Když sestupujete do proslavené hrobky známého starověkého vládce Egypta Tutanchamona, zcela určitě nepocítíte takové vzrušení jako její anglický objevitel Howard Carter. Ten se do ní dostal 4. listopadu 1922 a sám tento moment velmi barvitě popisoval jako neobyčejně dobrodružný okamžik. Carter měl pravdu: byl to skutečně jeden z nejvýznamnějších objevů 20. století.
Jenže obyčejného smrtelníka, který je v egyptologii jenom amatér, Tutanchamonova hrobka v "úžas" (jak o tom píší v některých průvodcích) neuvede. Velmi úzké prostory s několik tisíc let starými malbami jsou sice skutečně unikátní, jenže pro laika splývají hrobky panovníků ve slavném Údolí králů v jednolitou masu.
Buďte si však jisti, že ať přijedete v jakémkoli období, bude vám pěkně horko. Jak jinak, jste v pouštní oblasti středního Egypta, kousek od města Luxor, jež se dnes nachází na místě starodávných Théb. A k tomu všemu je například Tutanchamonova mumie i se svou pozlacenou maskou uložena už dlouho v Egyptském muzeu v Káhiře.
Dobře si rozmyslete, kam jít
Přesto je Luxor, rozkládající se na březích Nilu, jedním z vůbec nejstarších cílů turistů na světě.
Vyhledávají ho i čeští návštěvníci, protože do země faraonů jen v minulém roce zavítalo od nás téměř sto tisíc lidí (celkem sedm milionů zahraničních turistů). Navíc leží jen asi čtyři hodiny cesty od známého přímořského střediska Hurghada (z Káhiry je to do Luxoru přes 720 kilometrů a nejlepší je jet vlakem), kam se létá přímo z Česka.
Památky v Luxoru a jeho okolí stojí určitě za to. Kromě pyramid, které zde nenajdete, uvidíte vše, co dělalo tak slavnou starou egyptskou říši. Když si vše dobře zorganizujete, dá se to stihnout i za jeden den.
A co je kromě Údolí králů, kde logicky najdete desítky hrobek panovníků (ale nejenom jich), v Luxoru to hlavní?
Na západní břeh Nilu, kde je i Údolí králů, se dostanete snadno. Pak už musíte zvážit, co podle časových možností navštívíte. Pokud jedete zájezdovým autobusem, budete vydáni na milost a nemilost průvodci, ale vše podstatné bývá zahrnuto v prohlídkách.
Když si vezmete na půl dne taxíka, neprohloupíte (sjednávejte a tlačte cenu dolů, nenechte se napálit!), protože to je rychlejší, pohodlnější, nikdo vás nehoní a stojí to v přepočtu několik stovek korun. Jedinou nepříjemností se pak mohou stát neodbytní pseudoprůvodci, jejichž šišlavé "bakšiš, bakšiš" uslyšíte úplně všude. Občas to bývá past, nikomu nic nedávejte, protože ti lidé vám neřeknou nic jiného, než si přečtete v knížce.
Fotogenické Memnonovy kolosy
Pokud nemáte moře času, tak na západním břehu vypusťte Údolí královen. O nic nepřijdete. Je jich zde sice přes 70 hrobek, ale otevřeno je jenom několik a nijak moc se neliší od Údolí králů.
Jedním z nejfotogeničtějších míst jsou zcela jistě Memnonovy kolosy (omylem je tak pojmenovali Řekové). Postavíte se před ně a až pak si uvědomíte jejich gigantičnost. Původně byly vysoké dvacet metrů, jenže zemětřesení je rozbořilo, pak byly postupně opět složeny a teď mají kolem 18 metrů.
A co to vlastně je? Jsou to trůnní sochy jednoho z nejmarnotratnějších egyptských panovníků Amenhotepa III. (proslul i svým obrovským harémem s nádhernými ženami) z jeho dnes zničeného zádušního chrámu. Provází je i jedna legenda, ale ta už neplatí - a nevěřte, pokud ji na vás někdo vytáhne: dříve se v těchto popraskaných sochách v noci kondenzovala rosa, která se po východu slunce začala vypařovat a vydávala pískavé zvuky. Po opravách však nic nepíská.
|
MŮŽE SE HODIT Do Egypta je nejlépe jet právě teď, protože v zimě má tamní spalující slunce přece jenom menší intenzitu. Zájezdy sem pořádá mnoho českých cestovních kanceláří, ale jet můžete i individuálně. Let trvá přes tři hodiny. Zejména v přímořských střediscích najdete hotely velmi dobré úrovně. I ty čtyřhvězdičkové a pětihvězdičkové jsou cenově přijatelné. Zájezdy pořídíte i za méně než deset tisíc korun. Dávejte pozor na místní jídlo a pití. Zásadně nepijte nebalenou vodu. Nevyužívejte ani služeb místních lidí, kteří se vydávají za průvodce. |
Klenot Egypta: Hatšepsutin chrám
Jednu z nejúžasnějších staveb starého Egypta, chrám královny Hatšepsut, pak najdete asi pět kilometrů od kolosů. Postavil ho její manžel, architekt Senmut, a pojal vše skutečně velkoryse. Naprojektoval tři terasy nad sebou, navzájem spojené kamennými nájezdy. Po stranách byly sloupové síně. Vše ozdobeno krásnými kresbami a umístěno pod skalní sráz hory El-Kurn. Proto je to dobrá příležitost pro fotografy.
Kdysi zde byly i zahrady, stromy a voda. Dnes jenom kamení a sálající horko okolní vyprahlé krajiny. Bohužel je to i místo, kde před lety postříleli islámští teroristé desítky turistů, zejména švýcarských. Teď je to jedno z nejhlídanějších míst Egypta.
Bryčkou do Karnaku
Návštěvu památek (ale pozor, chrámů je v Luxoru a okolí tolik, že je můžete procházet i několik dní) ukončete v obřím chrámovém areálu Karnak, který je asi 3,5 kilometru od města, ale už na východním břehu Nilu. Nechoďte tam však v žádném případě pěšky (v tom horku to nejde). Vezměte si bryčku, která je zde naštěstí krytá.
 Na památky na dobu starou několik tisíc let narazíte v Luxoru na každém kroku |
Celý Karnak měří jeden a půl kilometru krát 800 metrů. Takže se připravte na pořádnou porci historie. Zdejší chrámy se stavěly, přestavovaly, přistavovaly a zase přestavovaly skoro dva tisíce let.
Do Karnaku se vstupuje alejí sfing s beraní hlavou. To je obrázek, který najdete v mnoha průvodcích. Pak hned narazíte na 115 metrů široký a 45 metrů vysoký Amonův chrám. Nejpůsobivější jsou však v Karnaku obří sloupy. Ne všechny vydržely, ale ty, co stojí, dokazují neobyčejné mistrovství tehdejších stavitelů.
Najdete zde i žulovou sochu posvátného skarabea faraona Amenhotepa III. Říká se, že kdo tuto sochu třikrát oběhne, zcela jistě se do Egypta vrátí.
Oběhněte ji. Až se vrátíte, můžete si prohlédnout další památky Luxoru.
 Jednou z nejslavnějších staveb starověkého Egypta je nádherný chrám královny Hatšepsut, kdysi kolem něj byly i zahrady a stromy |
 Na památky na dobu starou několik tisíc let narazíte v Luxoru na každém kroku |
 Jedna ze starověkých kreseb ve slavném chrámu královny Hatšepsut |
