Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Romantika a smrt. Ztracený svět karpatských hřbitovů Dušana Jurkoviče

aktualizováno 
Putování po hřbitovech bývá v těchto dnech obvyklým námětem cestovatelského počínání. Vydejme se tedy i my uctít památku mrtvých a to na místa posledního odpočinku padlých vojáků z první světové války. Jedny z nejkrásnějších a nejoriginálnějších válečných hřbitovů pochází z dílny našim turistům dobře známého architekta Dušan Jurkoviče.

Hřbitov č. 51 Rotunda | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Architekta Dušana Jurkoviče netřeba české turistické veřejnosti obšírně představovat. Vždyť kdo by neznal Libušín a Maměnku na Pustevnách, lázeňské domy v Luhačovicích, turistickou chatu na Dobrošově, výletní restauraci v Pekle, křížovou cestu na Hostýně nebo teprve nedávno postavenou Jurkovičovu rozhlednu nad Rožnovem?

Méně se však ví, že k vrcholům umělecké tvorby slovenského rodáka žijícího v Brně patří více než 30 válečných hřbitovů. Nacházejí se v polských Nízkých Beskydech na území bývalé západní Haliče a jejich hledání a prohlídka patří k silným zážitkům.

Dokonale ukrytá Rotunda

Asi nejslavnější Jurkovičův hřbitov stojí na vrcholu kopce Rotunda ve výšce 771 m. Nedá se k němu přijet autem, vede k němu jen lesní stezka ze zapadlé vesničky Regetów.

Fotogalerie

Orientaci usnadňuje červeně značená magistrála Glówny szlak Beskidzki vedoucí od západu k východu celým územím polských Karpat.

Po více než půlhodinovém výstupu od tábořiště u silničky (cca 250 výškových metrů) se najednou z bukového lesa za kamennou zídkou vynoří pětice monumentálních dřevěných jehlanů korunovaných vysokými kříži s obloukovitou stříškou. Široko daleko nikde nic, jenom nekonečné ticho pustého lesa a hroby se jmény padlých.

Vrchol Rotundy poblíž někdejší haličsko-uherské hranice byl během bojů o Karpaty v letech 1914-15 významným strategickým místem, na kterém se opevnili Rusové. Ti tu také leží pochovaní vedle rakouských vojáků ve dvaceti hromadných a čtyřech individuálních hrobech.

Hřbitov je projektován do kruhu a dispozičně má připomínat pravoslavný kostel, což souvisí s náboženským vyznáním Lemků původně obývajících souvisle tento kraj. Rotunda je zároveň architektonickým předobrazem slavné mohyly na vrchu Bradlo nad západoslovenským městem Brezová, postavené o pár let později na památku tragicky zesnulého Milana Rastislava Štefánika.

Značená cesta na vrch Rotunda

Značená cesta na vrch Rotunda

Hřbitov č. 51 Rotunda

Hřbitov č. 51 Rotunda

V době vzniku hřbitova byl vrchol Rotundy holý a věže byly vidět z daleka. Dnes je vše pohlceno vzrostlým lesem, nicméně efekt díla se nevytratil. Nedávno prošla Rotunda, podobně jako většina ostatních Jurkovičových hřbitovů, při příležitosti stého výročí bojů o Karpaty kompletní rekonstrukcí a obnovou.

Památníky válečným hrdinům

Putování po Jurkovičových hřbitovech je podnik na mnoho dní. Celkem se jedná asi o 32 objektů spíše obtížně než snadno přístupných (přesné číslo není jednotně uváděné). Všechny se nacházejí v horách jižně a jihovýchodně od města Gorlice, kde došlo 2. května 1915 k rozhodující bitvě a vytlačení ruských vojsk na východ.

Součástí tehdejší vítězné vojenské kampaně bylo i uctění padlých vojáků obou válčících stran na území západní Haliče (celkem 60 829), což znamenalo postavit v deseti okresech 365 hřbitovů. Práce organizovalo Oddělení vojenských hrobů při velitelství v Krakově, kde byl Jurkovič válečně zaměstnán spolu s mnoha dalšími umělci té doby (např. ilustrátor Adolf Kašpar).

Všechny haličské hřbitovy mají své pořadové číslo a důkladně vedenou evidenci. Některé se zakládaly na místech původních pohřebišť, většina padlých však byla exhumována (42 749) a pochována na nových místech.

Hřbitov č. 58 pod vrchem Magura

Hřbitov č. 58 pod vrchem Magura

Jurkovič si svou oblast působnosti v horách vybral záměrně s ohledem na svůj inspirativní zájem v lidovém stavitelství. Dřevo a kámen se mu stalo základním stavebním materiálem a kulturní krajina s dřevěnými kostely největší inspirací pro vytvoření unikátních uměleckých děl s nadčasovým přesahem.

Bohužel další historický vývoj velkoryse pojatým hřbitovům postaveným za rakouské peníze nepřál. Habsburská monarchie se krátce po dobudování rozpadla a památníky hrdinů se ze dne na den proměnily na památníky utlačovatelů národů.

O mnohé z nich se 100 let nikdo pořádně nestaral a na počátku 21. století se nacházely na prahu zapomenutí a zkázy. S přírodou splynuly více, než si Jurkovič během projektování přál. Potěšitelné je, že většina hřbitovů je dnes opravená a příležitostně udržovaná. Mnoho hrobů nese česká jména.

Výlet na Maguru Malastowskou

Skupina Jurkovičových válečných hřbitovů, kterou byste neměli minout, se nachází v okolí horského sedla Prelecz Malastowska (605 m), kudy prochází hlavní silnice č. 981 z Gorlic do slovenského Bardejova.

Přímo v sedle u silnice se rozkládá pečlivě udržovaný a hojně navštěvovaný hřbitov č. 60 připomínající převahou a vůní namořeného dřeva skanzen lidové architektury. Ústředním symbolem je dřevěná kaple s motivem průniku několika křížů, pod nimiž je umístěn reliéf čenstochovské madony. Řezbu vytvořil sochař Josef Žák a koloroval ji malíř Adolf Kašpar. Na hřbitově leží 174 vojáků, vlevo hlavně Poláci a vpravo Češi. V roce 1916, kdy hřbitov vznikl, tu byly vojenské zákopy a holý travnatý hřeben.

Hřbitov č. 60 u silnice v sedle Magura Malastowska

Hřbitov č. 60 u silnice v sedle Magura Malastowska

Pokud se vydáte ze sedla po modré značce směrem na západ, dojdete mírným stoupáním kolem malé turistické chaty (t. č. v rekonstrukci) po necelých dvou kilometrech na vrchol kopce Magura Malastowska (813 m).

Hned pod ním na jihozápadním úbočí je vidět opravený hřbitov č. 58, kde leží 76 Rusů a 60 Rakušanů. Kříže jsou rozmanité a vytvářejí v komplexu působivý figurální les pod dominantní kamennou pyramidou. Kříže odlišují počtem příčných břeven katolické a pravoslavné hroby a výškou hromadné (vyšší) a individuální (nižší) hroby.

Od tohoto hřbitova sestupuje lesní pěšina značená černou značkou k malému hřbitovu č. 59 (Przyslup), který je na rozdíl od předchozích celý kamenný a působí chladnějším a pro Jurkoviče méně typickým dojmem. Trochu jiné, leč opět nádherné pietní místo uprostřed karpatského hvozdu.

Symboly ztracených časů

Některé Jurkovičovy hřbitovy jsou jen obyčejné dřevěné ohrádky s kříži. Jejich kouzlo spočívá v tom, že se nacházejí v místech, kde nikdo nebydlí a kam nevedou asfaltové silnice. Oblast byla totiž po druhé světové válce postižena násilným vysídlením původního rusínského (lemkovského) obyvatelstva v rámci akce Visla a některé vesnice zcela zanikly.

Dlouhé kilometry údolí mezi horami propojují jen polní cesty s brody vhodné pro terénní vozy. A právě v těchto nepřístupných oblastech se ukrývají například hřbitovy č. 45 (Lipna), 44 (Dlugie) a 53 (Czarne).

Hřbitůvek č. 44 v dnes již neexistující vsi Dlugie

Hřbitůvek č. 44 v dnes již neexistující vsi Dlugie

Hřbitov č. 46 Konieczna Beskidek na polsko-slovenské hranici

Hřbitov č. 46 Konieczna Beskidek na polsko-slovenské hranici

Několik pozoruhodných hřbitovů leží na dohled od slovensko-polské hranice, kudy prochází červeně značená magistrála rozvodním hřebenem Karpat. Nejpůsobivější hřbitov č. 46 (Konieczna Beskidek) se dotýká ohradní zdí přímo státních hranic.

K zamyšlení nad pomíjivostí lidského bytí, států a politického snažení snad není lepšího místa než právě prostředí těchto opuštěných hřbitovů v horách. Jsou symbolem ztraceného „zlatého věku“, který Evropa prožívala na počátku 20. století, a který obrátila v prach tehdy nikým nečekaná první světová válka.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Z Česka nejrychleji autem po dálnici přes Katovice a Krakov, před Tarnowem sjet z dálnice směr Nowy Sacz a Gorlice.
Ze Slovenska silnicí č. 545 z Bardejova do Gorlice, případně z Bardejova po hlavní komunikaci č. 77 do Nové Polianky a odtud nedávno otevřenou silnicí do polského Grabu.

Mapy
1 : 50 000 Compass (Galileos) – Beskid Niski
1 : 50 000 VKÚ Harmanec č. 161 – Beskid Niski, stredná časť

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Další z rubriky

Zbourat a znovu postavit. Unikátní most v Kambodži přitahuje tisíce turistů

Oprava bambusového mostu přes řeku Mekong v kambodžském Kampong Chamu

Měří víc než kilometr, tvoří jej padesát tisíc bambusových stébel a každý rok jej místní strhnou a znovu postaví. V...

VIDEO: Přes Alpy na skákacím míči. Šílený nápad vznikl u bezdomovce

Brit překonal Alpy na skákacím balónu

Celkem sedmnáct dní mu trvalo, než na trase dlouhé 76 kilometrů proskákal přes Alpy z Itálie do Francie. Steven Payne...

Bez stativu nejdu. Největší hříchy fotografa při cestě za skvělými obrázky

Hříchy fotografů 01

Fotíte dobře a rádi? Možná, že čtete i odbornou literaturu, časopisy, diskuse na internetu, nebo se bavíte se stejně...

Najdete na iDNES.cz