Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hledáme Stínadla z Rychlých šípů. Po stopách míst z Foglarových knih

aktualizováno 
Před sedmdesáti lety začala v Mladém hlasateli vycházet na pokračování Záhada hlavolamu, první foglarovka odehrávající se ve Stínadlech. Kde je kultovní čtvrť, však autor Rychlých šípů nikdy neprozradil.

Teprve nedávno byla nedaleko Haštalského náměstí jedna z ulic pojmenována Ve Stínadlech na počest Foglarových knih | foto: Lukáš ProcházkaMF DNES

Ke byla vlastně ta Stínadla, himbajz šuvix?

Před šesti lety projížděla skupina Monkey Business republikou a v rámci turné Where was Stínadla situated, Foglar? hledala místa známá z Rychlých šípů a dalších foglarovek. "Myslím, že každý, kdo se za posledních padesát let narodil v téhle zemi, se přece musí ptát: Kde byla sakra vlastně ta Stínadla?" vysvětloval tehdy zpěvák Matěj Ruppert.

Ačkoli Jaroslavu Foglarovi celý život chodily tisíce dopisů s prosbou, aby čtenářům poslal jejich plánek, nikdy jim nevyhověl. "Utajil jsem i místa, kde klub Rychlých šípů žil," odpovídal.

Přestože indicií vedoucích k odhalení tajemství je celá řada, někdy si odporují. Foglar napsal svoje paměti Život v poklusu, v Památníku národního písemnictví se zase dochovaly kroniky i dopisy, které mu posílali čtenáři, a průklepy, které posílal on jim.

V rozhovorech na besedách i časopisech používal stále stejné odpovědi a nikdy neprozradil víc, než chtěl. Každopádně díky tomu tisíce dospívajících čtenářů objevily kouzlo starých čtvrtí a prolezly prastaré opuštěné domy a dvory, jichž by si jinak ani nevšimly.

rychlé šípy

Slavní komiksoví hrdinové od leva Rychlonožka, Jarka Metelka, Mirek Dušín, Červenáček, Jindra Hojer a pes Bublina.
Repro: Jaroslav Foglar, Rychlé šípy, Olympia 2003

Staroměstská Stínadla?

kde leží Stínadla

V anketě na www.stinadla.cz si 2 944 hlasujících myslelo, že si spisovatel čtvrť vymyslel, 2 639 se domnívalo, že ji sestavil z různých existujících míst, a 2 434 se přiklánělo k tomu, že popsal existující čtvrť.

Foglar miloval pražské Staré Město, jeho lampy a kostelní věže, které se objevují v knihách Hoši od Bobří řeky, Přístav volá, Tajemná Řásnovka i ve stínadelské trilogii. V pamětech píše, jak ho v tomto směru ovlivnily historické pohlednice s jejich zákoutími.

"Klubovnu měl jeho oddíl původně v blízkosti Strossmayerova náměstí, odkud chodil pěšky přes Staré Město. Plynové lampy, temná zákoutí a zašlé průchody byly v okolí opuštěného Anežského kláštera skoro všude. Každoročně přímo zde probíhala hra jeho oddílu Vyzvědači," říká znalec Foglarova díla Václav Nosek.

V okolí kostela sv. Haštala a Anežského kláštera se i po asanaci zachovaly aspoň části ulic Řásnovka, Kozí či U Milosrdných. Teprve v době od 50. do 80. let se postupně odstraňovaly všechny staré nájemní domy a historické domky, které obklopovaly klášter.

Dvůr Anežského kláštera

Dvůr Anežského kláštera. Ještě v roce 1953 vypadal areál zanedbaně, mezi lety 1965-1986 proběhla obnova. Zdejší zákoutí a temné průchody se odrážejí ve Foglarově díle.

Ulice U Obecního dvora

Ulice U Obecního dvora. Tyto domky, které navazovaly na areál haštalské fary, byly zbořeny už v první polovině třicátých let. Avšak autor Rychlých šípů to tu znal.

"Zanikla tak unikátní a pravděpodobně dosud nedoceněná oblast legendárních Stínadel, spleti klikatých uliček a průchodů zahrnujících ulice Klášterskou, Malou Klášterní, Řásnovku a samozřejmě dvory samotného kláštera s mnoha přístavky a zákoutími, kudy bylo možné projít z Anežské ulice na nábřeží Na Františku," uvádí Kateřina Bečková v knize Zmizelá Praha. Dodatky I.

Kostel svatého Jakuba, centrum Stínadel, kde Rychlé šípy hledaly deník Jana Tleskače, je tedy možná stejnojmenný kostel na nároží Malé Štupartské a Jakubské ulice na Starém Městě.

Průchod z ulice Slavojova

Průchod z ulice Slavojova. Nalézá se v Nuslích, které mnozí milovníci Foglarova díla považují za pravá Stínadla

Jack London v Praze?

ulice jaroslava foglara

je v Praze na Lužinách. Tam Stínadla opravdu nenajdete.

Mezi Haštalským náměstím a ulicí U Obecního dvora byla teprve před několika lety pojmenována zapomenutá ulička. A jak jinak než Ve Stínadlech. Nedaleká Řásnovka je však název původní a jistě inspirovala Foglara k pojmenování románu Tajemná Řásnovka.

"Řásnovka je ulice, která existovala i za Jestřábova mládí. Určitě jí chodil a určitě do Stínadel patří," myslí si Nosek. Na Starém Městě byla i Myší díra, evokující slepou uličku, kterou prchal Širokko s ježkem v kleci. Ve Foglarových denících se pak dočteme, že na František kvůli psaní docházel a "mluvil s lidmi v domě Myší díra".

řásnovka tehdy a teď

Řásnovka

Řásnovka

ŘásnovkaŘásnovka

Domy se tu změnily. Přesto se dá poznat, že vrata na fotografii nahoře a vpravo pocházejí od stejného domu. Na snímku vlevo je začátek ulice Řásnovka, jejíž název se promítl ve Foglarově románu Tajemná Řásnovka. Repro: Kateřina Bečková/ Zmizelá Praha Dodatky I., nakladatelství Paseka

"Stínadla jsou nejspíš ohraničena Revoluční třídou, Václavským náměstím a Právnickou fakultou. Stačí se podívat na staré pohlednice," domnívá se Nosek. Druhá Strana, kde žily Rychlé šípy, je pak patrně okolí Petrského náměstí. Blízko je i Štvanice s kurty, na nichž si hoši z Rychlých šípů přivydělávali sběrem míčků.

Se zajímavou teorií přišel Foglarův životopisec Miloš Zapletal. Třebaže Foglar tvrdil, že moc nečetl, aby si uchoval svébytný styl, možná ho inspirovali i spisovatelé jako E. T. Seton či Jack London.

"Dokud se mi nedostala do ruky jedna z Londonových knih, měl jsem za to, že Stínadla jsou jen dílem autorovy fantazie. Když jsem však četl Londonův příběh nazvaný Chlapec na moři, napadlo mě, že tohle je možná vzor, podle kterého Foglar stvořil Stínadla i jejich atmosféru," domnívá se Zapletal. Kluci z Horní čtvrti tu totiž podnikají výpravy do čtvrti zvané Peklo a popisy uliček se těm stínadelským skutečně podobají.

Na rohu ulice Stříbrné. Křivolaké uličky s lucernami v okolí Anenského náměstí si dnes uchovávají svoji tajemnost

Na rohu ulice Stříbrné. Křivolaké uličky s lucernami v okolí Anenského náměstí si dnes uchovávají svoji tajemnost

Na rohu ulice Náprstkovy. V Záhadě hlavolamu se mnohokrát dočtete, že se Rychlé šípy v podobných dvorech skrývaly před Vonty

Na rohu ulice Náprstkovy. V Záhadě hlavolamu se mnohokrát dočtete, že se Rychlé šípy v podobných dvorech skrývaly před Vonty

Anebo je to jinak?

Jaroslav Foglar očima jiných

Život a tvorbu Jaroslava Foglara zachycují knihy Václava Noska: Jestřábí perutě, Miloše Zapletala: Záhady a tajemství Jaroslava Foglara či Jiřího Zachariáše: Stoletý hoch od Bobří řeky.

Foglarovým dílem se dlouhodobě zabývá Sdružení přátel Jaroslava Foglara, více na www.spjf.cz.

Někteří milovníci foglarovek umísťují Stínadla jižně od Národní třídy, do okolí ulic Černé a V Jirchářích, a svatojakubský kostel vidí v blízkém sv. Michalovi či sv. Martinovi ve zdi. Jiní dokonce Stínadla spojují se Žižkovem, který si v některých částech, třeba kolem Lipanské ulice, zachoval starosvětský ráz a proslul drsnými rváči.

Hodně znalců však chodí hledat ježka v kleci do Vršovic či Nuslí, kde Jestřáb, jak se Foglarovi říkalo, prožil část mládí a při dobrodružstvích podnikaných spolu s bratrem narazil i na party výrostků podobných Bratrstvu kočičí pracky.

Jezdí zde vlak, najdete tu viadukty a kvůli kopcovitému terénu sem mnozí umisťují i Řásnovku, která například podle publicisty Pavla Maloskalského nemá s tou na Starém Městě nic společného. "Především tu nejezdí vlaky, které právě ve Foglarově Řásnovce hrají roli důležité, charakteristické kulisy," poznamenává a přiklání se k rozhraní Nuslí a Vršovic, kde se tehdy odehrávaly slavné bitvy znepřátelených čtvrtí, zvlášť Vršovičáků s Vinohraďáky, a kde jsou dodnes dvorky a parky jako Grébovka. I proto režisér Petr Kotek natáčel svůj film Záhada hlavolamu hlavně ve Vršovicích.

Řada měst má svoje Stínadla, strašidelné místo, kde se v minulosti popravovalo. Na rozdíl od Teplic se v Praze takový název nezachoval, ale je pravděpodobné, že Foglara inspiroval. Jiná teorie praví, že názvem chtěl označit ponuré místo plné stínů. Staré pavlače a křivolaké uličky jsou dodnes v pardubickém Starém Městě či v centru Tábora a posvátný vontský strom "gingo" roste skoro v každém městě.

V okolí Krokovy ulice

V okolí Krokovy ulice. Právě zde se odehrávaly boje Nuseláků a Vinohraďáků, které mohly být předlohou pro boje Vontů s lidmi na Druhé straně

Trochu Tábor, trochu Praha

přiznivci jestřába

se scházejí každý rok 17. prosince o večeru světel u kostela sv. Haštala, kde zapalují svíce k uctění památky Jestřába i zabité románové postavy, Vonta Roberta Komoura.

Básník Josef Hrubý vzpomínal, že mu v roce 1986 Foglar prozradil, že Stínadla jsou "tak trochu Tábor a trochu Praha". Ulici Stínadla má i Ledeč nad Sázavou, u níž Jestřáb tábořil.

Faktem zůstává, že Jaroslav Foglar byl Pražák, který jen ve čtyřech letech bydlel krátce v Předlicích u Ústí nad Labem a měsíc v Poděbradech, takže tyto mimopražské epizody jsou asi dost nepodstatné.

"V Praze měl natolik intenzivní evokace, že neměl důvod hledat předobraz jinde," domnívá se Václav Nosek. Když však Foglar začal psát komiks o Rychlých šípech, chtěl k tomu prý využít důkladných znalostí různých míst v republice.

"Znal jsem staré uličky a plácky v Praze i v jiných městech, která jsem sjezdil. A tu jsem narazil na partu výborných chlapců, velmi podnikavých, statečných, kteří o úžasná dobrodružství takřka zakopávali na každém kroku. K leckterým jsem jim i dopomohl, slovo dalo slovo a já je přiměl, aby si založili náš čtenářský klub," píše v pamětech. Přinesl jejich fotografie kreslíři Janu Fischerovi, aby podle nich vytvořil obrázkový seriál.

Příhody Rychlých šípů tedy inspiroval Foglarův oddíl. Spisovatel zdůrazňoval, že se s kluky dohodl na jejich utajení, ovšem jméno jednoho z hrdinů si vypůjčil od člena svého oddílu Jindry Hojera. "Nemyslím, že jsem se mu moc podobal, ale on měl pro moje křestní jméno slabost, jmenoval se tak jeho děda i otec," vzpomíná dnes pětaosmdesátiletý Hojer.

Pohled k Haštalskému náměstí

Pohled k Haštalskému náměstí. Právě domy a ulice u kostela sv.Haštala, dnes již mnohdy přestavěné, nejspíš inspirovaly Foglara při líčení Stínadel

Bobří řeka? Jen malý potok

životopis jaroslava foglara

vyšel pod názvem Život v poklusu. Bobří řekou v nich nazývá Sázavu.

Inspirativní byl pro Foglara i kraj nedaleko Ledče nad Sázavou. V okolí Sluneční zátoky, kde pořádal se svým oddílem Dvojka tábory, vznikaly jeho romány i příběhy o Rychlých šípech. Zde se hrál poprvé Alvarez a strašila Zelená příšera.

Foglarův první tábor u Sázavy v roce 1925 se ukrýval v Zátoce neznáma asi půl kilometru po proudu od Sluneční zátoky. "Byl na místě, kde bych si ho nepostavil. Není to nijak pěkné místo, taková malá loučka. Ale bylo mu osmnáct a neměl žádné zkušenosti," říká Nosek.

Sama Sluneční zátoka už dnes trochu ztratila svůj romantický nádech kvůli blízkým chatám a turistickému ruchu.

Zajímavé je, že skutečná Bobří řeka z Foglarovy knihy je malý potok Mastník u Heřmaniček blízko Sedlčan, na jehož březích se konal v roce 1929 Tábor na Bobří řece a o rok později Tábor smůly, jak se jmenuje i jeden z autorových románů.

Pro spisovatelovu inspiraci byla důležitá i lokalita, kde se odehrává román Tábor Černého delfína - na Slovensku u říčky Belá pod Kriváněm. Dvojkaři zde tábořili od roku 1949 skoro nepřetržitě až do 80. let.

Ve Stínadlech

Ve Stínadlech. Teprve nedávno byla nedaleko Haštalského náměstí jedna z ulic pojmenována Ve Stínadlech na počest Foglarových knih

Psaní na kamenech

místa z foglarovek

Tábory, které Foglar se svým oddílem Dvojka trávil na různých místech tehdejšího Československa, ho inspirovaly při psaní knih:

*Zátoka neznáma u řeky Sázavy
*Tábor u Libíče u Turnova
*Mastník u Heřmaniček u Sedlčan
*Sluneční zátoka u Sázavy
*Sinovír na Podkarpatské Rusi
*Chvojnice u Kletkovic u Oslavan
*Ves Veliká u Sluneční zátoky
*Samota Na Kocandě u Sluneční zátoky
*Domky původně vinohradského Sokola u Sluneční zátoky
*Větřní u Českého Krumlova
*Bělá pod Kriváněm zvaná Zelená říčka
*Jezerní kotlina u Bečova u Karlových Varů

Od osmi let Foglar bydlel na pražských Vinohradech v Korunní. Teprve v roce 1980 se odsud odstěhoval na Žižkov. Doma se mu psalo špatně, a tak chodil do parků Nad Bruskou, do Grébovky, na Kampu nebo na žižkovské nádraží, kde si sedal do vagonů.

A miloval Prokopské údolí. "Vždy za letního času odpoledne po skončení práce v lektorátu jsem jezdíval na kole do Prokopského údolí, kterému jsem dal název Kraj mého mládí, a zde jsem psal knížku Když duben přichází," vzpomíná v pamětech.

Na stvořidelských balvanech napsal Foglar řadu knih a místu říkal Státní písárny. "Psal třeba i na kameni v řece, pak to dal do obálky a kluci mazali na poštu. On dělal redaktora Mladého hlasatele i o prázdninách. Jindy psal na lavičce v parku nebo na zahradní zídce Na Kleovce," říká Nosek.

Od roku 1995 byl Foglar trvale hospitalizován v Thomayerově nemocnici, kde v lednu 1999 zemřel. Hrob má na Vinohradském hřbitově, ale jeho odkaz jen tak nezmizí, už proto, že je opředen tolika tajemstvími. A jak říká Václav Nosek: "Každý si dodnes může představovat, co chce, a snít. A to je dobře."

vontové a ježek v kleci

Vontové jsou tajemným chlapeckým spolkem, jehož příslušníky mohou být pouze obyvatelé Stínadel. Žlutý kvítek, symbol své organizace, nahrazují Vontové žlutým špendlíkem připíchnutým na klopě, dorozumívají se mezi sebou tajemnými vzkazy na zdech domů.

Do svého čela volí Velkého Vonta, vlastnícího hlavolam zvaný ježek v kleci. Velký Vont předsedá Vontské radě, s níž řeší spory mezi Vonty, rozhoduje o pořádání utkání mezi ulicemi i o obraně Stínadel proti vetřelcům. Výsledky rady předávají náčelníkům do jednotlivých ulic vontští kurýři.

Po rozpadu jednotného vontského hnutí vznikly mezi Vonty různorodé skupiny usilující o nadvládu nad Stínadly…

A kdo byli tajemní Vontové, kteří zanechávali od 40. let podivné vzkazy na zdech domů po celé Praze? Klukovské party třicátých let. Čtenářské kluby. Tajemné spolky z padesátých let. Hnutí z let šedesátých. Mohutná vontská organizace fungovala na Starém Městě ještě v osmdesátých letech minulého století. Po revoluci zbytky Stínadel zaplavili turisté, ale Vontové se prý stále tajně scházejí.

Autoři:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Hřbitov sovětských zajatců
Na moravském konci světa. Putování kolem nejvyššího kopce Malé Hané

Na tomto výletě davy určitě nepotkáte. Budete se totiž pohybovat po jednom z našich vnitrozemských „konců světa“, kde nevedou žádné hlavní silnice ani...  celý článek

Gepardí paterčata ve svém výběhu v pražské zoo (26. srpna 2017)
Pátá nejlepší zahrada světa. Pražská zoo boduje v žebříčku TripAdvisor

Zoo Praha se v konkurenci stovek špičkových zoologických zahrad celého světa umístila na pátém místě. Jde o hodnocení globálního cestovatelského portálu...  celý článek

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.