Přes svoji obtížnou dostupnost, anebo snad právě pro ni, lákal Smrk návštěvníky odedávna. Již před více než dvěma stoletími tady dal postavit pan hrabě Gersdorf dvě dřevěné chaty jako útulek pro příchozí a od roku 1810 stávala na vrcholku zeměměřická věž.
Zlaté doby jizerské turistiky na přelomu devatenáctého a dvacátého století znamenají pro Smrk další oživení. V roce 1892 tu vyrůstá dřevěná rozhledna, stejně jako na nedalekém, o devět metrů nižším, slezském Heufuderu. Místo původní malé útulny stála vedle rozhledny od roku 1932 dřevěná celoročně obhospodařovaná chata. Ta nepřežila první poválečná léta, brzy vyhořela a zanedlouho poté spadla i rozhledna. Chátraly i turistické cesty. Bez pravidelné údržby nemohly dlouho odolávat zubu času.
Také na Smrku zahynul les a těžba dříví dokonala zkázu. Pěšiny narušené koly traktorů odnesla voda a nahradily je na mnoha místech erozní rýhy. Stoupání v letech osmdesátých na vrcholek Smrku věru nepatřilo k pohodlným vycházkám a více než na krásné výhledy musel turista upnout pozornost na nohám nebezpečný povrch výstupové cesty. Tak skončily vyhlášený "Nebeský žebřík" i "Lavičková cesta" podél zemské hranice.
Přesto Smrk lákal stále řady skalních milovníků hor. Lákal svou výškou, neopakovatelnou atmosférou za každého počasí a zejména dalekým rozhledem. I bez rozhledny je dosud možné z odlesněného temena za ideálních podmínek přehlédnout kus země veliký jako polovina Čech. Smrku zůstalo mnoho přátel, kteří přemýšleli, jak mu vrátit někdejší krásu a slávu. Lesní hospodáři započali s obnovou rozvrácených lesů a s nápravou škod způsobených těžební technikou a tekoucí vodou.
Dnes již urazili velkou část této cesty, stav narušené krajiny se znatelně zlepšil a největší práce snad již byla vykonána. Nastal pravý čas i pro turistické oživení Smrku. Před třemi lety byl přímo na nejvyšším bodu státní hranice otevřen přechod do Polska pro pěší a lyžaře. Bez komentáře ponechám vážný záměr na výstavbu sedačkové lanovky a sjezdovek na sněhem nebohatých západních svazích. Reálnější myšlenkou, zvláště s výhledem na lesem znovu zarůstající vyhlídku z vrcholu, je snaha o obnovení rozhledny. Projekt je hotov, záměr projednán, zatím scházejí, jak jinak, jenom peníze. Letos se král jizerských kopců dočkal události pro turistiku mimořádné, totiž nové výstupové cesty.
Starostům Nového Města a Lázní Libverdy se podařilo sehnat více než milionovou podporu z fondu Phare, na čtvrt milionu korun přidaly Lesy České republiky. Vynikající práci odvedli projektanti (vinou šibeničních termínů tvořili projekt včetně terénních prací v únoru). Dodavatelem se stala firma D.N.P. z nedalekých Hejnic a vlastní práce prováděli především místní lidé, malá skupinka jizerských nadšenců a patriotů.
Je možné bez nadsázky tvrdit, že dílo takového druhu, rozsahu a kvality, vybudované "pouze" pro turisty, nevzniklo v celých Jizerských horách od starých dobrých časů mezi válkami. Cesta přibližně sleduje směr někdejší výstupové trasy od novoměstské Kyselky. Prochází kolem Streitova obrázku a pokračuje přímo rozlehlým západním úbočím. Je bohatě vybavena dřevěnými prvky - zábradlími, svodnicemi, poválky, či lavičkami, cestou najdeme i dvě malovaná panoramata. Nejkrásnější a vrcholně účelné jsou ale části cesty z kamene. Místními balvany vyskládané stovky metrů chodníku, kamenné schody, příkopy a svodníky dávají připomenout řemeslný fortel předků. Přijměte pozvání od tvůrců tohoto neobvyklého díla. Využijte krásných podzimních dnů, které jistě ještě přijdou, obujte pevné boty, nechte doma starosti a bicykly a nashledanou na Smrku.
 Původní dřevěná rozhledna, která stála na vrcholu Smrku od roku 1892. Byla vysoká 20 metrů a vydržela 50 let. |
