Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Holašovice si zvykají na davy turistů

  9:10aktualizováno  9:10
Jak se žije Holašovickým pod dozorem památkářů? Tři roky na Seznamu kulturního dědictví UNESCO, které oslaví obec na Českobudějovicku letos v prosinci, otevřely nové obzory. Lidé si pomalu začínají zvykat na diktát památkářů, kteří chtějí mít vesnici v podobě architektury selského baroka. Už se ani moc nediví Japoncům, kteří jim klepou na vrata. Trochu je mrzí, že stát po nich chce na jejich vkus příliš. Například stanovuje i to, jakou barvu má mít fasáda jejich domů. Ještě, že nás památkáři neoblékli do dobových kostýmů, uklidňují se penzisté na lavičkách prosluněné návsi.

Je podvečer a k hospodě U Blábola míří první štamgasti. Kolem hasičárny projede traktor a za ním auto. Jinak je božský klid, kupodivu zde neparkuje ani jeden autobus s turisty a to je pro Holašovické něco výjimečného. Úředníci si myslí, že žít se dá i podle kulturního seznamu.

"UNESCO přece nediktuje nic nenormálního. Lidé snad pochopí, že trojdílné okno v průčelí selského stavení není jen věcí pravidel ze seznamu památek, ale i obecného citu a vkusu," míní tajemník pro UNESCO Michal Beneš. Ochránci památek mají argumenty: Dodržení jejich představ podporují finančně z různých fondů. Stát doplácí na střechy, jejichž krytina musí být jedině z bobrovek. Na štukové ozdoby, na barvy fasády, které jsou dnes dostatečně kvalitní. Dokonce i na vrata skládaná do tvaru paprsků slunce.

Malebná ves byla přitom do roku 1998 známá jen Prodanou nevěstou, nafilmovanou zde před třiceti lety. Od roku 1998 je hodně jinak. O změně může hovořit Růžena Bauerová, dcera nejstarší osmdesátileté obyvatelky Holašovic. "Co je nového? Už není na návsi tolik klidu. Nemůžeme vyjít ven jen tak, v teplákách a zástěře, když kolem chodí samí Japonci," směje se Bauerová, která dokonce na oslavu výročí založení vesnice upekla po čtyřiceti letech v domácí peci chléb.

Cizinců je ve vsi spousta, ale Japonců asi nejvíc. Kromě památek tu často hledají i záchod, což se jeví jako slabost obce. "Jsou tu dvě možnosti, kam na WC - hospoda a škola, v níž je informační středisko. Ovšem jeden den v týdnu je v obou zavřeno. Japonci nám klepou na okna a v ruce mají papírek s nápisem WC," přiblížila žena. Za jednu takovou službu už dostala její vnučka od šťastné turistky přívěšek na krk.

"Myslím, že zápis do UNESCA je dobrý. Měli by to využít hlavně živnostníci, je tady stále větší turistický ruch. Také příspěvky na opravu domů jsou dobré," míní Jan Šturma a pokládá na římsu nad branou stavení tašky. Holašovice se postupně dávají do lesku. Poslední květnovou neděli slaví pouť, v červenci pořádají tradiční lidový jarmark. "Do pouti to musíme stihnout. Přece nebude náš barák na návsi strašit," připravuje Michal Zach omítku domu do nové podoby.

Ať si to Holašovičtí připouštějí nebo ne, v duších mají hrdost. "Památkáři nám tady škrábali v omítce a potom rozhodli, jakou barvu na ní budeme mít," ukazuje důchodkyně a pamětnice Anna Klimešová na pruhy kolem oken a výklenků. Co ji opravdu mrzí, je ale nový letopočet na domě v podobě data ze štuku 1999. "Když to památkáři udělali, poslala jsem je do prčic. Sousedi se tu zastavují a smějou se. Ta chalupa je od roku 1873," zlobí se Klimešová s neskrývaným patriotismem. Na druhé straně - kdo z Holašovických se mohl dříve pochlubit třeba dárkem ze Švýcarska? Klimešové takový balíček přišel. Byly v něm čokolády od turisty za to, že mu ukázala dvůr.

POČTY TURISTŮ V HOLAŠOVICKÉM INFOCENTRU
1999 červenec až říjen 8 993
2000 červen až říjen 11 711
2001 za duben 841
 

HISTORIE OBCE

Vznikla v průběhu kolonizace Čech v první polovině 13. století. Historický sídelní celek obce tvoří 22 zděných usedlostí se stoprocentně dochovaným středověkým systémem v půdorysné podobě. Obytná stavení mají štítová vzájemně propojená průčelí s brankami směrem do návesního prostoru. Je zde bohatá štuková výzdoba, která vychází z tradic baroka ve stylu venkovského prostředí. Jako památková rezervace jsou Holašovice zapsány do Seznamu kulturních památek UNESCO.

Autor:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Turisté se letos do podzemí Sněžky nepodívají, unikátní důl čeká oprava

Turisté v dole Kovárna v Krkonoších.

Speleologové na jaře výjimečně neotevřou pro veřejnost Důl Kovárna v Obřím dole ve východních Krkonoších. Důvodem jsou...

Zkamenělá řeka u Chotěboře: unikát, který přírodovědci přehlédli

Úzký proud Zkamenělé řeky

Různých řek máme u nás mnoho, ale Zkamenělou řeku jenom jednu. A jen málokdo o ní ví! Nachází se na severním okraji...

Pohádky stranou, tady prskala láva. Výlet na unikátní sopky u Jičína

Lomy rozřezaný sopečný vrch Veliš

Spojovat město pohádek a bránu do Českého ráje se sopkami napadne asi málokoho. Přitom v blízkém okolí Jičína skutečně...

Najdete na iDNES.cz