Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Horský vůdce: Z laviny vás zachrání jen kamarád, horská služba přijede pozdě

aktualizováno 
Každý rok zemře v Česku pod lavinou jeden nebo dva lidé, na Slovensku průměrně tři. "Lidé zanedbávají prevenci. Spoléhají na to, že je zachrání horská služba. Ta se ale v drtivé většině případů dostane na místo pozdě," říká horský vůdce Ján Peťo, ředitel Střediska lavinové prevence Horské záchranné služby v Jasné.

Horský vůdce Ján Peťo na lyžařské túře v Menuguské dolině Pod Volovkou - Ján Peťo je zároveň ředitelem Střediska lavinové prevence Horské záchranné služby v Jasné | foto: Archiv Jána Peťa

První letošní obětí laviny je slovenský turista, který zahynul v pondělí pod lavinou ve Vysokých Tatrách. Pětatřicetiletý muž uvolnil při výstupu na Rumanův štít sněhovou desku. Čtěte Ve Vysokých Tatrách zabíjela lavina.

Mnohým těmto tragédiím se přitom dá zabránit, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz Ján Peťo, který se věnuje záchraně lidí z lavin už třicet let.

Jaká je šance na přežití v lavině?
Při vyhrabání do 15 minut je šance 98 procent. Po půl hodině klesá na 50 procent, po 45 minutách už je to jen 10 procent.

Horská služba ale není schopná dostat se na místo do patnácti minut. Když dorazí do hodiny, je to úspěch, zpravidla to trvá déle. Já sám jsem se účastnil 36 záchranných akcí, vyhrabával jsem 22 lidí, ani jeden nepřežil. I když u jednoho to vypadalo, že se to podaří.

Co se tehdy stalo?
Byli jsme na severní straně Chopku, kde jsme vedli lavinový kurz. Bylo nás třináct, včetně odborníků na první pomoc. Lavinu jsme přímo viděli padat, takže za pět minut jsme mohli vyrazit. Oznámili jsme to na dispečink, odkud povolali další lidi a poslali nám vrtulník.

Na místě byli tři lidé, skialpinisté. Dva z nich sjeli dolů, třetí lyžařka se bála, svah traverzovala a lavinu utrhla. Ona zůstala nahoře, zbylé dva muže lavina smetla. Jeden se dokázal sám vyhrabat, druhého jsme začali hledat.

Nikdo z nich neměl pípák (vyhledávací přístroj), museli jsme tedy sondovat. Začali jsme od jeho hůlky, kterou jsme našli, postupovali jsme v rojnici směrem do žlabu. I se psy jsme ho našli až za 45 minut. Zdálo se, že je mrtvý, ale podařilo se ho rozdýchat. První pomoc dostal okamžitě, ještě nebyl úplně venku a už mu záchranáři dávali masáž srdce a umělé dýchání.

Těšili jsme se, že jsme zachránili aspoň jednoho člověka, ale za dva týdny zemřel. Mozek nebyl dostatečně okysličený, dva týdny strávil na přístrojích.

laviny v Česku

V Krkonoších spadne každý rok průměrně 50 lavin, v Jeseníkách méně než deset. Každá zima je ale jiná, záleží na sněhových a povětrnostních podmínkách.

Lyžaři v Česku prevenci značně podceňují, vyhledávací přístroje nosí minimum z nich. Roli podle horské služby může hrát i domácí prostředí. "Nepočítají s tím, že by někde mohla spadnout nějaká lavina. Když jedou do Alp, jsou opatrnější. Když jdou sjíždět nějaký žleb v českých horách, riziko si neuvědomují," konstatuje náčelník horské služby Jeseníky Michal Klimeš s tím, že lidé poslední dobou jezdí častěji do rizikových terénů. Ročně u nás pod lavinou zemře jeden až dva lidé.

Hlavní nebezpečí je tedy udušení?
Ano, lavina navíc svou silou zpravidla lidem zacpe ústa a nějakou dobu jim trvá, než sníh z pusy dostanou. Ve sněhu sice nějaký kyslík je, ale rapidně ho ubývá. Většina lidí se tak pod sněhem udusí, zbytek zemře kvůli zraněním, které lavina způsobí.

Proto je tak důležité mít s sebou lavinovou výstroj. To znamená pípák, lavinovou sondu, lopatku a mobil, aby se zasypaného podařilo co nejdřív najít.

Kolik lidí ji s sebou do hor opravdu nosí?
Minimum, lidé to podceňují. Například v Alpách mají horští vůdci tuto povinnost stanovenou zákonem, všichni jejich klienti musí mít výstroj. V italském Piemontu dokonce musí mít výstroj každý, kdo opustí bezpečné sjezdovky a lyžařské trasy.

Lidi ale musí také dodržovat určitá pravidla. Výbava jim bude k ničemu, když lavina zasype celou skupinu. Měli by udržovat rozestupy. Ideální je, když je jeden člověk na ohroženém svahu a ostatní jej kontrolují. Když to nejde, měli by být od sebe aspoň 50 metrů, respektive 10 metrů při výstupech.

Co je třeba dělat, když spadne lavina?
Okamžitě je třeba podat zprávu mobilním telefonem. Tedy informaci, co se stalo a kde lavina spadla. Mezi dalšími informacemi by mělo být, kolik je zasypaných, jestli je někdo zraněný, jaká je velikost laviny a jaké je na místě počasí. Dispečer hned pošle na místo vrtulník.

Pak se musí okamžitě začít s hledáním. Pípák dokáže zasypaného rychle najít, během deseti minut prohledá skoro hektarové lavinové pole. Potom se se sondou člověk dohledá a lopatkou vyhrabe. Vrtulník s lékařem by měl na místo dorazit do 30 až 60 minut.

V době příletu už by měl být člověk vyhrabaný. V takovém případě má reálnou šanci, že lavinu přežije bez následků.

Vy jste někdy přímo do laviny dostal?

Ján Peťo Ján Peťo se záchraně lidí z lavin věnuje třicet let. Je ředitelem Střediska lavinové prevence Horské záchranné služby v Jasné na Slovensku. Od roku 1980 je členem horské služby, o deset později se stal horským vůdcem pro Slovensko a v roce 1994 získal mezinárodní licenci UIAGM. Jednou, asi před deseti lety. Byli jsme s kolegou měřit lavinové profily, během výstupu došlo k prudkému oteplení. Byli jsme na hřebeni a museli jsme sejít dolů. Věděli jsme, že je zle. Laviny padaly všude okolo.

Museli jsme traverzovat nebezpečný svah, já jsem jel první a vzápětí lavina spadla. Převalila mě, lyže se mi vypnuly. Zahodil jsem hůlky, batohu jsem se nemohl zbavit, což bylo nakonec ale štěstí. Chránil mě, když mě lavina vláčela přes skály.

Měl jsem panický strach. Vždycky když cítil něco pevného, odrazil jsem se a tlačil se nahoru, ven z laviny. Naštěstí jsem se dokázal udržet na povrchu, nebyla to velká lavina. Brýle se mi rozbily tlakem, pod sněhem zůstaly i hůlky, rukavice a čepice. Dostal jsem se ale ven sám, jen s malými poraněními. Ani jsme nemuseli volat záchranku.

Co je důvodem lavinových neštěstí?
U nás na Slovensku spadne ročně 300 až 400 lavin, průměrně tři lidi v nich zahynou. Během poslední zimy to bylo ještě o jednoho více. Celkem na Slovensku evidujeme 265 obětí lavin. Může jich ale být víc, v minulosti se počty moc neevidovaly.

U těch mrtvých se většinou nahromadí chyby, které udělají. Většinu lavin si lidé odtrhnou sami, výjimečně se stane, že je zasype samovolná lavina. Lidé, kteří se vydávají do hor, musí mít základní vědomosti, aby dokázali sami zhodnotit riziko, které jim hrozí. Všichni by určitě měli absolvovat lavinový kurz, aspoň dvoudenní, přednáška o lavinách rozhodně nestačí.

Podle statistik to vypadá, že v lavinách na Slovensku umírají hlavně cizinci…

Ano, to se říká. Ale to není jen problém Čechů, je to syndrom cizích hor. Lidé, kteří sem přijedou odjinud, jsou ochotni jít do daleko většího rizika než domácí. Souvisí to s tím, jak dlouho sem člověk jede. Když jedeme do hor stovky kilometrů, pokoušíme štěstí, zatímco domácí do hor nejdou za každou cenu. Podobné je to, když jedou Slováci do Alp.

Trošku jiný případ se stal před čtyřmi lety, kdy na Silvestra v Roháčích zahynulo sedm českých horolezců. To byla největší tragédie v poslední době. U nich se ale nahromadilo mnoho chyb, postavili si tábor přímo v lavinovém svahu. Zabila je sice samovolná lavina, ale kdyby si tábor postavili o sto metrů vedle v lese, nestalo by se jim nic. Čtěte článek Sedm Čechů zahynulo v Tatrách pod lavinou.

Ján Peťo, ředitel Střediska lavinové prevence Horské záchranné služby v Jasné, během lavinového kurzu

Zjišťování kvality jednotlivých sněhových vrstev a zároveň i stability sněhové přikrývky

Ján Peťo, ředitel Střediska lavinové prevence Horské záchranné služby v Jasné, během lavinového kurzu

Tzv. norská sonda

Dá se nějak určit, které svahy jsou k pádu lavin náchylnější?

Ve všech vysokohorských prostředích nad hranicí lesa jsou typické lavinové dráhy. Místa, kde je les vykácený a mýtina končí kosodřevinou, jsou nebezpečná. Tam by lidé vůbec neměli neodpočívat, rychle by tudy měli přejít, nezdržovat se tu a v žádném případě tady nestanovat.

Navíc nad horní hranicí lesa je každý svah strmější než 30 stupňů lavinový. A čím strmější, tím nebezpečnější.

Samozřejmě záleží i na dalších okolnostech. Když je vyhlášen třetí stupeň lavinového nebezpečí, nedoporučuje se lidem bez znalosti lavinové problematiky pohyb terénem, kde laviny padají.

Při čtvrtém stupni to nedoporučujeme ani znalcům a do hor by měli jen ti, co musí. Například při záchranné akci.

Při pátém stupni je jednoznačně třeba sedět v krčmě a někdy i tu krčmu zavalí lavina. To se stalo třeba v Turecké na Velké Fatře, kde lavina zasypala dveře a lidé se asi tři hodiny nemohli dostat ven.

Ani první a druhý stupeň ale neznamená, že lavina spadnout nemůže. Riziko je jen mnohem menší. Při prvním stupni je asi pět procent svahů náchylných na spadnutí laviny, při druhém deset, při třetím už dvacet procent a při čtvrtém čtyřicet.

Lavinová školení

Lidé, kteří se věnují freeridu, mají možnost absolvovat dvoudenní lavinový kurz pod vedením horského vůdce.

Ve vybraných českých a slovenských lyžařských střediscích si budou moct zájemci z řad veřejnosti zdarma vyzkoušet lavinovou výbavu a seznámit se se základním vybavením. Termíny a místa konání jsou uvedeny na stránkách www.pips.cz.




Nejčtenější

Za fotku vyhoštění. Party u bazénu se úřadům v Kambodži nelíbila

Fotka z divoké party v pronajaté vile v městečku Siem Reap, kterou turisté...

Sedm západních turistů - pět mužů a dvě ženy - bylo vyhoštěno z Kambodže poté, co je tamní policie minulý měsíc zatkla...

Trabantem tam a zase zpátky. Žlutý cirkus startuje na poslední cestu

Grand Central Road nám rozhodně nedala nic zadarmo.

Z Indie až do Prahy. Po Střední Asii, Africe, Jižní Americe, Austrálii a Tichomoří zbývá týmu kolem Dana Přibáně...



Nepotřebujete přes oceán: evropská Route 66 je ve Skotsku a je dokonalá

Skotská silnice North Coast 500

Kdo by cestoval až do USA, když si může udělat pořádný roadtrip v Evropě? Legendární Route 66 se zrodila konkurence -...

Je to drahé, ale opravdu to stojí za to. Lyžování ve stínu Matterhornu

Vyšší ceny v Zermattu vyvažují skvělé služby a také nižší hustota návštěvníků.

Lyžařské středisko Zermatt – Cervinia najdete na hranici mezi Švýcarskem a Itálií, v oblasti bezpočtu čtyřtisícových...

S dcerkou zažila únos, přesto spolu cestují dál. Dítě boří bariéry, říká

Cestovatelka Ilona Bittnerová navázala v Tanzanii řadu přátelství, zde pózuje s...

Vydat se s malým potomkem do Afriky? Cestovatelka Ilona Bittnerová si nemůže podobné výlety vynachválit - navzdory...

Další z rubriky

Tož ogaři, tato túra sa vám povedla. Poznejte Vsetínské vrchy na běžkách

Benešky

Chaty, hospůdky a bufety bývají zvláště v zimě na běžkách téměř nepostradatelnou nutností při plánování a uskutečňování...

Počasí v Česku přeje lyžařům, otvírají se další sjezdovky

Skiareál v Janských Lázních na Černé hoře

Lyžařům v posledních dnech v Česku přeje počasí. Díky ochlazení mohou střediska zasněžovat a zprovozňovat tak další...

Přejezd Šumavy od západu k východu. Vzhůru na běžky ve stopách profíků

Nová Hůrka

Šumava představuje z pohledu běžkaře ideální prostředí. Najdeme tu nádhernou krajinu, mírné kopce a rozlehlé pláně s ...

Najdete na iDNES.cz