Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stroj času: Jiřetín slaví 750 let, prezident Zeman ho chce pohřbít

aktualizováno 
Kdo zná Horní Jiřetín z konce 80. let, musí hned vidět rozdíl. Z šedivé obce, kterou měl pohřbít povrchový důl, je město s budoucností. Vyrostly nové domy, ty staré dostávají nový kabát, opravily se chodníky, obnovují silnice. Ale pro prezidenta Miloše Zemana je Jiřetín pořád na odpis. Těžba uhlí má mít přednost.

Horní Jiřetín leží v podhůří Krušných hor. Nestojí zde paneláky, jen rodinné domy a nízké činžáky, proto je město poměrně rozlehlé. | foto: Miloš Žihla

Před lety se na adresu kriticky ohrožených zvířat a rostlin pokládala sugestivní otázka, zda přežijí rok 2000. U Horního Jiřetína, vážně ohroženého města z podhůří Krušných hor, by se dala upravit na "dožije se 1000 let?"

Fotogalerie

Letos si Jiřetín připomíná 750. výročí vzniku. První písemná zmínka v listině upravující poddanské povinnosti odkazuje k roku 1263. Jenže to bylo ještě v době, kdy nikdo neměl tušení o tom, jak rozsáhlé zásoby hnědého uhlí jsou pod jiřetínskou zemí.

Horní Jiřetín "překáží" v dalším rozšiřování povrchového dolu ČSA. V jednu chvíli to s obcí vypadalo opravdu hodně bledě. V 70. a 80. letech jako by se tady život zastavil a jen se čekalo na smrt.

"Druhá polovina 20. století znamenala pro Horní Jiřetín období nejistoty a stagnace, neboť obec měla být stejně jako desítky dalších měst a vsí v našem regionu obětována zničující velkoplošné těžbě uhlí," píše jiřetínská radnice na svém webu. "Během této předlouhé doby byla proto zastavena veškerá výstavba, opravy, rekonstrukce - jednoduše jakýkoliv rozvoj."

Prezident Zeman chce bourat

Pak se stal "zázrak". První polistopadová česká vláda Petra Pitharta na podzim 1991 namalovala na mapu před Horním Jiřetínem čáru, za kterou už obří rypadla nesměla. Většina jiřetínských obyvatel věří, že je těžební limity ochrání vlastně napořád. Těžaři naopak doufají, že jen přechodně. A že je nejvyšší čas je prolomit, aby byl dostatek uhlí třeba pro teplárny.

Fotka z třicátých let 20. století. Před druhou světovou válkou žilo v Horním...

Fotka z třicátých let 20. století. Před druhou světovou válkou žilo v Horním Jiřetíně až 3,5 tisíc obyvatel, nejvíc v historii.

Teď se na jejich stranu přidal prezident Miloš Zeman, který region koncem října navštívil. Tvrdí, že pokračování těžby (a tedy zbourání Jiřetína) je důležité pro energetickou nezávislost země i pro udržení pracovních míst v regionu, kde je práce nedostatek.

"Domnívám se, že jsem byl dostatečně informován o kvalitě uhlí, které se dnes nachází například pod Horním Jiřetínem a dalšími obcemi," řekl Zeman.

"Nezaměstnanost není jen problémem ekonomickým, ale i problémem sociálním a psychologickým," dodal prezident. Ale o sociálním a psychologickém problému stovek rodin, které by se musely odstěhovat z místa, kde mnohé z nich žily po generace, neřekl nic.

Ale stačí vlastně relativní "maličkost". Přesvědčit zhruba 2 500 obyvatel Horního Jiřetína a sousedních Černic, aby prodali své domy a usídlili se jinde. Na to však většina nechce přistoupit.

Horní Jiřetín letos slaví 750 let od svého vzniku. Poprvé je písemně zmíněn u...

Horní Jiřetín si letos připomněl 750 let od svého vzniku. Jednou z nejstarších dochovaných památek je Kostel Nanebevzetí Panny Marie ( 30. léta minulého století).

Chátrající budova fary na konci 80. let

Chátrající budova fary na konci 80. let. Zdroj: Oblastní muzeum Most

Stovka nových rodinných domů

Vyhozené stamiliony?

Že pod Jiřetínem leží rozsáhlé zásoby kvalitního hnědého uhlí, dávají radnici čas od času najevo kromě některých politiků i státní úředníci. Před třemi lety tehdejší ministr průmyslu Vladimír Tošovský v úřednické Fischerově vládě navrhoval, aby město nedostalo evropskou dotaci na novou kanalizaci a čističku. Tvrdil, že by to mohly být vyhozené peníze, když by zde za čas měl být povrchový důl. Horní Jiřetín však nakonec stamiliony získal. Obě stavby se nyní dokončují.

Podle místostarosty Vladimíra Buřta se lidé do Jiřetína spíše stěhují, než aby ho opouštěli. Za posledních zhruba 20 let se ve městě postavilo, nebo se právě staví víc než stovka rodinných domů.

Město navíc předělalo bývalé tovární budovy na bytové domy a zrenovovalo i další obecní majetek. Některé domy, na konci 80. let takřka ruiny, zase svítí novotou.

"Nejsme žádná díra na konci světa. Je to tady naopak hezké místo k životu," řekl iDNES.cz Buřt, vůdčí postava protitěžebních aktivit. "Musí se hledat jiné cesty než další těžba na úkor života v Horním Jiřetíně," dodal.

Ve městě přitom žijí lidé, kteří v minulosti před povrchových dolem už utíkali. Patří mezi ně i dlouholetý starosta Branko Glavica. V roce 1968, když mu bylo deset, ho vyhnala těžba z historického jádra Mostu. A teď by se měl stěhovat znovu. "Bylo by to smutné. A hodně špatné," říká.

Opravená budova, kde sídlí i pošta. Jedna z historických staveb ve městě.

Opravená budova, kde sídlí i pošta. Jedna z historických staveb ve městě.

Od 90. let vyrostly v Jiřetíně desítky nových domů.

Od 90. let vyrostly v Jiřetíně desítky nových domů.

Místní si pamatují osud Dolního Jiřetína, jehož dlouhá historie skončila v roce 1983. Jedním z důvodů byla právě těžba uhlí. "Chceme, aby zde mohli žít také naši potomci, aby zde mohli žít beze strachu, že kdykoliv může někdo přijít a vystěhovat je," usnesli se před deseti lety zastupitelé Horního Jiřetína.

Samozřejmě se ve městě najdou obyvatelé, kteří by byli ochotní svůj domek prodat. Někteří to dokonce už udělali, ale většina lidí nikam jinam nechce a plány na rozšíření povrchového dolu odmítají.

Město opravilo i někdejší hotel Central, který se po válce změnil na kulturní...

Město opravilo i někdejší hotel Central, který se po válce změnil na kulturní dům.

Poslední byly Libkovice?

Poslední severočeská obec musela kvůli uhlí zmizet z povrchu až na počátku 90. let. Byly to Libkovice. Nezachránily je ani masivní protesty a blokády vlastními těly.

Tehdejší ministr průmyslu Vladimír Dlouhý v té době prohlásil, že Libkovice jsou poslední obcí, která musí ustoupit těžbě. Za pár let těžaři začali mluvit o tom, že chtějí vykutat uhlí pod Horním Jiřetínem.

"Když se bouraly Libkovice, bránil jsem se říct, že je to poslední obec, která stála v cestě hnědému uhlí. V případě Horního Jiřetína a Černic ale mohu prohlásit, že by to už určitě byly poslední obce," prohlásil tehdejší generální ředitel Mostecké uhelné Oldřich Klimecký. Připomněl, že třeba v německém Porýní se kvůli těžbě stěhovala i města s několika desítkami tisíc obyvatel.

Jiřetín žije. Snímek ze mše v Kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Jiřetín žije. Snímek ze mše v Kostele Nanebevzetí Panny Marie

Povrchový důl ČSA je současná hrozba pro město. Úplně vlevo zámek Jezeří, vedle...

Povrchový důl ČSA aneb současná hrozba pro město. Úplně vlevo zámek Jezeří, vedle osada Černice a pak Horní Jiřetín. Za ním je vidět Litvínov.

Zděšení prince Charlese

Těžba uhlí

  • První zmínka o severočeském uhelném revíru je v Městské knize duchcovské z roku 1430.
  • Roku 1762 se začalo dolovat na svazích Hněvína, o rok později byl otevřen důl Střimic u Mostu.
  • Ale rozmach těžby nastává až v 19. století.
  • Povrchová těžba začala před druhou světovou válkou, vrchol nastal v 80. letech minulého století.
  • Od konce války bylo kvůli těžbě a energetice zbouráno 78 obcí, poslední byly Libkovice na počátku 90. let.

Zdroj: Greenpeace ČR

Na katastru města stojí i kdysi honosný zámek Jezeří. Původně byl také určen k demolici, ale přežil a nyní se už roky pomalu dává do pořádku. Na jaře 1991 tady byl následník trůnu princ Charles. Za zády ruiny zámku, před očima nekonečný povrchový důl. Ten pohled ho šokoval. "Princ byl upřímně ohromen," popsal později Charlesovu reakci geolog Jan Marek, který mu poskytoval odborný výklad.

Charles byl v tehdejším Československu ještě s princeznou Dianou. Ale do severozápadních Čech odcestoval sám, když se Diana vrátila domů. Sám pilotoval letoun, který přistál na letišti u Žatce, odkud se výprava vydala pánevní oblastí až k zámku Jezeří.

Místostarosta Buřt na tu návštěvu vzpomíná rád. Pomohla k tomu, že se Jiřetín zase probral k životu, že se začalo stavět a opravovat. "Charlesova návštěva byla pro nás velkým povzbuzením," řekl Buřt.

Naopak nerad vzpomíná na událost z roku 1993, kdy těžební dělníci vypálili vzácný, asi 1200 let starý dub, který stál na okraji někdejšího zámeckého areálu. "Byl to druhý nejstarší dub v Čechách, dole měl po obvodu více než dvanáct metrů," poznamenal Buřt.

Svatý Jan Nepomucký. Přežil už stovky let. Přežije i těžbu uhlí?

Svatý Jan Nepomucký. Přežil už stovky let. Přežije i těžbu uhlí?

Poděkování

Za snímky poskytnuté k tomuto článku děkujeme Miloši Žihlovi, Městskému úřadu Horní Jiřetín (archivu) a Oblastnímu muzeu Most.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Další z rubriky

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Nejlevnější turistická metropole v Evropě? Ano, je to Praha

Připadají vám ceny v centru Prahy absurdně natažené? Omyl. Praha patří v cestovatelských žebříčcích mezi nejlevnějších evropské metropole.  celý článek

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.