Libereckého kraje, kterou v červnu 2002 vydává nakladatelství KNIHY 555, Liberec)

Na Hrubém Rohozci hostuje přes prázdniny s velkým úspěchem loutkové divadlo.

Hrubý Rohozec. Významný hrad, založený na pískovcové skále nad pravým břehem Jizery u Turnova, prošel několika výraznými proměnami až ke konečné podobě výstavného zámeckého sídla, obklopeného parkem.

Autor:




Nejčtenější

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Další z rubriky

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.