Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hora Smrk po mnoha letech opět turisticky ožívá

  14:18aktualizováno  14:18
Není na české straně Jizerských hor možné vystoupit výše, než na rozložitý vrcholek Smrku. Do výše 1124 metrů nad dalekým mořem se vypíná hora, nazvaná kdysi v sedmnáctém století Tafelfichte, neboli "Tabulový smrk" podle mohutného stromu s tabulí vymezující hranici panství vévody Albrechta z Valdštejna. Označení hora patří Smrku plným právem. Jeho mohutný masiv jako by vyrůstal přímo z Lužické nížiny a od poslední výspy lidské civilizace, z okraje Nového Města, musí zdatný turista překonat převýšení více než šesti stovek metrů.

Přes svoji obtížnou dostupnost, anebo snad právě pro ni, lákal Smrk návštěvníky odedávna. Již před více než dvěma stoletími tady dal postavit pan hrabě Gersdorf dvě dřevěné chaty jako útulek pro příchozí a od roku 1810 stávala na vrcholku zeměměřická věž.

Zlaté doby jizerské turistiky na přelomu devatenáctého a dvacátého století znamenají pro Smrk další oživení. V roce 1892 tu vyrůstá dřevěná rozhledna, stejně jako na nedalekém, o devět metrů nižším, slezském Heufuderu. Místo původní malé útulny stála vedle rozhledny od roku 1932 dřevěná celoročně obhospodařovaná chata. Ta nepřežila první poválečná léta, brzy vyhořela a zanedlouho poté spadla i rozhledna. Chátraly i turistické cesty. Bez pravidelné údržby nemohly dlouho odolávat zubu času.

Také na Smrku zahynul les a těžba dříví dokonala zkázu. Pěšiny narušené koly traktorů odnesla voda a nahradily je na mnoha místech erozní rýhy. Stoupání v letech osmdesátých na vrcholek Smrku věru nepatřilo k pohodlným vycházkám a více než na krásné výhledy musel turista upnout pozornost na nohám nebezpečný povrch výstupové cesty. Tak skončily vyhlášený "Nebeský žebřík" i "Lavičková cesta" podél zemské hranice.

Přesto Smrk lákal stále řady skalních milovníků hor. Lákal svou výškou, neopakovatelnou atmosférou za každého počasí a zejména dalekým rozhledem. I bez rozhledny je dosud možné z odlesněného temena za ideálních podmínek přehlédnout kus země veliký jako polovina Čech. Smrku zůstalo mnoho přátel, kteří přemýšleli, jak mu vrátit někdejší krásu a slávu. Lesní hospodáři započali s obnovou rozvrácených lesů a s nápravou škod způsobených těžební technikou a tekoucí vodou.

Dnes již urazili velkou část této cesty, stav narušené krajiny se znatelně zlepšil a největší práce snad již byla vykonána. Nastal pravý čas i pro turistické oživení Smrku. Před třemi lety byl přímo na nejvyšším bodu státní hranice otevřen přechod do Polska pro pěší a lyžaře. Bez komentáře ponechám vážný záměr na výstavbu sedačkové lanovky a sjezdovek na sněhem nebohatých západních svazích. Reálnější myšlenkou, zvláště s výhledem na lesem znovu zarůstající vyhlídku z vrcholu, je snaha o obnovení rozhledny. Projekt je hotov, záměr projednán, zatím scházejí, jak jinak, jenom peníze. Letos se král jizerských kopců dočkal události pro turistiku mimořádné, totiž nové výstupové cesty.

Starostům Nového Města a Lázní Libverdy se podařilo sehnat více než milionovou podporu z fondu Phare, na čtvrt milionu korun přidaly Lesy České republiky. Vynikající práci odvedli projektanti (vinou šibeničních termínů tvořili projekt včetně terénních prací v únoru). Dodavatelem se stala firma D.N.P. z nedalekých Hejnic a vlastní práce prováděli především místní lidé, malá skupinka jizerských nadšenců a patriotů.

Je možné bez nadsázky tvrdit, že dílo takového druhu, rozsahu a kvality, vybudované "pouze" pro turisty, nevzniklo v celých Jizerských horách od starých dobrých časů mezi válkami. Cesta přibližně sleduje směr někdejší výstupové trasy od novoměstské Kyselky. Prochází kolem Streitova obrázku a pokračuje přímo rozlehlým západním úbočím. Je bohatě vybavena dřevěnými prvky - zábradlími, svodnicemi, poválky, či lavičkami, cestou najdeme i dvě malovaná panoramata. Nejkrásnější a vrcholně účelné jsou ale části cesty z kamene. Místními balvany vyskládané stovky metrů chodníku, kamenné schody, příkopy a svodníky dávají připomenout řemeslný fortel předků. Přijměte pozvání od tvůrců tohoto neobvyklého díla. Využijte krásných podzimních dnů, které jistě ještě přijdou, obujte pevné boty, nechte doma starosti a bicykly a nashledanou na Smrku.


 

Původní dřevěná rozhledna, která stála na vrcholu Smrku od roku 1892. Byla vysoká 20 metrů a vydržela 50 let.

Autor:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.