Postarat se o bezpečnost lyžařů v jihočeské části Šumavy je letos připraveno jedenáct lidí zadovské Horské služby, kteří musí pokrýt asi padesát kilometrů čtverečních. Devět dobrovolníků doplňuje dva profesionály. Jedním z nich je Jiří Beneš, který má za sebou v tomto oboru už více než dvacetiletou praxi.
Přes léto pomáháte zraněným kolařům, nyní přijíždějí lyžaři. Jaké máte nejčastější zásahy?
Lidé často vyrážejí sami do terénu, který pořádně neznají. Mnozí jsou navíc přesvědčeni, že Šumava je mírná a jim se nemůže nic stát.
Jsou šumavští lyžaři méně ukáznění?
To je asi stejné na všech kopcích. Někdo příkazy či rady respektuje, jiný ne.
Evergreenem zadovské Horské služby jsou neukáznění řidiči, kteří mnohdy vaši stanici zatarasí takřka nepropustně svými vozy. Lepší se to?
Ne. Ale to už je běžná záležitost. Nejvíc opravdu před naším domem. Přestože jsou na dveřích cedulky upozorňující na výjezd Horské služby, nerespektují je. Mnohdy je zajímá jen to, aby si dostatečně zalyžovali. A kdybychom museli vyjíždět zrovna k někomu takovému, věřím, že bychom se dočkali výčitek, proč nám to trvá tak dlouho.
Určitě se s nimi ale zkoušíte rok co rok nějak domluvit.
Uvedu příklad, že snaha domluvit se může být marná: Dřív chodili lidé na Kobylu od autobusu až od dolního parkoviště. Dneska, když mají ujít tři nebo čtyři sta metrů pěšky, tak se raději otočí a jedou pryč.
Setkáváte se i se zneužíváním Horské služby?
Nepamatuji si na žádný konkrétní případ.
Co vozový park? Peněz určitě není nazbyt, ale vy nepatříte mezi organizace, které si mohou dovolit selhání techniky.
Vyměnili jsme starší Nissan Patrol za nový Volkswagen Transporter, skútry zůstávají stejné jako vloni.
Jste v pohotovosti celých čtyřiadvacet hodin denně?
V podstatě odsloužíme službu souběžně s provozem vleků, ale jinak jsme stále na telefonu. A dnes už většina lidí má mobilní telefon.
Ne každý ale u sebe vozí vaše telefonní číslo.
Je samozřejmě možné nás přivolat přes telefonní číslo záchranné služby. Navíc na všech informačních panelech v národním parku jsou na nás kontakty. Proto bych rád lidem doporučil, pokud jedou právě na Šumavu, aby si naše číslo uložili do paměti ve svém mobilu.
Nelze předpokládat, že každý zná Šumavu podrobně. Stává se někdy při výjezdech, že tápete kvůli tomu, že člověk, který potřebuje vaši pomoc, špatně udal svoji polohu?
Samozřejmě se stane, že nám lidé volají z terénu a jako jediný záchytný bod uvedou třeba jen to, že mají výhled na Alpy.
U kolika případů přes zimu zasahujete? Třeba vloni?
Vloni byla poměrně roztrhaná zima, takže toho nebylo tolik. Tuším, že tak kolem šedesáti úrazů. Většinou to byly zlomeniny.
***
PŘED VÝJEZDEM
Jiří Beneš připravuje k jízdě sněžný skútr.
Přes léto pomáháte zraněným kolařům, nyní přijíždějí lyžaři. Jaké máte nejčastější zásahy?
Lidé často vyrážejí sami do terénu, který pořádně neznají. Mnozí jsou navíc přesvědčeni, že Šumava je mírná a jim se nemůže nic stát.
Jsou šumavští lyžaři méně ukáznění?
To je asi stejné na všech kopcích. Někdo příkazy či rady respektuje, jiný ne.
Evergreenem zadovské Horské služby jsou neukáznění řidiči, kteří mnohdy vaši stanici zatarasí takřka nepropustně svými vozy. Lepší se to?
Ne. Ale to už je běžná záležitost. Nejvíc opravdu před naším domem. Přestože jsou na dveřích cedulky upozorňující na výjezd Horské služby, nerespektují je. Mnohdy je zajímá jen to, aby si dostatečně zalyžovali. A kdybychom museli vyjíždět zrovna k někomu takovému, věřím, že bychom se dočkali výčitek, proč nám to trvá tak dlouho.
Určitě se s nimi ale zkoušíte rok co rok nějak domluvit.
Uvedu příklad, že snaha domluvit se může být marná: Dřív chodili lidé na Kobylu od autobusu až od dolního parkoviště. Dneska, když mají ujít tři nebo čtyři sta metrů pěšky, tak se raději otočí a jedou pryč.
Setkáváte se i se zneužíváním Horské služby?
Nepamatuji si na žádný konkrétní případ.
Co vozový park? Peněz určitě není nazbyt, ale vy nepatříte mezi organizace, které si mohou dovolit selhání techniky.
Vyměnili jsme starší Nissan Patrol za nový Volkswagen Transporter, skútry zůstávají stejné jako vloni.
Jste v pohotovosti celých čtyřiadvacet hodin denně?
V podstatě odsloužíme službu souběžně s provozem vleků, ale jinak jsme stále na telefonu. A dnes už většina lidí má mobilní telefon.
Ne každý ale u sebe vozí vaše telefonní číslo.
Je samozřejmě možné nás přivolat přes telefonní číslo záchranné služby. Navíc na všech informačních panelech v národním parku jsou na nás kontakty. Proto bych rád lidem doporučil, pokud jedou právě na Šumavu, aby si naše číslo uložili do paměti ve svém mobilu.
Nelze předpokládat, že každý zná Šumavu podrobně. Stává se někdy při výjezdech, že tápete kvůli tomu, že člověk, který potřebuje vaši pomoc, špatně udal svoji polohu?
Samozřejmě se stane, že nám lidé volají z terénu a jako jediný záchytný bod uvedou třeba jen to, že mají výhled na Alpy.
U kolika případů přes zimu zasahujete? Třeba vloni?
Vloni byla poměrně roztrhaná zima, takže toho nebylo tolik. Tuším, že tak kolem šedesáti úrazů. Většinou to byly zlomeniny.
***
PŘED VÝJEZDEM
Jiří Beneš připravuje k jízdě sněžný skútr.
