Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hokejisté Berard a Hossa se spřátelili

  10:45aktualizováno  10:45
Od nepaměti se stává, že špičkoví sportovci, kteří utrpěli vážná zranění, jež způsobyly předčasný konec nadějné kariéry, nejsou ochotni vzdát nerovný a nespravedlivý boj a podřídit se krutému osudu. Mnohokráte se již stalo, že srdce a houžavnatá odhodlanost překonaly handicap a navzdory veškeré logice vrátily sportovce zpět na kolbiště, ve výjimečných případech i vítězně. I v naší sportovní historii máme několik nadšenců a nezmarů, kteří přes varování trenéry počínaje a lékaři konče, o extrémním riziku, pokusí-li se osud zvrátit.

V letošní sezóně kanadsko-americké NHL se odehrávají takové případy hned dva. V prvním se po více než roční odmlce vrací na led jeden z nejtalentovanějších kanadských hokejistů všech dob Eric Lindros. Tento kontroverzní hokejista hrál až do předloňské sezóny v týmu Philadelphia Flyers. Jeho nadějnou kariéru, jež začal v NHL v roce 1994, provázelo mnoho osobních problémů, z nichž četné bezpochyby způsobil sám Ericův otec Carl. Ten je rovněž, navzdory hokejové etiketě a zažité tradici, Ericovým agentem. Carl začal vedení týmu a koučům mluvit do jejich záležitostí a kladl si nebývalé podmínky. Např. kdo má hrát s jeho synem v útoku, kterého kouče má tým propustit, kterého hráče vyměnit do jiného týmu apod. Situace došla tak daleko, že Eric Lindros, kapitán týmu, ztratil přízeň téměř všech spoluhráčů, kteří si odhlasovali, aby se kapitánem stal někdo jiný.

Mnohem horší je však skutečnost, že ruku v ruce s osobními problémy přicházela i zranění. Ta nejnebezpečnější (šest otřesů mozku během necelých dvou let) si ovšem Eric způsobil částečně vlastní vinou. Díky svému nebývalému fyzickému vybavení, kdy již jako junior měřil téměř dva metry a vážil sto kilo, byl Eric zvyklý jezdit s pukem se skloněnou hlavou. V nižších soutěžích si to mohl dovolit, neboť mu díky vzrůstu nehrozilo téměř žádné nebezpečí. Eric si však tento nebezpečný zvyk přinesl i do NHL.

V NHL tento Ericův handicap, jak se později ukázalo, nesl velká rizika.  Protihráči, a to nejen “enforcers”, Lindrosova zlozvyku využívali jako snadný způsob, jak nebezpečného hráče zneškodnit. Bodyčeky, jež působily při nárazech otřesy mozku, se v některých případech dokonce odehrály v rámci pravidel. Tak tomu bylo i při posledním z nich na jaře 2000 v zápase Philadelphia New Jersey, kdy obránce Scot Stevens nebyl po tvrdém zákroku na Lindrose ani vyloučen. Po tomto posledním otřesu mozku téměř nikdo nepochyboval, že u Erica a jeho rodiny zvítězí zdravý rozum, že si Eric vybere pojistku za předčasné ukončení kariéry v hodnotě 20 miliónů dolarů a pověsí hokejku na hřebík. Zvláště s přihlédnutím na zajímavý fakt, podle kterého stejné zranění ukončilo krátkou kariéru v NHL Erikově mladšímu bratru Bretovi. Eric se však rozhodl neskončit. Nemalou roli zcela určitě hrály peníze. Zmíněná dvacetimiliónová částka jistě představuje pro většinu čtenářů mamon. Pro letos osmadvacetiletého Lindrose je však pouhým pakatelem proti těm penězům, které by mohl  vydělat, pokud by se mu zranění vyhýbala. Lze zcela reálně předpokládat, že  má před sebou dalších deset sezón, během kterých může vydělat i desetinásobek částky zmíněné  pojistky. Lindros přestoupil do jednoho z nejbohatších klubů NHL New York Rangers. Obdržel sice lékařské potvrzení, že hrát může, ale všichni lékaři, kteří se k této věci v tisku vyjádřili, se shodli na tom, že Lindros by se na led vracet neměl. Další (sedmý) otřes mozku by mohl mít v lepším případě trvalé následky, v horším by mohl být fatální.

V Lindrosově novém týmu nastoupil v této sezóně druhý, v onom roce 2000 vážně zraněný hokejista, talentovaný americký obránce Bryan Berard, do svého zranění působící ve zdejším týmu Toronto Maple Leafs. V zápase NHL Ottawa Senators – Toronto Maple Leafs chtěl útočník domácí Ottawy Marian Hossa v jednom okamžiku odpálit puk a švihl hokejkou tak nešťastně, že nic netušící Berard, který přijížděl za Hossou, utrpěl zásah přímo do oka. Berardovi, jenž do té doby nepoužíval ochranný štít, Hossova hůl téměř doslova přepůlila oční bulvu ve dví. Následovala série devíti operací, ale valné výsledky se bohužel nedostavily. Normální vize, vyjádřená poměrem 20/20, se přes všechny operace snížila na 20/600, což by fakticky skončilo kariéru hokejisty. Řády NHL  totiž vyžadují hodnotu vize nejméně 20/400.

Téměř do začátku letošní sezóny se zdálo, že Berard už hrát nebude, zvláště když si Bryan vybral šestimiliónovou pojistku. Nakonec ale neodolal a nechal si na zraněné oko udělat speciální kontaktní čočku, pomocí níž spolehlivě splní požadovaná zraková kritéria. Berard odůvodnil svůj odchod z Toronta do New Yorku tím, že ve starém týmu by mu příliš mnoho věcí a lidí připomínalo nešťastné zranění. To je jistě pochopitelné. Co je však méně pochopitelné, že tento 24letý obránce  je ochoten riskovat event. zranění, při kterém může přijít i o zrak. Také v Berardově případě nikdo z lékařů návrat na led nedoporučoval. Přes všechnu úctu k těmto dvěma vynikajícícm hokejistům, jejich byť sebevíce odvážné rozhodnutí není moudré.

Minulou sobotu  13. října se odehrálo utkání mezi Lindrosovým a Berardovým týmem New York Rangers a Hossovým týmem Ottawa Senators v kanadské Ottawě. Ve stejné hale, kde před devatenácti měsíci přišel Berard málem o oko. Berard, jenž býval pro svou agresivní hru  časné šarvátky téměř před každým zápasem na ledě soupeře vypískáván, byl tentokrát Ottawskými přivítán potleskem. Talentovaný slovenský útočník Marian Hossa, jenž nesl (a stále nese) tuto nešťastnou epizodu své kariéry velmi těžce, přišel po zranění za Berardem do ottawské nemocnice a prosil Bryana o odpuštění. Zraněný hráč v pooperačním stavu tehdy projevil velkorysost a Hossovi řekl stroze: “Don’t worry about it,“ a ujistil Hossu, že se na něj nezlobí. Během devatenácti měsíců, kdy Berard nehrál, měl s Hossou několik telefonních hovorů, při kterých se tito dva mladí hokejisté spřátelili. Před sobotním zápasem si Hossa s Berardem také popovídali a na ledě se uvítali úsměvem a symbolickým objetím.

A to je na celé té tragické záležitosti to nejkrásnější. V dnešním světě profesionálního sportu je mnoho bezohledného cynismu, ale bohužel málo etiky a upřímného přátelství. O tom se jen mluví. Sport je v prvé řadě komerce a honba za dolarem jde tak daleko, že MOV udělí pořádání OH čínské komunistické totalitě, aniž by mu vadilo, že tato diktátorská země z moci úřední nařizuje zabíjení nenarozených dětí, o násilném utlačování Tibetu raději ani nemluvě.

Za takových okolností a ve světě plném násilí popisované přátelství mezi dvěma ušlechtilými a charakterními sportovci působí velmi povzbudivě.  

Z ontarijského Bramptonu své čtenáře zdraví a každý den úsměv přejí Věra a Petr Kohutovi. Chcete-li nám psát: petrvera@home.com     



Nejčtenější

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...



Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Bez stativu nejdu. Největší hříchy fotografa při cestě za skvělými obrázky

Hříchy fotografů 01

Fotíte dobře a rádi? Možná, že čtete i odbornou literaturu, časopisy, diskuse na internetu, nebo se bavíte se stejně...

Další z rubriky

Sixtinská kaple Alp. Malá švýcarská vesnice ukrývá poklad nedozírné hodnoty

Interiér kostela sv. Martina v Zillis

Pouhé tři kilometry od propasti Viamala v údolí Hinterrhein se nachází malá vesnička Zillis, která se nijak neliší od...

Luxus za 18 miliard korun. Loď pro šest tisíc pasažérů pohání zemní plyn

Výletní zaoceánskou loď AIDAnova nepohání nafta, ale zemní plyn.

Nudí vás už klasické výletní lodě? Křest nového plavidla AIDAnova posunul hranice luxusu a přepychového vybavení při...

Bulharské UFO. Na chloubu komunistů přispěly i děti ze školky

V mlze vypadá celý památník snad ještě pompézněji.

Památník Buzludža vlastně stavělo celé Bulharsko. Měla to být velká sláva a také byla. Avšak dlouho nevydržel. Po...

Najdete na iDNES.cz