A také ve Vídni žilo a pracovalo mnoho Němců, kteří kdysi tvořili až třetinu obyvatel českých zemí. Ale ještě i dnes se dají najít v metropoli jižního souseda stopy, které vedou do Čech... Například na ústředním vídeňském hřbitově jsou pohřbeny stovky lidí s českými kořeny a mezi nimi například nejvýznamnější cestovatel minulosti Emil Holub, který zde má velký pomník. Je tu i hrobka proslavené rodiny Thonetových (výrobců ohýbaného nábytku, především židlí), jejich kořeny také vedou k nám. Spojení se zeměmi českými zajišťovala za monarchie Česká dvorní kancelář, jejíž budovu najdete na Judenplatz číslo 11, je to místo veřejnosti přístupné denně od 8.00 do 17.00. Jde o impozantní palác postavený v letech 1709-14. Ozdobou budovy jsou barokní portály, jež navzdory své mohutnosti působí až něžně. Pozoruhodné jsou oblouky okenních rámů v prvním patře. Méně zajímavý je už interiér a dvě nádvoří této budovy (dnes je v ní soud), která byla celá rekonstruována po bombardování za druhé světové války. Jedno z nejzajímavějších míst Vídně, kde vedou stopy k rodákovi, je nenápadný dům na ulici Berggasse číslo 19. Dnes je to Freudovo muzeum, protože právě nejslavnější psychoanalytik všech dob - Sigmund Freud (1856-1939) zde více než čtyřicet let žil a pracoval. Tato adresa je v současnosti ve všech průvodcích, které jsou o Vídni vydávány. Freud zde měl ordinaci a přijímal tady své pacienty. Zbylo zde po něm 420 osobních věcí, mezi jinými i dopisy, knihy, zařízení, fotografie a nejrůznější starožitnosti. Muzeum je přitom poměrně smutným důkazem fašistických hrůz, protože Freud byl donucen opustit město velmi narychlo, a v bytě po něm zbyl dokonce jeho klobouk a hůl... Otevřeno je zde každý den od 9.00 do 16.00 a vstupné činí 60 šilinků (pro studenty a důchodce 40 šilinků). Může se zde fotografovat.
9. června 1998
