Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hrad Sloup stojí na skále z pískovce

  11:36aktualizováno  11:36
Tvar mohutného, osaměle stojícího pískovcového bloku, na kterém se nacházejí pozůstatky jednoho z nejznámějších skalních hradů v Čechách, dal kdysi tomuto objektu jméno. Hrad Sloup byl založen ve výhodné poloze při cestě do Žitavy a k jeho bezpečnosti přispíval vedle třicet metrů vysokých kolmých skalních stěn i blatný terén, který jej v minulosti obklopoval. Výhodná poloha nepřístupného skalního suku byla člověkem využívána již od pozdní doby kamenné.

Středověký hrad byl založen pravděpodobně na počátku 14. století Ronovci. Prvním historicky doloženým vlastníkem hradu, nazývaném Birkenstein, je roku 1324 Čeněk z Lipé. V letech 1330-1412 patřil příbuzným Berkům z Dubé. Od roku 1427 hrad držel Mikeš Pancíř ze Smojna. Bojovný rytíř se společně s Vartenberky  účastnil kořistnických vpádů do Lužice, a proto byl jeho hrad v roce 1444 obležen.

Následujícího roku pak Sloup podlehl tříměsíčnímu obležení vojskem lužických a slezských měst a litoměřického landfrýdu pod Janem Smiřickým. Vypálený hrad byl záhy obnoven. V rukách Berků z Dubé (od roku 1471) již stěží plnil rezidenční funkci. V 16. století jej vystřídal dnes již zaniklý berkovský panský dům (zámek) pod hradem. Do Bílé hory patřil Sloup a jeho panství protestantským Salhausenům. Roku 1639 byl zničen Švédy.

V barokním období posloužily pozůstatky zaniklého hradu poustevníkům, kteří jej na dobu jednoho století znovu obydleli, dokud jejich poustevnu nezrušil císař Josef II. Majitel panství pak skalisko proměnil ve vyhledávané výletní místo. Rozsáhlý komplex objektů barokního Sloupu (křížová cesta s grottami, skalní kostel, cely poustevníků, terasovité zahrady atd.) smazal pozůstatky středověkého hradu tak dokonale, že se dokonce objevily pochybnosti o jeho samotné existenci.

Otázka: V jakém roce císař Josef II. zrušil na Sloupu poustevnu?
Zpět na hlavní
stránku soutěže

Složitý systém skalních objektů představuje v kontextu historické architektury na pískovci zcela unikátní památku. Temeno skály, přístupné úzkou rozsedlinou, nese stopy objektů, jejichž konstrukce byla zapuštěna do mělkého pískovce, jiné místnosti byly vytesány přímo do skály.

Původní středověká situace však byla bohužel značně poškozena novověkými úpravami, souvisejícími s pobytem poustevníků. Pouze hypoteticky se předpokládá, že půdorys hradu byl výškově členěn do několika oddílů. Ve střední úrovni byl umístěn zdroj pitné vody, kterým byla studna, a nejvýše položený třetí díl obsahoval jádro obytné zástavby.

Zámek ve Sloupu tvoří hospodářské objekty předzámčí a vlastní objekt zámecké rezidence o dvou podlažích s bočními, o jedno patro převýšenými rizality, krytý mansardovou střechou. Z jedné strany k němu přiléhá čestný dvůr, kudy je vedena přístupová cesta, a zezadu zámecká zahrada s fontánou a sochou Neptuna od J. Maxe.

Střední rizalit vstupního průčelí, ukončený trojúhelným štítem, nese sochařskou výzdobu Antonína Brauna, synovce slavného Matyáše Bernarda Brauna. Jeho sochy zdobí rovněž průjezd v přízemí. Za autora projektu zámku je považován Pietro Paolo Columbani. Zámek, vybudovaný ve 30. letech 18. století Josefem Maxmiliánem Kinským v barokním slohu, byl později upravován ve stylu empíru.

HRAD SLOUP

Hrad, poustevna: Otevřeno: květen–září 9-17 hod. (denně včetně po), duben, říjen 9-16 hod. (so, ne, svátky); Tel.: 0424/73 35 83; (objekt zámku není přístupný, slouží jako pension pro seniory)

(texty použity z publikace autorů V. Brycha, V. Přenosilové a J. Rendka Hrady a zámky Libereckého kraje, kterou v červnu vydává nakladatelství KNIHY 555, Liberec)

Tvar mohutného, osaměle stojícího pískovcového bloku, na kterém se nacházejí pozůstatky jednoho z nejznámějších skalních hradů v Čechách, dal kdysi tomuto objektu jméno. Hrad Sloup byl založen ve výhodné poloze při cestě do Žitavy a k jeho bezpečnosti přispíval vedle třicet metrů vysokých kolmých skalních stěn i blatný terén, který jej v minulosti obklopoval.

Autor:




Nejčtenější

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Další z rubriky

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Nejlevnější turistická metropole v Evropě? Ano, je to Praha

Připadají vám ceny v centru Prahy absurdně natažené? Omyl. Praha patří v cestovatelských žebříčcích mezi nejlevnějších evropské metropole.  celý článek

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.