Hory podražily, lyžaři jim zůstali věrní

  • 5
Aspoň jednou ročně stráví týden na horách každý desátý Čech od nuly do sta let. Kouzlu zasněžených svahů nejvíc propadají mladí: z lidí od šestnácti do čtyřiadvaceti let podle průzkumu pravidelně lyžuje každý pátý.

Čtyřletému Tomáši Hrozkovi se ve tváři zračí odhodlání. Pomalu se na svém snowboardu rozjíždí z mírného svahu pod sjezdovkou ve Špindlerově Mlýně. Pod kopcem padá.

V minutě odepne boty a vybíhá zpátky nahoru. Sedá si na prkno jako na pekáč a jede dolů znovu. "Sáňky mě taky baví," vysvětluje.

Tomáš je se svými rodiči ve Špindlerově Mlýně pravidelným hostem. Hrozkovi tu tráví několik dní průměrně šestkrát za zimu.

Patří tak k jedenácti procentům Čechů, kteří jezdí každou zimu aspoň na týden do hor. Nejčastěji brázdí zasněžené kopce lidé od šestnácti do čtyřiadvaceti let (na hory jezdí každý pátý) a pak lidé od pětatřiceti do čtyřiačtyřiceti let (pravidelně lyžuje každý šestý).

Vyplynulo to z nedávného průzkumu agentury Median mezi 8219 respondenty všech věkových kategorií.

U Čechů vedou české hory
Jedna třetina českých lyžařů vyráží za sněhem do ciziny. Ze zahraničních hor se největší oblibě našich turistů těší Alpy (rakouské, italské a francouzské) a také slovenské Tatry. Ale dvě třetiny Čechů tráví zimní dovolenou v tuzemských horách. Je to totiž pořád levnější, i když české hory v poslední době výrazně zdražily.

Tak třeba právě v krkonošském Špindlerově Mlýně vyjde víkendový pobyt tříčlennou rodinu minimálně na pět tisíc korun. A k tomu je potřeba připočítat pro každého 650 korun denně za permanentku. Tyto ceny by si například Hrozkovi nejspíš dovolit nemohli.

"Nás to naštěstí tolik nestojí, máme to tu za hubičku. Sestra totiž bydlí ve Vrchlabí, takže odpadají výdaje za nocleh. A permanentky nám obstarali příbuzní, kteří tu pracují," říká Jitka Hrozková.

Donedávna rodina lyžařů holdovala hlavně sjezdovkám. Loni však Hrozkovi propadli snowboardingu. "Od té doby už na hory ani lyže nevozíme."

A když se jim prkna omrzí, vymění je za další hit této doby: snowturbing, tedy jízdu na speciální vysněžené dráze na nafouknutých kruzích.

Krkonoše patří z českých hor k nejdražším. O něco levněji vyjde lyžování na beskydských Pustevnách.

Forétovi z Mladče na Olomoucku kouzlo Pusteven objevili loni. Dříve jezdili do Jeseníků. "Je tady větší výběr tratí. Děcka můžu rozházet po vlecích podle toho, který kopec jim sedí," liboval si v sobotu na zasněžených beskydských kopcích čtyřiatřicetiletý Josef Forét.

Jarní prázdniny rodina se dvěma dětmi prý tráví na horách pravidelně. "Co bychom s dětmi doma dělali? Raději nějaké peníze během roku uškudlíme a pak je utratíme tady," vysvětlil Forét.

Sám propadl lyžování před čtyřmi lety - právě kvůli dětem - malé Kristýně a většímu Josefovi. "Manželka lyžovala odmalička, tak mě k tomu přivedla," dodal.

Mnozí jezdí jen na víkend
Že lyžování začalo být pro průměrnou českou rodinu hodně drahým sportem, připouštějí i Kovaříkovi z Rakovníka.

"Ale když na horách člověk nespí a vrátí se na noc domů, dá se na svahy vyjet několikrát za zimu," vypočítává Václav Kovařík. O víkendu byl s rodinou letos už podruhé na Špičáku - největším areálu západočeské Šumavy. Dorazili sem už v devět ráno, přestože to z domova mají 150 kilometrů.

"Blíž to máme na krušnohorský Klínovec, ale tady je to hezčí. Sjezdovky jsou širší a delší, asi proto na nich není tolik lidí," podotkl Kovařík.

Za celodenní permanentku rodina zaplatila 1640 korun. "Za benzin dáme tak pět set korun a parkování vyšlo na stokorunu. Navíc kupujeme už jen pití, jídlo si vozíme z domova," říká Kovařík.