Hongkongské Feng-šuj

  • 3
Když byla roku 1988 v Hongkongu dostavěna budova Bank of China, se 74 patry se stala nejvyšší stavbou tehdy ještě britské kolonie. Dodnes ji už výškou předčila Central Plaza Building se 78 patry, Bank of China je však stále nejznámější dominantou města. Úzká stavba ze skla a železobetonu, postavená podle návrhu americko-čínského architekta I M Peie, proslula hlavně svými spory se zastánci feng-šuj.

V tento zdánlivě pověrčivý zvyk věří většina obyvatel moderního Hongkongu a skoro každý návrh nového domu konzultují stavitelé s expertem na feng-šuj. Ten zjistí, zda jeho pozice, tvar a umístění vchodu a jiných hlavních částí budovy nepřinese neštěstí a nebude mít špatný vliv na její obyvatele. Závěry znalce vyzněly příznivě pro banku, ne však pro její sousedy.

Typické ostré hrany, dvě střešní antény připomínající hmyzí tykadla a celkový neobvyklý tvar stavby údajně kolem sebe šíří špatné vibrace, které neprospívají okolním budovám. To však vůbec nevadilo zadavateli projektu - vládě Čínské lidové republiky. Před špatným vlivem se tedy museli chránit majitelé přilehlých podniků; ve svých budovách tak například zazdili okna, aby jimi nemohly proniknout zlé síly.
 

Ojedinělý je i obrovský panelák stojící na jižním pobřeží ostrova Hong Kong. V kopci za ním podle expertů na feng-šuj sídlí bájný drak. Plánovaná vysoká stavba by  mu prý bránila ve výhledu na moře. Stavitelé se však nechtěli vzdát výhodné polohy, a tak přistoupili na kompromis; postavili budovu, jíž uprostřed chybí asi pět pater do výšky i šířky, aby se drak mohl otvorem dívat i jím proletět.