Horká voda: islandský recept na ekonomickou krizi

  19:27aktualizováno  19:27
Islanďané v hlavním městě se nemusí namáhat s odklízením sněhu z chodníků - mají je vyhřívané. Voda z kohoutku je tak horká, že si s ní někteří rovnou zalévají čaj. A každodenní venkovní koupel v termálním bazénu je samozřejmostí. Ostrov v Atlantiku teď bojuje s hlubokou finanční krizí, horké prameny ale lidem pomáhají udržet si dobrou náladu.

Island, termální koupele u Reykjavíku | foto: Profimedia.cz

Vyhřívané chodníky

Centrem Reykjavíku se právě prohnala hustá sněhová bouře. Místní chodníky jsou přesto podezřele čisté - na některých ještě roztává sněhová břečka, jinde už dlažba stačila úplně uschnout. Majitelé krámků a restaurací v hlavní ulici Laugavegur tak mohou v klidu sledovat padající sníh za výlohou, aniž by museli hnout prstem.

"Čistit chodník před hospodou? To neděláme. Spotřebovaná horká voda, ve které jsme třeba umyli nádobí, vede v trubkách pod chodníkem a tím ho rozehřívá. To už by musela být opravdu velká vánice, abych vyšel ven a odhazoval sníh," říká jeden z místních barmanů. Určitě je rád, že se kromě frmolu za barem nemusí starat ještě o to, aby si na ušlapaném sněhu před jeho restaurací někdo nezlomil nohu.

Od loňského října, kdy se zhroutily islandské banky a ostrov zasáhla finanční krize, prý do místních barů chodí znatelně víc návštěvníků. Zadumaně sedí u půllitrů piva Viking a ptají se sami sebe, jestli má dál smysl zůstávat na Islandu. Řada mladých Islanďanů vážně přemýšlí o tom, že se natrvalo odstěhuje na evropský kontinent.

Zatímco ekonomické otřesy Island zaskočily, sněhové bouře tu nejsou žádnou vzácností. Díky vyhřívanému asfaltu je ale 200tisícový Reykjavík na zimu skvěle připravený. Nad vyhřívaným chodníkem si libuje i Sven Olaffson, inženýr jedné z nejvýznamnějších islandských firem, která staví potrubí s horkou vodou.

"Pokaždé, když přijedu domů, mám jistotu, že se dostanu od auta ke vchodovým dveřím - a to i když na ulici leží třeba 30 centimetrů sněhu. Když je vánice silná, trvá to samozřejmě déle, třeba celou noc, než chodník roztaje. Každopádně já sám jsem lopatou neodhazoval sníh už několik let," pátrá v paměti Sven.

Čaj se zalévá rovnou z kohoutku

Islanďané vůbec mají rádi teplo. V islandských domech bývá často velkoryse přetopeno a z kohoutků teče na evropské poměry neobvykle horká voda. Ostrované jsou na ni zvyklí, dokonce si s ní leckdy rovnou zalévají čaj. Cizinec by se ale mohl nepříjemně opařit.

Horká podzemní voda, která se po celém ostrově čerpá ve speciálních studnách na povrch, vytápí prakticky všechny islandské domácnosti. A také místa, která jsou bez nadsázky druhým domovem Islanďanů - termální bazény.

Jen v samotném Reykjavíku jsou desítky veřejných plováren vytápěných přírodní horkou vodou. Řada Islanďanů má navíc svůj vlastní termální bazén přímo na zahradě. Nejen díky relaxaci a blahodárným účinkům plavání ve 40stupňové vodě je termální koupel neodmyslitelnou součástí islandského životního stylu.

Island, termální koupele u Reykjaviku

ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ

ČRo1 - RadiožurnálTuto sobotu a neděli od 10:05 (repríza ve 22:10) na Radiožurnálu:

SOBOTA
Palestinci v Izraeli demonstrují proti ofenzivě v Gaze
Kult osobnosti v Čečensku
Maďarská politická taškařice

NEDĚLE
Islandská termální energie
V Kosovu je kus Švýcarska
Pólo, sport králů, vzniklo ve Střední Asii

Audiozáznamy a přepisy všech  reportáží naleznete na www.radiozurnal.cz/zzz

Bez bazénu ani den

Bazény mají i sociální funkci, chodí se sem i několikrát denně. V nízké mlze nad vodní hladinou se schovávají malé skupinky lidí, kteří diskutují o všem možném.

Třicátník Helge si termální koupel dopřává v průměru pětkrát týdně. Zatímco sedí v malém relaxačním bazénku na hlavní plovárně v Reykjavíku, ochotně mi sděluje svou teorii, proč jsou termální koupele pro Islanďany tak důležité. "Je to tradiční místo pro různé drby. Zrovna se tu probírá finanční krize. Každý je teď na ni odborník," ušklíbá se Helge.

Není divu, že se i v bazénech mluví o ekonomice. Krach islandských bank loni na podzim nastartoval dominový efekt, který dříve či později zasáhne každého ze 300 000 obyvatel ostrova. Poslední desetiletí se na Islandu neslo ve znamení stavebního boomu. Současně s tím, jak v Reykjavíku překotně vznikala nová předměstí i výškové budovy v centru města, strmě a přemrštěně stoupaly i ceny nemovitostí. Firmy, které si stavbu nových budov zadaly, teď nemají na jejich dostavbu a nehotová betonová torza rámovaná stavebními jeřáby "zdobí" celé město. Když se ale nestaví, přicházejí o práci stavební firmy, architekti i dělníci. Nákaza krizí se rozšiřuje i na další, dosud zdravé oblasti ekonomiky.

Island, termální koupele u Reykjaviku

Energetická soběstačnost

Přesto má Island štěstí v neštěstí. V době, kdy Evropskou unii ochromilo přerušení dodávek plynu z Ruska, se Islanďané mohou stoprocentně spolehnout na své vlastní energetické zdroje. Většina elektřiny na Islandu se stále vyrábí ve vodních elektrárnách, pořád větší podíl ale získávají i geotermální zdroje. Horká pára, proudící na povrch spolu s horkou vodou, roztáčí turbíny, které vyrábějí elektrický proud. Ostrov je naprosto energeticky soběstačný, což je jedna z mála jistot v hospodářsky temných časech.

Sami ostrované čekají, že na ně ekonomická krize naplno dolehne za dva až tři měsíce, až propuštěným zaměstnancům vyprší výpovědní lhůty a až skončí povánoční výprodeje. Je jisté, že pak budou mnozí otáčet v dlani každou islandskou korunu. Že by ale šetřili i na termálním koupání? To se z bazénu zahaleného stříbřitou párou zdá jako málo pravděpodobný sen.

"Bohatí vodou"

Island je geologicky velmi mladé území se stále čilou vulkanickou aktivitou. Kromě vývěrů horkých par, gejzírů a aktivních sopek jsou zde ideální podmínky pro čerpání horké vody z podzemí. Podle teploty zdroje (cca 75 až několik set stupňů Celsia) a chemického složení se horká voda buď vede přímo do domácností a používá se jako normální pitná voda, nebo se upravuje v elektrárnách. Horká pára, která se při čerpání vody z podzemí uvolňuje, se používá na výrobu elektrické energie.

Až 90 procent islandských domácností je vytápěno právě horkou vodou. Revoluční rozmach zažila geotermální energie na přelomu 70. a 80. let kvůli světovým ropným krizím. Dnes tak Island spotřebovává ropu téměř výhradně coby palivo do aut a do lodí islandské rybářské flotily. Topí se prostě "vodou". Takhle získaná energie je velmi levná. Island část energie dokonce vyváží, řečeno přeneseně, skrze výrobu energeticky velmi náročné suroviny - hliníku. Firmy vyrábějící hliník mají na Islandu nebývale výhodné podmínky právě díky snadno dostupné energii.

I když je využívání geotermálních zdrojů energie ve srovnání s fosilními palivy velmi šetrné, stoprocentně ekologické není. Při čerpání vody se ze země uvolňují některé plyny, které mohou být ve vyšších koncentracích jedovaté a které poškozují přírodu kolem elektráren. Islandští ekologové si navíc stěžují, že se s podzemními zdroji horké vody leckdy nenakládá hospodárně a že příliš rychlé čerpání podzemní zdroje zničí.

Autoři:

Nejčtenější

VIDEO: Kyslík jen za příplatek. Vtipná instruktáž rozesmála cestující v letadle

Vtipná palubní posádka bavila celé letadlo

Bezpečnostní instrukce patří k nejnudnější části cestování před vzletem letadla. Zpříjemnit pasažérům dlouhou chvíli se...

Sova nic neuloví, tetřívek nepřeběhne. Nové sjezdovky škodí Krkonoším

Ilustrační snímek

Rok po vzniku Krkonošského národního parku se tam lyžovalo na 65 hektarech sjezdových tratí. Po více než padesáti...

Blesk nepotřebujete. Zaručené tipy jak udělat parádní fotografii v noci

Poměrně ojedinělý záběr na zasněžený Karlův most je fotografován časně ráno,...

Noční fotografování má mnoho kategorií, disciplín a podob. I když jde o poměrně náročnou disciplínu, o to více budeme...

Vědci našli tajemství úspěchu Vikingů na moři. Lodě utěsňovali dehtem

Kvalitní lodě umožnily Vikingům daleké objevitelské cesty, v průběhu kterých...

Za nevídanými dobyvatelskými úspěchy Vikingů, severských nájezdníků, stály jejich pověstné štíhlé lodě. Rychlé, dobře...

Lesníci obnaží zříceninu hradu Trosky. Skály bez stromů chtějí ekologové

Rekonstrukce silnice z Borku do Troskovic přišla Liberecký kraj na 42 milonů...

Hradní věže Panna a Baba vystoupí ze zajetí stromů a dají najevo ještě důrazněji svůj majestát. Stejně jako celé...

Další z rubriky

Cestující chtěl místo u okénka, letecký personál mu ho nakreslil na papír

Ilustrační snímek

Smysl pro humor, nebo urážka? Poté, co cestující na nejmenované letecké lince požadoval místo u okna, přišel jeden z...

VIDEO: Kyslík jen za příplatek. Vtipná instruktáž rozesmála cestující v letadle

Vtipná palubní posádka bavila celé letadlo

Bezpečnostní instrukce patří k nejnudnější části cestování před vzletem letadla. Zpříjemnit pasažérům dlouhou chvíli se...

Nejnebezpečnějšími zeměmi pro turisty jsou Afghánistán, Somálsko a Libye

Označení zemí z hlediska bezpečnosti. Nejbezpečnější země jsou označeny zelenou...

Organizace International SOS Control Risks aktualizovala světovou mapu zemí, kde hrozí cestovatelům největší nebezpečí,...

Najdete na iDNES.cz