Leží stranou hlavních památek a je to výlet náročnější, který však turistovi, přesycenému hlukem centra, určitě přijde vhod. Vydáte se pěšky od Colossea směrem na Circo Massimo. Minete lázně Caracalla a za parkem najdete bránu svatého Šebestiána. Tady začíná cesta cest V ia A ppia, přesněji V ia A ppia Antica. Existuje ještě její mladší sestra, V ia A ppia Nuova, která je ovšem rušnou dopravní tepnou a podnikatelským centrem. Dostavuje se první překvapení: slavná cesta začíná jako obyčejná úzká asfaltka, kde je poměrně velký provoz. Když se pídíte se po údajně jediném zachovaném původním kusu silnice,Italové vám ochotně poradí. »Tam, jděte pořád rovně,« mává rukou do dáli jeden z řidičů turistických autobusů. Jeho kolega tvrdí, že je to jen pár set metrů chůze. Po prvních dvou kilometrech pochopíte,že odhad vzdálenosti nepatří k nejsilnějším stránkám současných Římanů. U katakomb svatého Šebestiána, kde je možné si cestu zpestřit prohlídkou hrobů prvních křesťanů, máte poslední možnost doplnit zásoby. Dalších několik kilometrů neuvidíte živáčka, natož kiosek s občerstvením. Teprve pak začíná konečně kouzelná klidná procházka úzkou silnicí obklopenou bujnou zelení a zbytky nádherných paláců, které si tu kdysi vystavěla římská smetánka. Sem pronikne jen málo turistů. Pouze fantazie dokáže vykreslit, jaký ruch tu asi panoval před dvěma tisíci lety. Okolo jsou nejen zbytky vil, ale i desítky náhrobků a mausoleí bohatých příslušníků římské nobility. Tisíce otroků, kteří na křížích trpěli podél cesty po poraženém Spartakově povstání, tu ovšem nemají žádný pomník. Jak asi vypadala silnice, kolem níž se místo nynějších stromů tyčil les dřevěných křížů s umírajícími? Občas lze vidět zachovalý dům, kde dokonce stále bydlí lidé. Na křižovatkách při přecházení moderních silnic se však do hlavy opět vtírá ona původní otázka: kde je ta pravá V ia A ppia, ten původní kousek dlažby? Ochotní domorodci posílají turisty lámanou angličtinou dál a dál. Pokud byste nebyli posedlí m yšlenkou spatřit kameny více než dva tisíce let obrušované lidskou nohou, mohli byste v klidu obdivovat důmyslnost starých stavitelů i ničitelů, studovat stovky nápisů z dob slávy i úpadků římské říše. V ia A ppia byla po několik století klíčovou ekonomickou i vojenskou komunikací, která umožnila Římanům expanzi do jižní Itálie a do Jaderského moře směrem k Řecku. Proč se zachovalo okolí V ia A ppia a ne další z původních patnácti silnic, klade si člověk otázku při pohledu na rozlehlé rozvaliny. Důvod je jednoduchý: moderní Řím se rozšiřoval na sever a východ. Po dvou hodinách pomalé chůze už jen po levé straně lehce hučící dálnice dává najevo, že jste u velkého města. Obrysy základů paláců a vil vykukují z trávy. Za pozornost stojí například poměrně zachovaná V ila Quintilii. Pohled na asfalt pod nohama připomene původní cíl: stará V ia A ppia. Pokud máte trpělivost a výdrž, tak tam samozřejmě dojdete. Pro trénované jedince je to ovšem záležitost nejméně tří, spíš čtyř hodin. Odměnou je jim prohlídka pásu obroušených kamenů připomínajících naše kočičí hlavy s vyjetými kolejemi. Na první pohled nic zvláštního. Až na to, že tudy opravdu kráčely dějiny. To je ta pravá, původní V ia Appia.
Může se hoditNa původní kus Via Appia se můžete dostat buď pěšky, nebo autobusem. Pěšky je to opravdu celodenní výlet. P ohodlnější je jet ze stanice metra Laurentina autobusem číslo 765, anebo organizovaně některou ze zvláštních turistických linek z centra. Většina turistů dává ovšem přednost dopravě taxíkem nebo linkovými autobusy číslo 218 a 760 ke katakombám svatého Šebestiána a jejich okolí. K pocitu, že byli na Via Appia, jim to stačí.
 Takhle krásnou procházku nabízí Via Appia až po dvou kilometrech od brány svatého Šebestiána. |
 Mausolea kolem Via Appia mají roztodivné tvary. |
