Hrad Sloup stojí na skále z pískovce

Tvar mohutného, osaměle stojícího pískovcového bloku, na kterém se nacházejí pozůstatky jednoho z nejznámějších skalních hradů v Čechách, dal kdysi tomuto objektu jméno. Hrad Sloup byl založen ve výhodné poloze při cestě do Žitavy a k jeho bezpečnosti přispíval vedle třicet metrů vysokých kolmých skalních stěn i blatný terén, který jej v minulosti obklopoval. Výhodná poloha nepřístupného skalního suku byla člověkem využívána již od pozdní doby kamenné.

Středověký hrad byl založen pravděpodobně na počátku 14. století Ronovci. Prvním historicky doloženým vlastníkem hradu, nazývaném Birkenstein, je roku 1324 Čeněk z Lipé. V letech 1330-1412 patřil příbuzným Berkům z Dubé. Od roku 1427 hrad držel Mikeš Pancíř ze Smojna. Bojovný rytíř se společně s Vartenberky  účastnil kořistnických vpádů do Lužice, a proto byl jeho hrad v roce 1444 obležen.

Následujícího roku pak Sloup podlehl tříměsíčnímu obležení vojskem lužických a slezských měst a litoměřického landfrýdu pod Janem Smiřickým. Vypálený hrad byl záhy obnoven. V rukách Berků z Dubé (od roku 1471) již stěží plnil rezidenční funkci. V 16. století jej vystřídal dnes již zaniklý berkovský panský dům (zámek) pod hradem. Do Bílé hory patřil Sloup a jeho panství protestantským Salhausenům. Roku 1639 byl zničen Švédy.

V barokním období posloužily pozůstatky zaniklého hradu poustevníkům, kteří jej na dobu jednoho století znovu obydleli, dokud jejich poustevnu nezrušil císař Josef II. Majitel panství pak skalisko proměnil ve vyhledávané výletní místo. Rozsáhlý komplex objektů barokního Sloupu (křížová cesta s grottami, skalní kostel, cely poustevníků, terasovité zahrady atd.) smazal pozůstatky středověkého hradu tak dokonale, že se dokonce objevily pochybnosti o jeho samotné existenci.

Otázka: V jakém roce císař Josef II. zrušil na Sloupu poustevnu?
Zpět na hlavní
stránku soutěže

Složitý systém skalních objektů představuje v kontextu historické architektury na pískovci zcela unikátní památku. Temeno skály, přístupné úzkou rozsedlinou, nese stopy objektů, jejichž konstrukce byla zapuštěna do mělkého pískovce, jiné místnosti byly vytesány přímo do skály.

Původní středověká situace však byla bohužel značně poškozena novověkými úpravami, souvisejícími s pobytem poustevníků. Pouze hypoteticky se předpokládá, že půdorys hradu byl výškově členěn do několika oddílů. Ve střední úrovni byl umístěn zdroj pitné vody, kterým byla studna, a nejvýše položený třetí díl obsahoval jádro obytné zástavby.

Zámek ve Sloupu tvoří hospodářské objekty předzámčí a vlastní objekt zámecké rezidence o dvou podlažích s bočními, o jedno patro převýšenými rizality, krytý mansardovou střechou. Z jedné strany k němu přiléhá čestný dvůr, kudy je vedena přístupová cesta, a zezadu zámecká zahrada s fontánou a sochou Neptuna od J. Maxe.

Střední rizalit vstupního průčelí, ukončený trojúhelným štítem, nese sochařskou výzdobu Antonína Brauna, synovce slavného Matyáše Bernarda Brauna. Jeho sochy zdobí rovněž průjezd v přízemí. Za autora projektu zámku je považován Pietro Paolo Columbani. Zámek, vybudovaný ve 30. letech 18. století Josefem Maxmiliánem Kinským v barokním slohu, byl později upravován ve stylu empíru.

HRAD SLOUP

Hrad, poustevna: Otevřeno: květen–září 9-17 hod. (denně včetně po), duben, říjen 9-16 hod. (so, ne, svátky); Tel.: 0424/73 35 83; (objekt zámku není přístupný, slouží jako pension pro seniory)

(texty použity z publikace autorů V. Brycha, V. Přenosilové a J. Rendka Hrady a zámky Libereckého kraje, kterou v červnu vydává nakladatelství KNIHY 555, Liberec)

Tvar mohutného, osaměle stojícího pískovcového bloku, na kterém se nacházejí pozůstatky jednoho z nejznámějších skalních hradů v Čechách, dal kdysi tomuto objektu jméno. Hrad Sloup byl založen ve výhodné poloze při cestě do Žitavy a k jeho bezpečnosti přispíval vedle třicet metrů vysokých kolmých skalních stěn i blatný terén, který jej v minulosti obklopoval.