Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hrad v křivoklátských lesích, který stojí za hledání

aktualizováno 
Hledáte romantický hrad, který není přecpaný turisty? Na západní hranici Křivoklátska najdete Krakovec, zachovalou zříceninu postavenou na ostrohu nad soutokem dvou potoků. Slovo najdete není pouhou frází, hrad je ukryt v širokém údolí a trefit k němu hned napoprvé není bez mapy snadné, jak se o tom přesvědčil i autor tohoto článku.

Hrad Krakovec | foto: Stanislav DrahnýMF DNES


Klikněte na mapu

Hrad bez hradeb

První, co vás na Krakovci zaujme, je to, že mu skoro chybí hradby. Ze tří stran ho chránily pouze mohutné zdi paláce. Jeho stavitele ovlivnila dlouhá doba míru v Čechách za panování Karla IV. a jeho syna Václava IV., a proto dal přednost pohodlnému sídlu.

Podle mnohých je proto Krakovec vlastně nejstarší zámek a jako stavba předběhl o mnoho let svou dobu. Vývoj architektury šlechtických sídel však zastavily husitské války; v jejich průběhu se opět ukázala hodnota nedobytných pevností, opravdových hradů.

Chalúpka: nejluxusnější sídlo v zemích Koruny české

"Obranné prvky jsou na Krakovci podřízeny luxusu, tedy jsou potlačeny na nejmenší tehdy možnou míru,“ říká zdejší kastelán Jiří Sobek. "Bylo to svého času nejluxusnější sídlo v zemích Koruny české. Jak velikostí obytného prostoru, tak kvalitním vytápěním s průduchy. Podobné topení si začali pořizovat až o dalších 200 let později na zámcích.“

Kastelán ukazuje dva výklenky ve zdi, kde byly vestavěné skříně. "Musíte si to tu představit obložené dřevem a omítnuté,“ říká. Všech 27 místností bylo na svou dobu pohodlně vybavených. Unikátní jsou zdejší křížové klenby, které jsou dokonce i ve sklepích. Místnosti jsou asymetrické, ale klenby pravidelné.
Muž, který si Krakovec postavil, Jíra z Roztok, patřil k oblíbencům Václava IV. Kromě mnoha dalších titulů byl i vedoucím dvorské stavební huti – čili zjednodušeně řečeno pokračovatelem Petra Parléře. Měl peníze a možnost cestovat, navštívil Itálii a Francii. Proto postavil něco tak výjimečného.

Kastelán Sobek rád mluví o Krakovci jako o chalúpce. Není to však jen jeho rozmar. Hrad tak nazval sám Jíra. Když Krakovec v roce 1410 prodával, v jednu chvíli si to rozmyslel a chtěl od obchodu odstoupit. Vyzval proto kupce, aby netrval na kupní smlouvě a "té chalúpky mu popřál“. Kupující mu nevyhověl, a tak se zanedlouho začala psát historie hradu spojená s pobytem mistra Jana Husa.

Toho pozval na Krakovec v červenci 1414 právě druhý majitel hradu Jindřich z Lažan. Muž, který byl popotahován za kacířství již v roce 1412, nakonec padl v husitských válkách na katolické straně.

Jan Hus prožil na Krakovci své poslední léto na svobodě, a právě zde napsal své dopisy před odjezdem do Kostnice. Kaple, ve které až do 11. října 1414 kázal, je ve druhém patře paláce a není bohužel přístupná.

Ať žijí duchové 

Další atrakce hradu je vlastně úplně novověká a souvisí s romantickým vzhledem Krakovce. Ve sklepě umístěná dřevěná tabule se spoustou dětských podpisů připomíná film Ať žijí duchové, asi nejznámější, který se zde natáčel. Jinak filmaři využili Krakovec vícekrát, známá je i pohádka Princ a Večernice.

Unikátní most

Chloubou kastelána je i hradní most postavený přesně podle středověkých technologií – bez jediného železného hřebu. Dřevěné klínky spojují přitesané dubové trámy. Jen tam, kde se dřevo dotýká kamenného podloží, jsou olověné spoje. Pokud budete mít štěstí a bude tak jako při mé návštěvě svítit slunce, uvidíte, jak výplety zábradlí házejí na most stovky stínů připomínajících kočičí oči.

Historie hradu byla zajímavá i po husitské době. Díky nadčasové koncepci zůstal obytný až do konce 18. století, kdy vyhořel. Od roku 1845 zachovalou zříceninu začali místní vesničané využívat jako zdroj stavebního kamene.

Nakonec Krakovec zachránila husitská tradice. Od roku 1869 se stal dějištěm každoroční Husovy pouti pořádané sokoly. Památku, která tím získala na národním významu, od té doby již nikdo – alespoň veřejně – neplundroval.

Může se hodit



Jak se tam dostat

Z dálnice Praha–Plzeň odbočte na Zbiroh a dále na Zvíkovec, za mostem přes Chříč, Slatinu, Miličov a Šípy Jednodušší je cesta od Rakovníka, pojedete směrem na Plzeň, na Šípy a odtud na Krakovec

Jak je otevřeno

Vstup do hradu je od března o víkendech od 10 do 16 hodin, v květnu a září od 9 do 17 hodin. Od 1. června do konce září denně od 9 do 18 hod. Vstupné 30 Kč.

Autoři:




Nejčtenější

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Další z rubriky

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.