Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hostýn: magické místo Keltů, poutníků a zázraků

aktualizováno 
K tomuto vrcholu nesměřují pouze kroky zbožných poutníků z celé země, ale také vyznavačů neopakovatelných rozhledů do blízkého i vzdálenějšího kraje. Řeč je o legendárním Hostýně, jinak také Svatém Hostýně. Místě, které je často označováno za "moravský Říp".

Podzimní ráno na Hostýně | foto: Jan DoubravnickýiDNES.cz

Uhádli jste v 7. kole soutěže Nejhezčí rozhledy v Česku, že jde o Hostýn? Výsledky 7. kola, které probíhalo 11. - 12. ledna, zveřejníme během pondělí 14. ledna ZDE. 


Hostýn je jedním z hlavních vrcholů severozápadní části Hostýnských vrchů. Již z rovinaté oblasti podhůří působí impozantním dojmem.

Blížíme-li se k němu od severu či severozápadu, nápadně se vyjímá v nakloněné hradbě hor, ozdobený kopulí kostela, zbudovaného ve svahu těsně pod vrcholovou plošinou. Nelze se divit: od mořské hladiny jej sice dělí nepříliš závratných 734 m, avšak výškový rozdíl mezi úpatím a vrcholem překračuje čtyři stovky metrů.

Druhou jeho dominantu tvoří konstrukce větrné elektrárny.

Hostýn
Pohled průsekem od přístupové komunikace na jihozápad od Hostýna, v pravé části snímku dobře patrná zástavba Holešova

První radostný zážitek se dostaví z příjezdové komunikace, těsně pod točnou autobusů. Široké průseky tu umožnily pohled jihozápadním až jihovýchodním směrem.

V rámci této výseče obzvláště vynikne dlouhá linie ostrého předělu mezi rovinou a horami: na jejím okraji se bělají hustě namačkaná obydlí i závody Holešova následována temnými kupami kolem Poschlé a na opačné straně zakončená napůl holou kšticí Skalného.

Hostýn
Členitý jihozápadní výběžek Hostýnských vrchů se skupinou vrcholů okolo Poschlé a Javorčí


Klikněte na mapu

Po úvodním rozkoukání je třeba vyrazit vzhůru, minout církevní stavby a sledovat blížící se objekt větrné elektrárny. V jeho sousedství, na samém vrcholu Hostýna, se tyčí zdejší rozhledna. Na území Hostýnských vrchů jediná. Alespoň prozatím. Honosí se podobou kulaté kamenné věže, ne nepodobné těm hradním. Byla totiž postavena v posledních letech 19. století, kdy vládla obliba historizujících slohů, a je vysoká 15 metrů.

V roce 1957 došlo k jejímu uzavření, které trvalo dlouhých třicet let. Dnes poněkud zaniká mezi přilehlým vzrostlým lesem.

Hostýn
Hostýnská rozhledna

U její paty najdeme vyhlídkovou plošinu: ta jednoznačně patří severnímu obzoru. Zde nejmarkantněji vynikne výškový rozdíl Hostýna a podhůří.

V hlubinách výrazně vyčnívá zástavba Bystřice pod Hostýnem, dále se rozbíhá rovina, kde se střídají lány polí, stavení roztroušených obcí i občasné ostrůvky lesů. Za dobré viditelnosti závěr horizontu patří oblasti Moravské brány s Helfštýnem a hřebenem Oderských vrchů.

Jakmile překonáme šedesát schodů rozhledny, dostaneme šanci přehlédnout hluboce zaříznuté údolí Bystřičky s mohutnou masou Jehelníku následovaného Javorníkem a nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů – Kelčským Javorníkem (865 m), který uzavírá pohled na severovýchod.

Budeme-li dále postupovat po směru hodinových ručiček, můžeme za větvovím stromů identifikovat Čerňavu a dále oblast okolo sedla Tesáku. Nerušený výhled se posléze otevře na oblast jižně od Hostýna s nápadným vrcholem Ondřejovska, jihozápadní směr naopak může přinést dohled až ke vzdáleným Chřibům s hradem Buchlov.

A samozřejmě odtud krásně vynikne nejbližší okolí: prostorná louka pod rozhlednou, nad kterou se ze stromořadí vznáší silueta hostýnské baziliky.

Hostýn
Nejvyšší partie Hostýnských vrchů tak, jak je vidíme z rozhledny, vrchol uprostřed náleží Kelčskému Javorníku.

Hostýn
Bystřice pod Hostýnem z ptačí perspektivy

Hostýn

Zalíbil se už i Keltům

Hostýn v sobě tají také dobře patrné stopy dávné minulosti. Přibližně dvě staletí před naším letopočtem se dostal do zorného úhlu Keltů, kteří si tu zbudovali rozlehlé hradiště. Odtud monitorovali provoz na důležité obchodní trase – jantarové stezce - a současně se tady mohli aktivně bránit před případným útokem nepřátel. Část mohutných valů opida se dochovala do dnešních dnů.

Dějiště zázraku

Jako útočiště se Hostýn osvědčil i v půli 13. století. Tehdy se sem část obyvatel okolí uchýlila před ničivým nájezdem Tatarů. Nelítostní dobyvatelé si na jeho úpatí narychlo postavili své ležení a zřejmě se i těšili na další drancování. Jenže – znenadále se za jasného dne rozpoutala bouře, během které blesky zapálily tatarský tábor. Záchranu místních lidí prý způsobila přímluva Panny Marie.

Postupem času se na temeni Hostýna objevila kaplička a později poutní chrám. Následkem reforem císaře Josefa II. se sice na krátkou chvíli ocitnul v troskách, nicméně během 19. století byl opět obnoven a poté dále rozšiřován o další církevní stavby a zázemí pro poutníky.

Na výzdobě se podílela řada umělců zvučných jmen, jako např. Dušan Jurkovič, Čeněk Vosmík, J. V. Myslbek… Tehdy se Hostýn stal skutečným "moravským Řípem".

Hostýn
Jurkovičova Křížová cesta

Nejnavštěvovanější mariánské poutní místo v České republice

Nejen malebné dálavy mohou zaujmout zvídavého návštěvníka. Pozoruhodné zážitky slibuje také pohled na lidovou podobu mariánského kultu u nás. Tady se projevuje v neskonale autentické atmosféře: skupiny poutníků zpívají během cesty mariánské písně, leckdy se věnují modlitbám na zdejším hřbitově a pochopitelně se účastní pravidelných mší v hostýnské bazilice.

Z útržků hovorů lze vystopovat nářečí Hané, Slovácka nebo Valašska, občas zazní i "ostravština", oděv babiček mnohdy doplňují prvky, které vycházejí z původních krojů. Pochopitelně že po duchovním programu je třeba přivézt příbuzenstvu nějakou tu upomínku ze "svatého Hostýna", na což dychtivě čekají trhovci u letitých stánků, umístěných po obou stranách přístupového schodiště.

Hostýn
Jurkovičova Křížová cesta

Může se hodit

Jak se tam dostat
Z Bystřice pod Hostýnem takřka až k chrámu zajíždějí pravidelné autobusové spoje, které o víkendech navazují na příjezdy hlavních vlaků. Vjezd automobilem je možný pouze s povolením města Bystřice pod Hostýnem, obce Chvalčova, případně dalších institucí.

Daleko více variant skýtají pěší přístupy: nejkratší nabízí červené značení (rovněž z Bystřice). Tato stezka svým dlouhým stoupáním řádně prověří kondici, finální úsek lze zmírnit kombinací modré a žluté.

Zajímavější a méně strmou alternativou se může stát počáteční přesun po žluté značce do údolí říčky Bystřičky s následným využitím červeného značení.

Několik poutavých výstupových tras na Hostýn se naskýtá z rázovité podhorské obce Rusavy, která díky svému osobitému koloritu podává důkaz, že již byla překročena pomyslná vstupní brána Valašska. Ale rozhodně nejkrásnější putování k Hostýnu si užijete na hřebenové trase ze sedla Tesáku (autobusová zastávka).

Co ještě stojí za to na Hostýně navštívit
Vyjma baziliky a rozhledny zde bylo nyní nově otevřeno Svatohostýnské muzeum. S expozicí věnovanou historickému vývoji Hostýna a přilehlé oblasti, doplněnou o archeologické nálezy, menší část je věnována přírodě Hostýnských vrchů.

Mezi řadou památek církevního areálu je třeba vyzdvihnout křížovou cestu. Ale ony jsou vlastně na Hostýně dvě. První –  tzv. "stará křížová cesta" pochází z počátku 20. století. Její provedení nebylo přijato příliš s povděkem, zejména v kruzích, ovlivněných činností Katolické moderny. Proto došlo k realizaci druhé křížové cesty, kterou navrhl a spoluvytvořil věhlasný architekt a výtvarník Dušan Jurkovič.

Nesmíte vynechat
Během výpravy na Hostýn rozhodně nesmíte vynechat obhlídku malebných pískovcových útvarů, situovaných do nejvyšších partií blízkého vrchu Skalného, zdatnější turisty přivedou značené cesty k troskám jednoho z nejvýše položených moravských hradů – Obřan. Blízké a širší okolí Hostýna také křižuje několik naučných stezek.

Do nitra Hostýnských vrchů
Hostýnské vrchy se mohou stát inspirací i pro prožití volného víkendu, pěkný dvoudenní přechod umožňuje trasa Bystřice pod Hostýnem – Hostýn – Troják – Lázy – Valašské Meziříčí. Naopak během jednodenního výletu můžete vystoupat na nejvyšší vrchol pohoří – Kelčský Javorník. Třeba po trase Bystřice pod Hostýnem – Hostýn – Tesák – Kelčský Javorník – Rajnochovice.

Užitečné weby:
www.hostyn.cz
www.obec-chvalcov.cz
www.mubph.cz

Autoři:




Nejčtenější

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokáží ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Další z rubriky

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.