Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hledání nejřímštější ze všech cest

  0:46aktualizováno  0:46
- Všechny cesty vedou do Říma, ale jen jedna ze všech nejvíce: Via Appia. Odcházely po ní římské legie do bitev,přicházeli poslové se zprávami o vítězství. Přišel po ní apoštol Pavel a s ním křesťanství. Via A ppia se stala legendou starověkého Říma. Ovšem najít poslední dochovaný kus jejího původního dláždění není tak snadné. Pokud jste v Římě na několik dní, tak se vyplatí obětovat půlden či dokonce celý den na návštěvu silnice, která od roku 312 před Kristem spojuje »Věčné město« s pět set kilometrů vzdáleným Brindisi na patě »apeninské boty«.
Leží stranou hlavních památek a je to výlet náročnější, který však turistovi, přesycenému hlukem centra, určitě přijde vhod. Vydáte se pěšky od Colossea směrem na Circo Massimo. Minete lázně Caracalla a za parkem najdete bránu svatého Šebestiána. Tady začíná cesta cest V ia A ppia, přesněji V ia A ppia Antica. Existuje ještě její mladší sestra, V ia A ppia Nuova, která je ovšem rušnou dopravní tepnou a podnikatelským centrem. Dostavuje se první překvapení: slavná cesta začíná jako obyčejná úzká asfaltka, kde je poměrně velký provoz. Když se pídíte se po údajně jediném zachovaném původním kusu silnice,Italové vám ochotně poradí. »Tam, jděte pořád rovně,« mává rukou do dáli jeden z řidičů turistických autobusů. Jeho kolega tvrdí, že je to jen pár set metrů chůze. Po prvních dvou kilometrech pochopíte,že odhad vzdálenosti nepatří k nejsilnějším stránkám současných Římanů. U katakomb svatého Šebestiána, kde je možné si cestu zpestřit prohlídkou hrobů prvních křesťanů, máte poslední možnost doplnit zásoby. Dalších několik kilometrů neuvidíte živáčka, natož kiosek s občerstvením. Teprve pak začíná konečně kouzelná klidná procházka úzkou silnicí obklopenou bujnou zelení a zbytky nádherných paláců, které si tu kdysi vystavěla římská smetánka. Sem pronikne jen málo turistů. Pouze fantazie dokáže vykreslit, jaký ruch tu asi panoval před dvěma tisíci lety. Okolo jsou nejen zbytky vil, ale i desítky náhrobků a mausoleí bohatých příslušníků římské nobility. Tisíce otroků, kteří na křížích trpěli podél cesty po poraženém Spartakově povstání, tu ovšem nemají žádný pomník. Jak asi vypadala silnice, kolem níž se místo nynějších stromů tyčil les dřevěných křížů s umírajícími? Občas lze vidět zachovalý dům, kde dokonce stále bydlí lidé. Na křižovatkách při přecházení moderních silnic se však do hlavy opět vtírá ona původní otázka: kde je ta pravá V ia A ppia, ten původní kousek dlažby? Ochotní domorodci posílají turisty lámanou angličtinou dál a dál. Pokud byste nebyli posedlí m yšlenkou spatřit kameny více než dva tisíce let obrušované lidskou nohou, mohli byste v klidu obdivovat důmyslnost starých stavitelů i ničitelů, studovat stovky nápisů z dob slávy i úpadků římské říše. V ia A ppia byla po několik století klíčovou ekonomickou i vojenskou komunikací, která umožnila Římanům expanzi do jižní Itálie a do Jaderského moře směrem k Řecku. Proč se zachovalo okolí V ia A ppia a ne další z původních patnácti silnic, klade si člověk otázku při pohledu na rozlehlé rozvaliny. Důvod je jednoduchý: moderní Řím se rozšiřoval na sever a východ. Po dvou hodinách pomalé chůze už jen po levé straně lehce hučící dálnice dává najevo, že jste u velkého města. Obrysy základů paláců a vil vykukují z trávy. Za pozornost stojí například poměrně zachovaná V ila Quintilii. Pohled na asfalt pod nohama připomene původní cíl: stará V ia A ppia. Pokud máte trpělivost a výdrž, tak tam samozřejmě dojdete. Pro trénované jedince je to ovšem záležitost nejméně tří, spíš čtyř hodin. Odměnou je jim prohlídka pásu obroušených kamenů připomínajících naše kočičí hlavy s vyjetými kolejemi. Na první pohled nic zvláštního. Až na to, že tudy opravdu kráčely dějiny. To je ta pravá, původní V ia Appia.

Může se hodit
Na původní kus Via Appia se můžete dostat buď pěšky, nebo autobusem. Pěšky je to opravdu celodenní výlet. P ohodlnější je jet ze stanice metra Laurentina autobusem číslo 765, anebo organizovaně některou ze zvláštních turistických linek z centra. Většina turistů dává ovšem přednost dopravě taxíkem nebo linkovými autobusy číslo 218 a 760 ke katakombám svatého Šebestiána a jejich okolí. K pocitu, že byli na Via Appia, jim to stačí.

Takhle krásnou procházku nabízí Via Appia až po dvou kilometrech od brány svatého Šebestiána.

Mausolea kolem Via Appia mají roztodivné tvary.

Autor:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.