Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Při hřebenovém přejezdu Krkonoš hraje Sněžka na schovávanou

  1:00aktualizováno  1:00
Fantastická sněhová nadílka a k tomu slunečné a mrazivé počasí, to je ideální kombinace pro hřebenový přejezd našich nejvyšších hor. Tuhle trasu po jednom z nejhezčích úseků krkonošských hřebenů zvládnete na běžkách nebo ještě lépe na takzvaných backcountry lyžích.

Odpoledne u Vrbatovy boudy | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Naše trasa vede nejprve po červeně značené hraniční trase: od Špindlerovy boudy k Petrovce, dále přes Dívčí a Mužské kameny až na Vysoké kolo, Sněžné jámy a Violík. Zde se od hlavního hřebene odpoutáme a pokračujeme přes Labskou boudu, Zlaté návrší na Horní Mísečky a do Špindlerova Mlýna.

Tip na dovolenou

Prázdniny v Krkonoších. S dovolenou.iDNES.cz je to tak snadné. Stačí si vybrat a vyrazit můžete třeba hned.

Celé putování, během kterého de facto objedeme Labský důl, měří 19 kilometrů, ale většinou pojedeme z kopce, po zvlněném hřebenu nebo horských loukách. Odměnou nám budou nádherné výhledy na zimní Krkonoše a pohádkovou krajinu jiskřícího sněhu, sněhem pokrytých stromů a bílých skal.

Dva metry prašanu a panoramatické výhledy

Ideální výchozí místo je Špindlerův Mlýn, odkud denně vyjíždí autobus vysoko ke Špindlerově boudě – návrat zpět tak bude oslazen dlouhým sjezdem zpět do Špindlu!

Namísto na konečné busu vystupuji už u Erlebachovy boudy, chci totiž fotografovat ranním sluncem nasvícený Labský důl ze svahů pod Čihadlem. Kdo ale vyjede až ke Špindlerovce, neudělá chybu – dostane se tak busem ještě o kousek výš.

Panoramatický pohled k Labskému dolu od Erlebachovy boudy

Panoramatický pohled k Labskému dolu od Erlebachovy boudy

Cesta mezi Dívčími a Mužskými kameny. V pozadí Vysoké Kolo

Cesta mezi Dívčími a Mužskými kameny. V pozadí Vysoké Kolo

Obě varianty cest se záhy spojují na hraničním rozcestí, odkud můžeme spatřit část trasy našeho výletu: přímo před námi se zvedá výrazné stoupání k Petrovce a k Dívčím kamenům, naopak v dálce vlevo uvidíme Pančavskou louku a Zlaté návrší, odkud se už odpoledne jen povezeme z kopce. Teď je ale potřeba se trochu zahřát a zdolat první kopec na Dívčí kameny.

Mezi Malým a Velkým Šišákem

Cesta až k vyhořelé Petrově boudě je obvykle uježděná zásobovacími rolbami a skútry, takže po tvrdém sněhu dobře ubíhá. Míjím odbočku na Moravskou boudu a zanedlouho jsem na rozcestí u Petrovky. Tady obvykle většina lidí pokračuje po alternativní níže položené trase přes Ptačí kámen a Martinovku na Labskou boudu. Protože ale podmínky jsou opravdu ideální a zdá se, že přede mnou už pár lidí stopu prošláplo, pokračuji podél hranice přímo k Dívčím kamenům.

Fotogalerie

Zde také stojí za to se otočit a potěšit se prvním pohledem na východní část Krkonoš: nejbližším vrcholem je Malý Šišák, vpravo od něj se v dálce zvedá Luční hora a Kozí hřbety. Nejvyšší Sněžka se zatím ukrývá za Stříbrným hřbetem, ukáže se až za chvilku, těsně pod Dívčími kameny.

Když přijíždím k první zasněžené hraniční skále, překvapuje mě její malá výška – oproti létu se totiž "scvrkla" o dobré dva metry schované pod vrstvou sněhu na které stojím.

Nedaleké Dívčí kameny obaluje tlustý povlak třpytícího se sněhu, svědčící o větrném počasí během předchozích týdnů, kdy tu vydatně sněžilo. Tady končí první stoupání a cesta se dále příjemně vlní zaobleným hřebenem až k rozcestí v Sedle nad Martinovkou. Krásu hor kolem doplňují zasněžené stromky, které jakoby zkameněly pod nánosem kilogramů sněhu a ledu. Jejich ohnuté větve vytvarované do abstraktních tvarů vytvářejí dojem pohádkového ledového lesa.

Sněžné jámy

Na rozcestí nad Martinovkou pokračuji rovně směrem k vrcholu Smielec. Krátké stoupání je asi nejprudší na celé trase a vede do sedla pod Vysokým Kolem. Otvírá se odtud pohled na zakulacený vrchol Vysokého Kola, kterému Poláci říkají velký Šišák, s opodál stojící výraznou budovou polské vysílací stanice.

Může se hodit

Délka trasy: 19 km

Stoupání: 800 m

Vhodná výstroj: běžky nebo backcountry lyže, eventuálně sněžnice

Občerstvení po cestě: Erlebachova bouda, Špindlerova bouda, Labská Bouda, Vrbatova bouda, restaurace Stopa Horní Mísečky

Možnosti ubytování: Erlebachova bouda, Špindlerova bouda, Labská Bouda

Cesta na čtvrtou nejvyšší horu Krkonoš odtud naštěstí pokračuje šikmo úbočím, takže stoupání není tak strmé. Z jižního úbočí se otvírá pohled na Martinovu boudu a později i na Labskou boudu. Hluboko pod námi hledíme na dno Labského dolu a máme odsud jako na dlani v podstatě všechny výrazné vrcholy Krkonoš.

Když se vyhoupnu na Vysokou pláň, odbočuji vpravo k hraně Sněžných jam. Jedná se o nejpozoruhodnější a nejlépe modelované ledovcové kary v celých Krkonoších. Velká Sněžná jáma i Malá Sněžná jáma leží na polské straně Krkonoš kde se ledovec "zakousl" do severního svahu hlavního hřebene mezi horami Violík a Vysoké Kolo. Více než 200metrová hloubka nabízí strhující pohled na vysněžené kolmé stěny i "letecký výhled" na polskou stranu Krkonoš.

Odtud se dá po tyčovém značení a žluté značce sjet dolů k Labské boudě. Jedná se ale o poměrně náročný a strmý sjezd, takže volím bezpečnější variantu přes Violík a teprve u bývalé České budky definitivně opouštím hraniční hřeben a uhýbám vlevo k Labské louce.

Pohled z hrany Labského dolu ke Sněžce (zhruba uprostřed). Vlevo do ní je

Pohled z hrany Labského dolu ke Sněžce (zhruba uprostřed). Vlevo do ní je patrný Malý Šišák, vpravo Luční hora, Kozí hřbety a Stoh.

Přes Zlaté návrší do Špindlu

Pramen Labe je zasněžený a jeho polohu označuje jen vršek rozcestníku vykukující ze sněhu asi 100 metrů od cesty. Sjíždím k Labské boudě, která je první možností občerstvení na trase. Restaurace tady funguje perfektně, takže jako zastávku ji lze rozhodně doporučit.

Odpočinek přijde vhod, neboť nyní je přede mnou poslední stoupání na Zlaté návrší. Volím sice méně prošlápnutou, ale rozhodně zajímavější cestu podél hrany Labského dolu a po necelých dvou kilometrech přijíždím k Vrbatově boudě s další možností občerstvení.

Nyní stojí za to nespěchat a naposledy před sjezdem do údolí se ještě pokochat pohledy kolem sebe. Závěrečný sešup už je potom záležitostí několika minut: nejprve po uježděné silnici na Horní Mísečky a potom po takzvané Vodovodní cestě zpět do Špindlerova Mlýna.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Gepardí paterčata ve svém výběhu v pražské zoo (26. srpna 2017)
Pátá nejlepší zahrada světa. Pražská zoo boduje v žebříčku TripAdvisor

Zoo Praha se v konkurenci stovek špičkových zoologických zahrad celého světa umístila na pátém místě. Jde o hodnocení globálního cestovatelského portálu...  celý článek

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.