Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hráze, jaké svět dosud neviděl

  15:09aktualizováno  15:09
- Když přišla potopa v roce 1953 a jižní provincie Nizozemí zmizely pod vodou, bylo rozhodnuto. Už nikdy v budoucnosti nebude moře opanovat nizozemské království. Začal se stavět komplex hrází a přehrad, jaký neměl a dosud nemá ve světě obdoby. Holanďanům trvalo přes třicet let, než dostáli svému předsevzetí a proudy řek a moří spoutali pod svoji kontrolu. Hráze v jihonizozemské provincii Zeeland jsou pýchou hydraulického inženýrství i místem poznávání vodních sil a zákonitostí. Ti, jež to zajímá, se mohou dokonce projít po nejslavnější a nejnovější hrázi Oosterschelde.

Kdyby nebylo hrází, nebylo by Nizozemí. A to doslova - po celém pobřeží od jižní provincie Zeeland až po severní provincii Groningen se táhne soustava 1300 kilometrů hrází a náspů. Bez nich by více než polovinu Nizozemského království každý den zaplavilo moře. Většina jeho území totiž leží pod hladinou moře a voda se musí dodnes, když hodně zaprší nebo když se příliš rozvodní řeky, odčerpávat. Nejživelnější a nejkatastrofálnější potopa v historii země se odehrála ne až tak dávno v roce 1953. Jejím dějištěm byla jihonizozemská provincie Zeeland, která je na podobné katastrofy jako stvořená. Nesčetné ostrůvky, rozdělené rameny ústících řek Šeldy, Rýna a Maasy, mořskými zátoky a průlivy, tu dělí od vodní hladiny jen několik centimetrů výškového rozdílu a vysoké hráze. Už nikdy více, umínili si Holanďané po této záplavě. Ústí řek a zátoky Severního moře se musí hermeticky uzavřít. Hráze se postaví tak vysoké, aby možnost, že je vysoká voda překoná, byla pravděpodobná jen jednou za 4000 let. V roce 1958 přijal nizozemský parlament zákon o deltě. V něm stojí, že všechny hráze podél pobřeží musí být zvýšeny a zpevněny a že se musí vybudovat velké přehrady, které oddělí provincie Jižní Holandsko a Zeeland od moře. Deltawerken - to byl název ambiciozního projektu, který neměl obdoby nejenom v Holandsku, ale na celém světě. Hráze a přehrady, které se začaly na jihu Nizozemí budovat, zkrátily délku pobřeží o 700 kilometrů - a s ním i nebezpečí dalších záplav. Stavět se začalo téměř okamžitě trvalo však více než třicet let, než byla poslední hráze uvedena do provozu. Nejprve nastoupily menší projekty. Na nich se holandští hydrauličtí inženýři učili pracovat s caissony - betonovými bloky o velikosti sedmipodlažních budov - z nichž jako ze stavebnicových kostek montovali přehrady. Vlastně téměř všechny postupy a těžká technika musely být vynalezeny - tak přišla na svět například i speciální lanová dráha, která do moře vysypávala tuny kamení a betonu. Do osmdesátých let postavili Holanďané systém hrází oddělujících moře od ostrovů (Veerse Gat, Haringvliet, Brouwershavense Gat) a další, více ve vnitrozemí, regulující vodní toky a kanály. Zbývalo už jen hermeticky uzavřít celou oblast i na východním rameni řeky Šeldy. Právě tady však narazila kosa na kámen. Kdyby i tato přehrada byla dokončena, z unikátního biotopu řeky Šeldy by vymizela hnízdiště ptáků a vyhynuly by vzácné druhy vodních rostlin a živočichů, pro něž slanou vodou sycené ústí řeky vytvářelo unikátní životní podmínky. Ve vodě, která se by oddělená od moře přeměnila na sladkou, by vyhynuly mořské ryby a za své by vzaly i bohatě plněné sítě ústřic a škeblí. Masové protesty a celonárodní diskuse v šedesátých letech rozhodly - východní rameno Šeldy musí zůstat otevřené. A tak se začalo budovat vodní dílo, které stálo na samém okraji tehdejších možností - vloedkeringdam neboli protizáplavová přehrada Oosterschelde. Její jedinečnost oproti všem předchozím dílům spočívá v tom, že její gigantické brány jsou otevřené a umožňují mořským vodám přirozený přístup k ústím řek. Pokud se však moře zneklidní, železné pláty se zasunou až na mořské dno a rozbouřené vody zastaví od vpádu do říční delty. Od roku 1986, kdy královna Beatrix s pýchou tuto unikátní stavbu otevírala, se železné brány přehrady zavřely celkem dvacetkrát. Dnes celkem jedenáct hrází o délce více než padesát pět kilometrů odděluje jih Nizozemí od Severního moře. A moře na ně nemá šanci.

Povodeň v únoru 1953 zaplavila všechny zeelandské ostrovy.

Protizáplavová přehrada ve východním rameni řeky Šeldy, stavba na samých hranicích hydraulického inženýrství, uzavírá své brány pouze při nebezpečí záplav.

Gigantický betonový sloup, který zde zbyl ze stavby přehrady, se používá jako horolezecká stěna.

Vodní labyrint, v němž si návštěvníci mohou zkoušet manipulovat se sílou vody.

Autor:



Nejčtenější

Český turista chtěl fotku od thajských vodopádů, spadl ze srázu a zabil se

Vodopád Na Muang na ostrově Samui v Thajsku (ilustrační snímek)

Dvaatřicetiletý český turista zemřel na thajském ostrově Samui, uvedla agentura DPA. Zřítil se u vodopádu, kam je...

Hádanka pro zarputilé lyžaře. Kolikrát za den se dá objet Sella Ronda?

Sasso Lungo

Přiznávám, byla to magořina, ale nádherná. Za necelých sedm hodin jsme ujeli 73 kilometrů sjezdovek po oranžovém...



Byla rájem na zemi, teď ji ničí turisté. Maya Bay bude část roku zavřená

Na pláži Maya Bay se natáčel film Pláž s Leonardem DiCapriem v hlavní roli....

Je to neustálý koloběh. Cestovatelé tělem i duší hledají uprostřed autentické přírody ráj na zemi, a když ho najdou, za...

DOVOLENÁ 2038: Opravdovou exotiku budeme hledat lupou. Klidně za humny

Exotikou budou místa bez davů turistů. Klidně za humny.

Během dvaceti let se změní jak letecká doprava, tak celý trh s cestováním. Změny začínají právě teď a my se musíme...

Nová spojení i výhodnější ceny. Kam cestovat železnicí ve střední Evropě

Moc pěkné svezení. Německý Intercity Express třetí generace na rychlotrati...

Železniční cestování nejen po střední Evropě je již několik let na vzestupu. Tratě se postupně zrychlují, objevují se...

Další z rubriky

Byla rájem na zemi, teď ji ničí turisté. Maya Bay bude část roku zavřená

Na pláži Maya Bay se natáčel film Pláž s Leonardem DiCapriem v hlavní roli....

Je to neustálý koloběh. Cestovatelé tělem i duší hledají uprostřed autentické přírody ráj na zemi, a když ho najdou, za...

Trajektům mezi Helsinkami a Tallinnem uleví nejdelší podmořský tunel

Jižní přístav s katedrálou Uspenski ve finských Helsinkách

Finsko a Estonsko plánují železniční tunel pod mořem až za 20 miliard eur, který bude dlouhý 103 kilometrů a povede až...

VIDEO: Ponořte se do nejdelší zatopené jeskyně světa

Potápěči při měření nejdelšího podvodního jeskynního systému Sac Actun u...

V polovině ledna se potápěčům na poloostrově Yucatán podařilo najít propojení dvou velkých zatopených jeskyní, které...

Najdete na iDNES.cz