Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hřebenovka Zadních hor, jedna z nejkrásnějších v Česku

aktualizováno 
Přestože v této zapomenuté oblasti Beskyd funguje dost chat i hospod, moc turistů sem nemíří. Hřebenovka Zadních hor přitom patří k těm nejhezčím u nás. Nabízí členitý terén s pestrou krajinnou mozaikou lesů, luk, pastvin a osamocených beskydských stavení a roubenek.

Zadní hory. Sedlo Konečná na hřebeni Zadních hor | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Geografové dělí Moravskoslezské Beskydy na tři hornatiny – Radhošťskou, Lysohorskou a Klokočovskou. Lidé však již dávno před vznikem novodobé vědy rozdělili Beskydy logicky na Přední a Zadní hory. Jako Přední hory označovali severní pásmo ležící při pohledu z obydlených nížin vpředu, tedy Radhošť, Kněhyni, Smrk, Lysou, Travný, Ropici a Javorový.

Naopak jižní pásma, schovaná kdesi vzadu v málo osídlené oblasti při česko-uherské (dnes česko-slovenské) hranici, nazývali Zadní hory. Dnes se jako Zadní hory označuje oblast mezi horským sedlem Bumbálka, obcí Bílá a rekreačním střediskem Bílý Kříž. Není to turisticky frekventovaná oblast, místy dost odlehlé končiny lákají spíše tuláky.

Pohodová hřebenovka Zadních hor vede po česko-slovenské hraniciZadní hory. Státní hranice se ztrácí mezi domy

Údolím Velké Smradlavy

Ideálním nástupním místem pro putování hřebenovkou Zadních hor je sedlo a hraniční přechod Bumbálka, kde hlavní silniční tah Olomouc–Žilina dosahuje výšky 860 m. Není ovšem jednoduché se tam dostat veřejnou dopravou, a pokud nehodláte jet na kole, pak je prakticky nemožné se sem vrátit jinak než po stejné cestě zpět. Mnohem výhodnější je proto zvolit si za východisko Bílou – bývalou dřevařskou osadu, dnes významné turistické letovisko s velkým parkovištěm.

Na hřebenovku Zadních hor vede z Bílé několik nenáročných variant výstupů. Jedna z nich (zelená) míří na jih do zalesněného údolí potoka s nevábným názvem Velká Smradlava. Odkud se tohle pojmenování vzalo, vyjde najevo zhruba po 1,5 km pochodu, když narazíte vlevo od cesty na hezky upravený pramen s vysokým obsahem sirovodíku.

Kromě typického "smradu" upoutá hezkým posezením a přístřeškem chránícím před nepohodou. Voda je navzdory silnému zápachu nejenom pitná, ale dokonce i léčivá, blahodárně působí na zažívací ústrojí a v případě koupelí i na klouby a pokožku.

Zadní hory. Sirný pramen v údolí Velké Smradlavy

Karpatským pralesem na Bumbálku

Sirný pramen však není jedinou zajímavostí při cestě na hřeben. Výše v údolí se ukrývá Maxova nádrž - malá lesní přehrada postavená v minulosti za účelem plavení dřeva po největší beskydské řece Ostravici.

Podobných staveb bylo v okolí Bílé hned několik, jelikož místní lesy dříve sloužily jako nevyčerpatelná zásobárna dřeva. Kupodivu právě kousek nad Maxovou nádrží a těsně pod Bumbálkou, kde projedou denně tisíce aut, se zachoval původní karpatský prales, mnohdy označovaný jako nejhezčí v Beskydech. Jmenuje se Salajka a po jeho hranici vede žlutá turistická trasa na Bumbálku. Na tuto trasu se lze napojit po modré z údolí Velké Smradlavy.

V pralese zaujmou obrovské jedle vysoké až 50 m a staré až 400 let, které čnějí nad okolní převážně bukový porost. Dodnes se uvnitř národní přírodní rezervace nachází torzo legendární jedle "Tlusté Tonky", jejíž objem činil okolo 35 m3 dřeva. Byl to nejsilnější (obvod 7 m) a nejstarší (přes 500 let) strom v Beskydech. Padl při vichřici roku 1930.

Zadní hory. V pralese Salajka pod Bumbálkou

Kouzlo beskydských samot

Hned nad pralesem Salajka přicházíte na sedlo Bumbálka. Bývá tu až příliš hlučno, takže je nejlepší rychle zmizet a případný odpočinek nebo občerstvení nechat na nějaký klidnější záchytný bod na hřebenovce Zadních hor. Masarykova chata, vzdálená 2 km za Bumbálkou, je v současnosti mimo provoz, hodnotnou náhradu však poskytují dvě další horská zařízení o 1,5 km dál – slovenská chata Kmínek a moravská chata Sněžná. Obě stojí v těsné blízkosti státní hranice a nabízejí příjemné posezení i lidové ceny.

Červeně značená hřebenovka a zároveň česko-slovenská hranice odtud pokračuje dál na severovýchod a patří k nejmalebnějším v Beskydech. Roubené samoty obklopené malými políčky a pastvinami se střídají se smíšenými lesy, kterým dominují větrem zkroucené prastaré buky.

Jde se po převážně kamenité lesní cestě, sjízdné i na horském kole, pozor je však třeba dávat na časté strmé sjezdy. Průběžně se otevírají pohledy směrem na Moravu i na Slovensko, hřeben často mění směr, takže přicházejí stále nové scenérie.

Zadní hory. Sedlo Konečná na hřebeni Zadních horZadní hory. Pískovcové skály pod Sulovem

Jedna krajina – dva státy

Bílý kříž

Jméno dal rekreační osadě bíle natřený dřevěný kříž, který pochází pravděpodobně někdy z počátku 19. století. Údajně ho vztyčili pašeráci tabáku, kteří na tomto místě zabili příslušníka finanční a pohraniční stráže. Pašování tabáku představovalo v té době výhodný způsob, jak si v chudých Beskydech přilepšit k živobytí.

Výrazným předělem na hřebenovce Zadních hor je sedlo Konečná, kde funguje u silnice malá hospoda a lze se tu také ubytovat.

Krajina kolem je opravdu téměř idylická, horské samoty šplhají až na hřeben, hraniční patníky mají lidé doslova pod okny a horalé ze Slovenska vidí do oken horalům z Moravy. Rozjímat nad krásami okolní krajiny můžete v další turistické chatě Doroťanka, vzdálené 3 km od sedla Konečná.

Od Doroťanky pak trasa převážně stoupá až na horu Sulov s 10 m vysokou pískovcovou skalní stěnou. Krátký, ale strmý sestup ze Sulova vás dovede k historickému trojmezí Moravy, Slezska a Slovenska a do kdysi věhlasného rekreačního střediska Bílý Kříž, které bylo za socialismu základnou odborové rekreace pracujících z Ostravska.

Zadní hory. Hotel Sulov na Bílém Kříži

Hotel Sulov na Bílém Kříži

Zadní hory. Turistická chata Doroťanka

Turistická chata Doroťanka

Zdejší velkokapacitní rekreační zařízení prošla po roce 1990 velikou krizí a úpadkem a nyní hledají s menšími či většími úspěchy nový smysl své existence.

Občerstvení a ubytování v současnosti nabízejí hotely Sulov a Kysuca, bývalý hotel Bílý Kříž je přestavěn na luxusní apartmánový dům.

Zadní hory. Železnatý pramen na Bílém Kříži, v pozadí hotel Kysuca

Železnatý pramen na Bílém Kříži, v pozadí hotel Kysuca

Zpět do Bílé

Jste-li na kole, pak se z Bílého Kříže spustíte dolů po asfaltové silničce a krásným dlouhým sjezdem (cca 8 km) dorazíte k rozcestí Černá, odkud je to pouhý 1 km do Bílé. V případě, že jste pěšky, tvoří logické pokračování právě absolvované hřebenovky žlutá trasa přes masiv Grúně s nejvyšším vrchem Kozlena (886 m). Je tu množství rekreačních chat a z otevřeného hřebene se otevírají krásné výhledy na Lysou horu, Smrk a kopečky Zadních hor.

Na autobus zpět do Bílé lze z Grúně sestoupit po modré k rozcestí Černá nebo po žluté do Starých Hamrů.

může se hodit

Jak se dostat do Zadních hor
Ideálním nástupním místem je Bílá, kam jezdil před vybudováním přehrady Šance vlak z Frýdlantu nad Ostravicí. Dnes je nutné se spokojit pouze s autobusovou dopravou. Nejvíce linek sem jezdí směrem od Frýdku-Místku, mnohé spoje vyjíždějí z Ostravice v návaznosti na vlakové spoje. Z opačné strany jezdí do Bílé autobusy z Rožnova (omezené množství spojů).

Na sedlo Bumbálka přijíždějí o víkendu krátce po 9. hodině dva cyklobusy – jeden z Rožnova, druhý z Ostravy.

Hřebenovka Zadních hor na kole i pěšky
Bumbálka – Masarykova chata (červená), 2 km– chata Kmínek (červená), 3,5 km – sedlo Hluchanka (červená), 6 km – vrch Bobek (červená), 9 km – sedlo Konečná (červená), 13 km – chata Doroťanka (červená), 16 km – Bílý Kříž (červená), 19 km – Kozelena (žlutá), 23 km – Grúň (žlutá), 25 km – Janikula (žlutá), 27 km – Černá (modrá), 30 km.

Jednodenní okruh z Bílé
Bílá – Velká Smradlava (zelená), 3 km – Salajka (žlutá), 6 km – Bumbálka (žlutá), 9 km – Masarykova chata (červená), 11 km – chata Kmínek (červená), 12,5 km – sedlo Hluchanka (červená), 14 km – vrch Bobek (červená), 18 km – Bílá (modrá (22 km).

Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © PLANstudio

Autoři:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...

Další z rubriky

Lotyšská Praha se chlubí legendou o prvenství vánočního stromu

Riga se chlubí prvním vánočním stromečkem vztyčeným před radnicí. Podle legendy...

Hlavní město Lotyšska svým historickým centrem zapsaným v UNESCO připomíná Prahu a v poslední době se o něm mluví...

Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Soutok Odry a Olzy (vpravo)

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte...

Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Ostrov Flores

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž...

Najdete na iDNES.cz