Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Romantika a smrt. Ztracený svět karpatských hřbitovů Dušana Jurkoviče

aktualizováno 
Putování po hřbitovech bývá v těchto dnech obvyklým námětem cestovatelského počínání. Vydejme se tedy i my uctít památku mrtvých a to na místa posledního odpočinku padlých vojáků z první světové války. Jedny z nejkrásnějších a nejoriginálnějších válečných hřbitovů pochází z dílny našim turistům dobře známého architekta Dušan Jurkoviče.

Hřbitov č. 51 Rotunda | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Architekta Dušana Jurkoviče netřeba české turistické veřejnosti obšírně představovat. Vždyť kdo by neznal Libušín a Maměnku na Pustevnách, lázeňské domy v Luhačovicích, turistickou chatu na Dobrošově, výletní restauraci v Pekle, křížovou cestu na Hostýně nebo teprve nedávno postavenou Jurkovičovu rozhlednu nad Rožnovem?

Méně se však ví, že k vrcholům umělecké tvorby slovenského rodáka žijícího v Brně patří více než 30 válečných hřbitovů. Nacházejí se v polských Nízkých Beskydech na území bývalé západní Haliče a jejich hledání a prohlídka patří k silným zážitkům.

Dokonale ukrytá Rotunda

Asi nejslavnější Jurkovičův hřbitov stojí na vrcholu kopce Rotunda ve výšce 771 m. Nedá se k němu přijet autem, vede k němu jen lesní stezka ze zapadlé vesničky Regetów.

Fotogalerie

Orientaci usnadňuje červeně značená magistrála Glówny szlak Beskidzki vedoucí od západu k východu celým územím polských Karpat.

Po více než půlhodinovém výstupu od tábořiště u silničky (cca 250 výškových metrů) se najednou z bukového lesa za kamennou zídkou vynoří pětice monumentálních dřevěných jehlanů korunovaných vysokými kříži s obloukovitou stříškou. Široko daleko nikde nic, jenom nekonečné ticho pustého lesa a hroby se jmény padlých.

Vrchol Rotundy poblíž někdejší haličsko-uherské hranice byl během bojů o Karpaty v letech 1914-15 významným strategickým místem, na kterém se opevnili Rusové. Ti tu také leží pochovaní vedle rakouských vojáků ve dvaceti hromadných a čtyřech individuálních hrobech.

Hřbitov je projektován do kruhu a dispozičně má připomínat pravoslavný kostel, což souvisí s náboženským vyznáním Lemků původně obývajících souvisle tento kraj. Rotunda je zároveň architektonickým předobrazem slavné mohyly na vrchu Bradlo nad západoslovenským městem Brezová, postavené o pár let později na památku tragicky zesnulého Milana Rastislava Štefánika.

Značená cesta na vrch Rotunda

Značená cesta na vrch Rotunda

Hřbitov č. 51 Rotunda

Hřbitov č. 51 Rotunda

V době vzniku hřbitova byl vrchol Rotundy holý a věže byly vidět z daleka. Dnes je vše pohlceno vzrostlým lesem, nicméně efekt díla se nevytratil. Nedávno prošla Rotunda, podobně jako většina ostatních Jurkovičových hřbitovů, při příležitosti stého výročí bojů o Karpaty kompletní rekonstrukcí a obnovou.

Památníky válečným hrdinům

Putování po Jurkovičových hřbitovech je podnik na mnoho dní. Celkem se jedná asi o 32 objektů spíše obtížně než snadno přístupných (přesné číslo není jednotně uváděné). Všechny se nacházejí v horách jižně a jihovýchodně od města Gorlice, kde došlo 2. května 1915 k rozhodující bitvě a vytlačení ruských vojsk na východ.

Součástí tehdejší vítězné vojenské kampaně bylo i uctění padlých vojáků obou válčících stran na území západní Haliče (celkem 60 829), což znamenalo postavit v deseti okresech 365 hřbitovů. Práce organizovalo Oddělení vojenských hrobů při velitelství v Krakově, kde byl Jurkovič válečně zaměstnán spolu s mnoha dalšími umělci té doby (např. ilustrátor Adolf Kašpar).

Všechny haličské hřbitovy mají své pořadové číslo a důkladně vedenou evidenci. Některé se zakládaly na místech původních pohřebišť, většina padlých však byla exhumována (42 749) a pochována na nových místech.

Hřbitov č. 58 pod vrchem Magura

Hřbitov č. 58 pod vrchem Magura

Jurkovič si svou oblast působnosti v horách vybral záměrně s ohledem na svůj inspirativní zájem v lidovém stavitelství. Dřevo a kámen se mu stalo základním stavebním materiálem a kulturní krajina s dřevěnými kostely největší inspirací pro vytvoření unikátních uměleckých děl s nadčasovým přesahem.

Bohužel další historický vývoj velkoryse pojatým hřbitovům postaveným za rakouské peníze nepřál. Habsburská monarchie se krátce po dobudování rozpadla a památníky hrdinů se ze dne na den proměnily na památníky utlačovatelů národů.

O mnohé z nich se 100 let nikdo pořádně nestaral a na počátku 21. století se nacházely na prahu zapomenutí a zkázy. S přírodou splynuly více, než si Jurkovič během projektování přál. Potěšitelné je, že většina hřbitovů je dnes opravená a příležitostně udržovaná. Mnoho hrobů nese česká jména.

Výlet na Maguru Malastowskou

Skupina Jurkovičových válečných hřbitovů, kterou byste neměli minout, se nachází v okolí horského sedla Prelecz Malastowska (605 m), kudy prochází hlavní silnice č. 981 z Gorlic do slovenského Bardejova.

Přímo v sedle u silnice se rozkládá pečlivě udržovaný a hojně navštěvovaný hřbitov č. 60 připomínající převahou a vůní namořeného dřeva skanzen lidové architektury. Ústředním symbolem je dřevěná kaple s motivem průniku několika křížů, pod nimiž je umístěn reliéf čenstochovské madony. Řezbu vytvořil sochař Josef Žák a koloroval ji malíř Adolf Kašpar. Na hřbitově leží 174 vojáků, vlevo hlavně Poláci a vpravo Češi. V roce 1916, kdy hřbitov vznikl, tu byly vojenské zákopy a holý travnatý hřeben.

Hřbitov č. 60 u silnice v sedle Magura Malastowska

Hřbitov č. 60 u silnice v sedle Magura Malastowska

Pokud se vydáte ze sedla po modré značce směrem na západ, dojdete mírným stoupáním kolem malé turistické chaty (t. č. v rekonstrukci) po necelých dvou kilometrech na vrchol kopce Magura Malastowska (813 m).

Hned pod ním na jihozápadním úbočí je vidět opravený hřbitov č. 58, kde leží 76 Rusů a 60 Rakušanů. Kříže jsou rozmanité a vytvářejí v komplexu působivý figurální les pod dominantní kamennou pyramidou. Kříže odlišují počtem příčných břeven katolické a pravoslavné hroby a výškou hromadné (vyšší) a individuální (nižší) hroby.

Od tohoto hřbitova sestupuje lesní pěšina značená černou značkou k malému hřbitovu č. 59 (Przyslup), který je na rozdíl od předchozích celý kamenný a působí chladnějším a pro Jurkoviče méně typickým dojmem. Trochu jiné, leč opět nádherné pietní místo uprostřed karpatského hvozdu.

Symboly ztracených časů

Některé Jurkovičovy hřbitovy jsou jen obyčejné dřevěné ohrádky s kříži. Jejich kouzlo spočívá v tom, že se nacházejí v místech, kde nikdo nebydlí a kam nevedou asfaltové silnice. Oblast byla totiž po druhé světové válce postižena násilným vysídlením původního rusínského (lemkovského) obyvatelstva v rámci akce Visla a některé vesnice zcela zanikly.

Dlouhé kilometry údolí mezi horami propojují jen polní cesty s brody vhodné pro terénní vozy. A právě v těchto nepřístupných oblastech se ukrývají například hřbitovy č. 45 (Lipna), 44 (Dlugie) a 53 (Czarne).

Hřbitůvek č. 44 v dnes již neexistující vsi Dlugie

Hřbitůvek č. 44 v dnes již neexistující vsi Dlugie

Hřbitov č. 46 Konieczna Beskidek na polsko-slovenské hranici

Hřbitov č. 46 Konieczna Beskidek na polsko-slovenské hranici

Několik pozoruhodných hřbitovů leží na dohled od slovensko-polské hranice, kudy prochází červeně značená magistrála rozvodním hřebenem Karpat. Nejpůsobivější hřbitov č. 46 (Konieczna Beskidek) se dotýká ohradní zdí přímo státních hranic.

K zamyšlení nad pomíjivostí lidského bytí, států a politického snažení snad není lepšího místa než právě prostředí těchto opuštěných hřbitovů v horách. Jsou symbolem ztraceného „zlatého věku“, který Evropa prožívala na počátku 20. století, a který obrátila v prach tehdy nikým nečekaná první světová válka.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Z Česka nejrychleji autem po dálnici přes Katovice a Krakov, před Tarnowem sjet z dálnice směr Nowy Sacz a Gorlice.
Ze Slovenska silnicí č. 545 z Bardejova do Gorlice, případně z Bardejova po hlavní komunikaci č. 77 do Nové Polianky a odtud nedávno otevřenou silnicí do polského Grabu.

Mapy
1 : 50 000 Compass (Galileos) – Beskid Niski
1 : 50 000 VKÚ Harmanec č. 161 – Beskid Niski, stredná časť

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Útratu v kempu neuděláme. Nejcennější je pro nás pozemek, říká karavanistka

Blogerka a karavanistka Klára Hájek Velinská

Provozovatelé českých kempů by si měli uvědomit, že turistů přijíždějících ve vlastním karavanu bude přibývat, říká v...

Cesta do Chorvatska 2018. Pozor na nedokončené rekonstrukce u hranic

Sjezd z dálnice před Vinnetouuovým kaňonem, za mýtnou bránou Maslenica....

Hlavní trasu na jih do Chorvatska přes hraniční přechod Macejl a dále na Záhřeb letos nedoporučujeme. Našli a projeli...



Na vzedmutou Teplou Vltavu nesmí vodáci, z kempu evakuovali rodiny s dětmi

Zaplavené tábořiště Soumarský most, odkud se vodáci vydávají na atraktivní úsek...

Kvůli silným dešťům nesmí turisté splouvat šumavský úsek Teplé Vltavy. U Soumarského mostu na Prachaticku stoupla...

Polská „čínská zeď“ sloužila proti Čechům. Dnes je prvotřídní atrakcí

Téměř dvě stě kilometrů dlouhá linie opevněná hrady vznikla na ochranu Polského...

Cestu z Krakova do Čenstochové lemuje hrdá linie pětadvaceti hradů a strážních věží postavených na vysokých skalách,...

Brno jako bahniště a ve Zlíně žil zlý člověk. Jak vznikla jména měst

Hlavní město Praha

Původ názvů českých měst je obestřen mnoha legendami, jazykovědci však obvykle nabízejí střízlivější verze. Týdeník...

Další z rubriky

Vědci objevují v Kolumbii prastaré skalní kresby. Díky míru s povstalci

Ředitel Kolumbijského ústavu antropologie a historie Ernesto Montenegro u...

Kolumbijští archeologové začali po více než půlstoletí objevovat prastaré skalní kresby v amazonském pralese na jihu...

VIDEO: Nejvyšší bungee jump světa. Skok do propasti ze čtvrt kilometru

Nejvyšší bungee jumping

Od konce léta si budou moci turisté na skleněném mostu přes kaňon v čínské prefektuře Čang-ťia-ťie vyzkoušet rekordní...

Přes mrtvoly napříč Nepálem. Trabanti si vyzkoušeli cestu do pravěku

Teď už chybí jen brontosaurus! Připadáme si jak na Cestě do pravěku, jen místo...

Nepál nás naštval, překvapil, potěšil, zaskočil a ukázal, že je jiný, než jsme čekali, ale vlastně přesně takový, jaký...

Najdete na iDNES.cz