Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hřebenovka Rychlebských hor, jedna z nejhezčích u nás

  9:06aktualizováno  9:06
K nezapomenutelným turistickým zážitkům patří přechod hlavní hřebenovky Rychlebských hor, jež patří k našim nejodlehlejším a nejhůře přístupným pohořím. Není divu, že právě na těchto místech se před rokem 1989 setkávali čeští a polští disidenti.

Přechod Rychlebských hor - Východní část Rychlebských hor nad obcí Lipovou | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Zdroj: Mapy © PLANstudio

Rychlebské hory se často přiřazují k Jeseníkům, ve skutečnosti je to však samostatné pohoří, které vyplňuje jihozápadní okraj javornického výběžku ve Slezsku. Hlavní hřbet se táhne směrem na severozápad od Ramzovského sedla a tvoří hranici mezi Českem a Polskem.

Není tomu tak dávno, co tady dávaly lišky dobrou noc, časy se však mění a také do zapomenutých a zapadlých Rychlebských hor začínají pozvolna pronikat turisté. Zásluhu na tom má hlavně postavení rozhledny na Borůvkové hoře a bezproblémová prostupnost státních hranic. Navzdory tomu však přechod hlavní hřebenovky Rychlebek symbolizuje především samota, ticho a absence komerční turistiky.

Za hezkého počasí se z vrcholků Rychlebských hor otevírají velmi nezvyklé pohledy na některé české hory, které jsou odtud vidět ze zcela opačné strany, než je člověk zvyklý.

V Bílé Vodě vznikla česko-polská hranice

Zahájit přechod hřebene Rychlebských hor je možné buď na Ramzovském sedle anebo v obci Bílá Voda na samém konci javornického výběžku. Ramzová má dobré vlakové spojení a příjemnou nadmořskou výšku 760 m, takže se odtud nemusí moc do kopce. Jako východisko se proto zdá být ideální.

Nevýhodou ovšem je, že z Bílé Vody, kde druhý den skončíte, se budete velmi zdlouhavě a složitě dostávat domů. Navíc tu není ani pořádná hospoda, kde byste mohli počkat na odpolední autobusový spoj. Jistější a pro návrat domů výhodnější je tedy začínat nikoli na Ramzové, ale v Bílé Vodě, byť se odtud šlape více do kopce.

Bílá Voda je pozoruhodná vesnice, dříve spíše městečko, která stojí za vidění. Leží v nejsevernější výspě českého Slezska a v podstatě ze tří stran ji obklopuje státní hranice. Jen málokdo by tu očekával pozoruhodný architektonický komplex tvořený kostelem, pozdně barokní piaristickou kolejí a několika cennými sochami. Nad obcí dokonce objevíte i zámek, sloužící jako psychiatrická léčebna.

Přechod Rychlebských hor

Přechod Rychlebských hor

Bílá Voda se roku 1742 významně zapsala do evropských dějin. Právě tady byl totiž podepsán protokol mezi Pruskem a Rakouskem o úpravě hranic po skončené válce o rakouské dědictví. Na základě tohoto protokolu přišly české země na úkor Pruska o Kladsko a převážnou část Slezska. Hranice zde vytyčené platí dodnes, byť už ne mezi Rakouskem a Pruskem, ale Českem a Polskem. A právě po této státní hranici se ubírá i trasa hřebenovky Rychlebských hor.

Přechod Rychlebských hor

Totalitní polská cedule na hranici přežila do dnešních dob

Kde se střetávali disidenti

Dlouhých 9 km nenáročného, ale vytrvalého stoupání po červené značce vás z Bílé Vody dovede na vrchol Borůvkové hory, vysoké 899 m. Její plochý masiv patří k dominantám Rychlebských hor a jméno odpovídá realitě. Borůvek zde v druhé polovině léta dozrávají opravdu tuny. Ještě donedávna sem skoro nikdo nechodil, před rokem 1989 se tu setkávali čeští a polští disidenti. Z historických fotek prezentovaných na informační tabuli poznáte například i Václava Havla a předáka polské Solidarity Adama Michnika.

Od roku 2006 však nastala velká změna a na vrcholu Borůvkové hory vyrostla nová rozhledna s turistickou útulnou. Blízké město Javorník tím završilo mnohaleté úsilí o turistickou propagaci a pozvednutí zapomenutého kraje. Záměr se zdařil a k vrcholu míří zejména v létě četní výletníci z české i polské strany.

Přechod Rychlebských hor

Rozhled z 24 m vysoké, dřevem obedněné válcové věže stojí opravdu za to. Přes Kladsko dohlédnete až do Krkonoš na Sněžku, Orlické hory, Broumovské stěny i Králický Sněžník spatříte z úplně opačné strany. Samozřejmě jsou vidět také Jeseníky s Pradědem. Zkrátka veškeré hory česko-polského pohraničí jako na dlani a k tomu navíc nekonečné dálavy slezských nížin s Otmuchovskými jezery.

Pozoruhodné také je, že na jih od Borůvkové hory se rozkládá území našich "severních" sousedů, Polsko, zatímco směrem na sever naše Česko. Snad nikde jinde tomu tak není.

Opuštěný kout Rychlebek

Z Borůvkové hory následují dvě varianty dalšího pochodu. První vede po modré dolů kolem poutní kaple a pramene zázračné vody do vesnice Travná a následně opět vzhůru po loukách na horní konec vesnice Zálesí ke státní hranici. Druhá, která neztrácí výškové metry, prochází důsledně hřebenem a hraničním průsekem kolem patníků do Landeckého sedla po polské zelené a odtud již beze značek.

Obě trasy se spojují u turistického rozcestníku nad posledním domem vesnice Zálesí, kde zároveň vyvěrá silný pramen vody. Krajinářsky zajímavější je asi varianta první, druhá však šetří čas i síly.

Ze Zálesí je nejlepší pokračovat po české modré na vrch Koníček a Černý kout, kde opět narazíte na tabule informující o setkávání disidentů a pašování nelegálních tiskovin za socialismu.

Z Černého koutu klesá česká modrá značka hluboko do údolí, snazší je proto pokračovat po polské zelené, která se drží hřebene. Procházíte právě místy, kde vás obklopují lesní porosty prostoupené tichem, potkáte maximálně zbloudilého houbaře. Výletníci z Borůvkové hory zmizeli na nejbližším parkovišti v Landeckém sedle nebo v Travné a další partie Rychlebek je již nezajímají.

Po delší době se les otevře až v bývalé osadě Hraničky, kde dnes stojí již jenom jedna chalupa. Další domy již dávno spadly a proměnily se v ruiny. Při nepohodě může nečetným kolemjdoucím posloužit dřevěný přístřešek s dalšími informacemi o okolní přírodě a opuštěné krajině.

Přechod Rychlebských hor

Přechod Rychlebských hor

Na nejvyšší trojhraniční Smrk

Za bývalou osadou Hraničky stoupá červená značka pod vrch Špičák, kde začíná poslední úsek hřebenovky Rychlebských hor. Je značený žlutě a opět se na něm začínají objevovat sem tam lidé, kteří putují většinou směrem od Ramzovského sedla.

Krátká výhledová odbočka vás zavede na vrchol Špičáku, ten však v posledních letech zarostl mladým lesem a není z něj již skoro nic vidět. Les pohlcuje i ostatní vrcholky včetně překrásné 889 m vysoké Kovadliny, z níž je však stále ještě hezký výhled na celé pásmo Rychlebských hor.

Tento žlutě značený úsek rychlebské hřebenovky je poměrně členitý a náročný. Dlouhý a táhlý výstup o délce téměř 3 km vede na nejvyšší Smrk (1 125 m) s velkým hraničním kamenem, kde se stýkaly hranice dávných panství – dnes hranice Moravy, Slezska a Polska (či chcete-li Kladska). Tato část Rychlebek byla před 20 lety postižena rozsáhlými a ošklivými holosečemi, v současné době se tvář krajiny zacelila a slouží opět jako pohlazení pro oči.

Ze Smrku vede nejkratší cesta po červené na Ramzovou, o něco delší variantu, kterou lze sejít k vlaku do Horní Lipové, představuje žlutá boční hřebenovka přes Lví horu. Při dostatku času by jistě stálo za to také sejít po zelené či modré k vodopádům Stříbrného potoka a pak přes Nýznerov na vlak či autobus do Žulové.

Přechod Rychlebských hor

Přechod Rychlebských hor


Přechod Rychlebských hor

Hraniční kámen na Smrku

Může se hodit

Itinerář trasy
Bílá Voda – sedlo Růženec (červená), 6 km – Borůvková hora (červená), 9 km – Travná (modrá), 13 km – Zálesí (modrá), 17 km – Černý kout (modrá), 20 km – Hraničky, Gierlatówské sedlo (polská zelená), 25 km – Špičák (červená), 28 km – Kovadlina (žlutá), 33 km – Smrk (žlutá), 38 km – Ramzová (červená), 44 km.
Trasu je dobré rozdělit do 2 dní, s sebou si vezměte vše nutné pro pobyt v přírodě.

Kde nabrat vodu
Stráž pod Špičákem (rozc. u červené značky)
Zálesí, horní konec (50 m pod rozcestím u modré značky)

Místa pro stanování a bivakování
Hraničky, přístřešek
Stráž pod Špičákem, lovecká chata

Jak se tam dostat
Do Bílé Vody: Do Bílé Vody jezdí autobusová linka z Jeseníku. Pokud nepojedete z Jeseníku, lze na tento autobus přistoupit od vlaku v Lipové-lázních, Žulové nebo v Javorníku.
Na Ramzovou: Nejlépe přímým vlakem z Brna nebo Olomouce. S přestupem v Jeseníku, Zábřehu nebo Hanušovicích lze na Ramzovou dojet docela rychle také z Ostravy, Prahy nebo Pardubic.

Autoři:




Nejčtenější

Dvaaosmdesátiletá Nina při tangu s devadesátiletým Oscarem v Buenos Aires (18....
Argentinské tango od srdce. Je jim 172 let a tančí na mistrovství světa

Vášnivé tango tančí už od 40. let minulého století. Devadesátiletý Oscar a dvaaosmdesátiletá Nina se v srpnu společně zúčastnili světového mistrovství v tangu...  celý článek

Útočiště zde ovšem najdou i následovníci květinových dětí. Nepotřebují nic. Jen...
Chleba z banánů a radost ze života. Na Havaji jsou naštěstí všichni divní

Rozvalit se na lehátku a nechat o sebe pečovat, to je častá možnost, jak si užít dovolenou na Havaji. Jak se na sopečných ostrovech v Tichém oceánu žije na...  celý článek

Jezero Onneto na úpatí sopky Meakan
Mlha a medvědi ostrova Hokkaidó. Výlet do snového Japonska bez turistů

Nejodlehlejším místem celého Japonska je poloostrov Širetoko, který vybíhá jako severovýchodní cíp ostrova Hokkaidó do Ochotského moře. Stejnojmenná rezervace...  celý článek

Campari na led, v tomto případě na ledovou tříšť. Lehce nahořklé a osvěžující
Módní Aperol slaví úspěch. Recept na skvělý aperitiv je ale starý 100 let

I když je Itálie kolébkou mnoha slavných aperitivů připravených z cinzana, martini, campari a dalších hořkých a kořeněných bitterů, mladí lidé z celé Evropy si...  celý článek

Další z rubriky

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.