Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hitlerovo bludiště v Sovích horách

aktualizováno 
Nedaleko česko-polské hranice se rozprostírají tajuplné Soví hory. Zaoblené kopečky tu porůstají husté lesy, které ukrývají nejedno tajemství ukryté hluboko pod zemským povrchem. Komplex podzemních měst Głuszyca – Osówka je pravděpodobně největším z Hitlerových tajných měst postaveném v dolním Slezsku.

Na svazích hor kolem blízké Walimi vznikl ke konci druhé světové války obrovský komplex podzemních štol a chodeb, z nichž 1700 m je dnes zpřístupněno veřejnosti.

Továrna nebo hlavní stan Hitlera?

Projíždíme Broumovem a směřujeme na sever k hraničnímu přechodu. Zakrátko nás vítá městečko Gluszyca, kde z hlavního tahu odbočujeme na úzkou asfaltku stoupající strmě do hor. Pohlcuje nás hluboký hvozd a po několika minutách přijíždíme na malé lesní parkoviště. Nedaleko odtud se nachází vchod do podzemního labyrintu komplexu Osówka.

Vítá nás průvodce, rozdává nám helmy s čelovými svítilnami a bez dlouhých okolků vstupujeme do tmy.

K čemu sloužily štoly a obrovské podzemní haly v Sovích horách, dodnes není zcela jasné. Podle jedné verze se zde měl nacházet tajný hlavní Hitlerův stan, podle jiných zdrojů zde měla být vybudována podzemní továrna na tajné zbraně wehrmachtu. Jisté je jen to, že práce zde byly zahájeny v létě roku 1943 a během několika měsíců v podzemí vzniklo obrovské množství chodeb, hal a opevnění.

Jedním z těchto tunelů nyní opatrně postupujeme do nitra hory a dáváme přitom pozor, abychom se nezranili o nízký strop. Z puklin v betonu skapává voda, místy se nevyhneme průchodu loužemi a postupně začínáme vnímat mrazivý vzduch, který proti nám vydechuje podzemí. Vězni z koncentračního tábora tu ale odvedli dobrou práci, takže i po více než 60 letech se tu můžeme pohybovat relativně bezpečně.

Celý projekt byl označen krycím názvem Reise (Obr) a výstavby se ujala organizace TODT, známá z výstavby Atlantického valu. Při budování bylo použito několika tisíc dělníků z koncentračního tábora Gross-Rossen (údajně bylo nasazeno 20.000 až 50.000 dělníků) a postupně bylo v horském masivu postaveno celkem šest komplexů.



Vchod do podzemního Hitlerova komplexu

Dobrodružný průchod jeskyní

Po několika minutách náhle chodba přechází v obrovský podzemní sál, jehož strop se ztrácí ve tmě prosycené hustým oparem. Průvodce nám kuželem svítilny ukazuje, jak dokonale bylo toto dílo budováno: nechybějí větrací šachty, vodovodní potrubí, elektroinstalace – vše bylo připraveno a rozestavěno ve velkém stylu, ovšem nikdy toto gigantické dílo nebylo dokončeno.

V jednom ze sálů nacházíme několik fotografií a obrovskou podrobnou mapu se zakreslenými chodbami i nadzemními stavbami. Průvodce nám ukazuje jednotlivé komplexy podzemí i nadzemních staveb a vysvětluje jejich význam. Dozvídáme se, že v komplexu Osówka byla daleko více rozestavěna povrchová část v porovnání s ostatními v okolí. Hlavními nadzemními budovami jsou objekty "Kasyno" a "Silownia," oba o úctyhodných rozměrech 30 x 30 m.

Pokračujeme labyrintem chodem a schodišť, až nakonec zastavujeme ve slepé uličce – relativně suchá zem náhle končí a před námi se leskne vodní hladina. Našeho průvodce to však nezaskočí a odkudsi pomocí lana přitáhne schovanou loďku. Naše osmičlenná skupinka se musí teď rozdělit – na kovový prám připomínající o něco větší necky se nás totiž vejde jenom polovina.

Neslyšně plujeme zaplavenou chodbou, zhasínáme světla na svých helmách a noříme se do ještě hustší tmy. Náš průvodce postrkuje prám bidlem a my jen dáváme pozor, abychom hlavou nezavadili o některý z ostrých výstupků ve stropě jeskyně. Po pár minutách zvěstuje drhnutí o dno loďky, že jsme u konce plavby.



Na prámu v zaplavené podzemní chodbě

Cestu před námi ozařují jenom svíčky, položené na rozbahněné zemi. Asi dva metry široká chodba je zčásti zaplavená, cesta vpřed je možná pouze po úzkých prknech ležících těsně nad hnědavě špinavou vodou.

V jedné části prkna nahrazuje lávka zavěšená na několika šňůrách – její přechod vyžaduje nejenom odvahu, ale také důvtip a trochu rovnováhy. Nakonec všichni nástrahu připravenou průvodci úspěšně absolvujeme a po chvíli – sice trochu mokří – vycházíme na denní světlo.

Celý zážitek pak ještě zapíjíme svařeným vínem, neboť po dvou hodinách v podzemí se naše zkřehlé kosti hlásí o svůj příděl tepla.

Může se hodit

Informace
Turistické informace a skupinové rezervace: Gluszyca, ul. Grunwaldzka 30; tel. +(48-74) 845 62 20, fax 845 63 32, www.osowka.pl, e-mail: biuro@osowka.pl

Muzeum Walimských štol: Walim, ul. 3 Maja 26, tel./fax +(48-74); 845 73 00, www.sztolnie.pl

Otevřeno
celoročně kromě 1. 10., 24. a 25. 12 a 31.12.
Duben – září denně od 10.00 do 18.00
Říjen – březen denně od 10.00 do 16.00.

Vstupné
normální trasa: dospělí - 9zł, zlevněný - 7zł, skupiny od 25 osob - 6zł, extrémní trasa (s lodičkou a lávkami) - 12zł.

Autor článku Jan Hocek je fotograf a nezávislý publicista. Je autorem knihy Nejhezčí túry světa. Najdete v ní reportáže a fotografie z osmnácti nejhezčích světových túr pěti kontinentů  – od Aljašky po Nový Zéland včetně map a praktických rad.

Komplex podzemních měst Głuszyca – Osówka v Sovích horách v Dolním Slezsku

Komplex podzemních měst Głuszyca – Osówka v Sovích horách v Dolním Slezsku

Komplex podzemních měst Głuszyca – Osówka v Sovích horách v Dolním Slezsku

Komplex podzemních měst Głuszyca – Osówka v Sovích horách v Dolním Slezsku

Komplex podzemních měst Głuszyca – Osówka v Sovích horách v Dolním Slezsku

Komplex podzemních měst Głuszyca – Osówka v Sovích horách v Dolním Slezsku

Komplex podzemních měst Głuszyca – Osówka v Sovích horách v Dolním Slezsku

Autoři:




Nejčtenější

Nebezpečím jsou pro cyklisty nepozorní řidiči i koleje.
Narazil do dveří, spadl na kolejích. Rady, jak přežít jízdu na kole

Řidič otevřel dveře auta, cyklista do nich narazil a zemřel. Muž na kole přejel zpomalovací práh, spadl a oživit ho už nedokázali. To jsou příklady nehod...  celý článek

Čerpací stanice pro lodě na ostrově Ugljan
Chorvaté otestovali své mariny. Vítězem je přístav na ostrově Krk

Plachtění na jachtě podél jadranského pobřeží v Chorvatsku je stále populárnější i mezi českými turisty. Podívejte se, které mariny ocenili jako nejlepší sami...  celý článek

Jezero Onneto na úpatí sopky Meakan
Mlha a medvědi ostrova Hokkaidó. Výlet do snového Japonska bez turistů

Nejodlehlejším místem celého Japonska je poloostrov Širetoko, který vybíhá jako severovýchodní cíp ostrova Hokkaidó do Ochotského moře. Stejnojmenná rezervace...  celý článek

Další vodní plochou, kterou je možné se při cestě kochat, je Zámecký rybník u...
Na kole za prohranou bitvou Napoleona. Putování okolím Ústí nad Labem

Pokud je pro vás ideální cyklistický výlet spojený nejen s poznáváním krajiny, ale i s místy, kde se psaly dějiny, přesměrujte svoji pozornost na sever Čech....  celý článek

Další z rubriky

Pláž Maho na ostrově Svatý Martin nabízí dechberoucí podívanou
Turistická sezona se stále prodlužuje, hurikán Irma mění cílové destinace

Hitem letošního podzimu budou Kapverdské ostrovy, výrazně také vzrostla poptávka po dovolené v Turecku a v Egyptě. Prodlužování sezony je trendem posledních...  celý článek

Eiffelova věž po pátečních útocích v Paříži zůstává zavřená (15. listopadu 2015)
Rozhodnuto. Stavba neprůstřelné zdi okolo Eiffelovy věže začíná

Okolí Eiffelovy věže se brzy změní ve staveniště. Na začátku října začnou dělníci okolo symbolu Paříže budovat 2,5 metru vysokou neprůstřelnou zeď, která má...  celý článek

Jezero Onneto na úpatí sopky Meakan
Mlha a medvědi ostrova Hokkaidó. Výlet do snového Japonska bez turistů

Nejodlehlejším místem celého Japonska je poloostrov Širetoko, který vybíhá jako severovýchodní cíp ostrova Hokkaidó do Ochotského moře. Stejnojmenná rezervace...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.