Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hitlerovo bludiště v Sovích horách

aktualizováno 
Nedaleko česko-polské hranice se rozprostírají tajuplné Soví hory. Zaoblené kopečky tu porůstají husté lesy, které ukrývají nejedno tajemství ukryté hluboko pod zemským povrchem. Komplex podzemních měst Głuszyca – Osówka je pravděpodobně největším z Hitlerových tajných měst postaveném v dolním Slezsku.

Na svazích hor kolem blízké Walimi vznikl ke konci druhé světové války obrovský komplex podzemních štol a chodeb, z nichž 1700 m je dnes zpřístupněno veřejnosti.

Továrna nebo hlavní stan Hitlera?

Projíždíme Broumovem a směřujeme na sever k hraničnímu přechodu. Zakrátko nás vítá městečko Gluszyca, kde z hlavního tahu odbočujeme na úzkou asfaltku stoupající strmě do hor. Pohlcuje nás hluboký hvozd a po několika minutách přijíždíme na malé lesní parkoviště. Nedaleko odtud se nachází vchod do podzemního labyrintu komplexu Osówka.

Vítá nás průvodce, rozdává nám helmy s čelovými svítilnami a bez dlouhých okolků vstupujeme do tmy.

K čemu sloužily štoly a obrovské podzemní haly v Sovích horách, dodnes není zcela jasné. Podle jedné verze se zde měl nacházet tajný hlavní Hitlerův stan, podle jiných zdrojů zde měla být vybudována podzemní továrna na tajné zbraně wehrmachtu. Jisté je jen to, že práce zde byly zahájeny v létě roku 1943 a během několika měsíců v podzemí vzniklo obrovské množství chodeb, hal a opevnění.

Jedním z těchto tunelů nyní opatrně postupujeme do nitra hory a dáváme přitom pozor, abychom se nezranili o nízký strop. Z puklin v betonu skapává voda, místy se nevyhneme průchodu loužemi a postupně začínáme vnímat mrazivý vzduch, který proti nám vydechuje podzemí. Vězni z koncentračního tábora tu ale odvedli dobrou práci, takže i po více než 60 letech se tu můžeme pohybovat relativně bezpečně.

Celý projekt byl označen krycím názvem Reise (Obr) a výstavby se ujala organizace TODT, známá z výstavby Atlantického valu. Při budování bylo použito několika tisíc dělníků z koncentračního tábora Gross-Rossen (údajně bylo nasazeno 20.000 až 50.000 dělníků) a postupně bylo v horském masivu postaveno celkem šest komplexů.



Vchod do podzemního Hitlerova komplexu

Dobrodružný průchod jeskyní

Po několika minutách náhle chodba přechází v obrovský podzemní sál, jehož strop se ztrácí ve tmě prosycené hustým oparem. Průvodce nám kuželem svítilny ukazuje, jak dokonale bylo toto dílo budováno: nechybějí větrací šachty, vodovodní potrubí, elektroinstalace – vše bylo připraveno a rozestavěno ve velkém stylu, ovšem nikdy toto gigantické dílo nebylo dokončeno.

V jednom ze sálů nacházíme několik fotografií a obrovskou podrobnou mapu se zakreslenými chodbami i nadzemními stavbami. Průvodce nám ukazuje jednotlivé komplexy podzemí i nadzemních staveb a vysvětluje jejich význam. Dozvídáme se, že v komplexu Osówka byla daleko více rozestavěna povrchová část v porovnání s ostatními v okolí. Hlavními nadzemními budovami jsou objekty "Kasyno" a "Silownia," oba o úctyhodných rozměrech 30 x 30 m.

Pokračujeme labyrintem chodem a schodišť, až nakonec zastavujeme ve slepé uličce – relativně suchá zem náhle končí a před námi se leskne vodní hladina. Našeho průvodce to však nezaskočí a odkudsi pomocí lana přitáhne schovanou loďku. Naše osmičlenná skupinka se musí teď rozdělit – na kovový prám připomínající o něco větší necky se nás totiž vejde jenom polovina.

Neslyšně plujeme zaplavenou chodbou, zhasínáme světla na svých helmách a noříme se do ještě hustší tmy. Náš průvodce postrkuje prám bidlem a my jen dáváme pozor, abychom hlavou nezavadili o některý z ostrých výstupků ve stropě jeskyně. Po pár minutách zvěstuje drhnutí o dno loďky, že jsme u konce plavby.



Na prámu v zaplavené podzemní chodbě

Cestu před námi ozařují jenom svíčky, položené na rozbahněné zemi. Asi dva metry široká chodba je zčásti zaplavená, cesta vpřed je možná pouze po úzkých prknech ležících těsně nad hnědavě špinavou vodou.

V jedné části prkna nahrazuje lávka zavěšená na několika šňůrách – její přechod vyžaduje nejenom odvahu, ale také důvtip a trochu rovnováhy. Nakonec všichni nástrahu připravenou průvodci úspěšně absolvujeme a po chvíli – sice trochu mokří – vycházíme na denní světlo.

Celý zážitek pak ještě zapíjíme svařeným vínem, neboť po dvou hodinách v podzemí se naše zkřehlé kosti hlásí o svůj příděl tepla.

Může se hodit

Informace
Turistické informace a skupinové rezervace: Gluszyca, ul. Grunwaldzka 30; tel. +(48-74) 845 62 20, fax 845 63 32, www.osowka.pl, e-mail: biuro@osowka.pl

Muzeum Walimských štol: Walim, ul. 3 Maja 26, tel./fax +(48-74); 845 73 00, www.sztolnie.pl

Otevřeno
celoročně kromě 1. 10., 24. a 25. 12 a 31.12.
Duben – září denně od 10.00 do 18.00
Říjen – březen denně od 10.00 do 16.00.

Vstupné
normální trasa: dospělí - 9zł, zlevněný - 7zł, skupiny od 25 osob - 6zł, extrémní trasa (s lodičkou a lávkami) - 12zł.

Autor článku Jan Hocek je fotograf a nezávislý publicista. Je autorem knihy Nejhezčí túry světa. Najdete v ní reportáže a fotografie z osmnácti nejhezčích světových túr pěti kontinentů  – od Aljašky po Nový Zéland včetně map a praktických rad.

Komplex podzemních měst Głuszyca – Osówka v Sovích horách v Dolním Slezsku

Komplex podzemních měst Głuszyca – Osówka v Sovích horách v Dolním Slezsku

Komplex podzemních měst Głuszyca – Osówka v Sovích horách v Dolním Slezsku

Komplex podzemních měst Głuszyca – Osówka v Sovích horách v Dolním Slezsku

Komplex podzemních měst Głuszyca – Osówka v Sovích horách v Dolním Slezsku

Komplex podzemních měst Głuszyca – Osówka v Sovích horách v Dolním Slezsku

Komplex podzemních měst Głuszyca – Osówka v Sovích horách v Dolním Slezsku

Autoři:


Nejčtenější

Cesta do Chorvatska 2018. Pozor na nedokončené rekonstrukce u hranic

Sjezd z dálnice před Vinnetouuovým kaňonem, za mýtnou bránou Maslenica....

Hlavní trasu na jih do Chorvatska přes hraniční přechod Macejl a dále na Záhřeb letos nedoporučujeme. Našli a projeli...

Polská „čínská zeď“ sloužila proti Čechům. Dnes je prvotřídní atrakcí

Téměř dvě stě kilometrů dlouhá linie opevněná hrady vznikla na ochranu Polského...

Cestu z Krakova do Čenstochové lemuje hrdá linie pětadvaceti hradů a strážních věží postavených na vysokých skalách,...



Brno jako bahniště a ve Zlíně žil zlý člověk. Jak vznikla jména měst

Hlavní město Praha

Původ názvů českých měst je obestřen mnoha legendami, jazykovědci však obvykle nabízejí střízlivější verze. Týdeník...

Je to král všech ostrovů. A ne proto, že se tady narodil Cristiano Ronaldo

Voda je na Madeiře sice překvapivě průzračná, ale jen kousek od břehu tady dno...

Fidži? Havaj? Zanzibar? Samá voda! Světového „cestovního Oscara“ World Travel Award pro ostrov roku drží už tři roky v...

Dovolenou u moře nechte jiným. Naštěstí máme Himálaj hned za rohem

Cestu někdy označují kamenné “mužíky”. Tenhle stojí v pohoří Vilcan.

Kam v létě do hor? Zkuste „Nepál Evropy“ alias Rumunsko. Fantastická opuštěná pohoří máte daleko blíž, než si možná...

Další z rubriky

Je to král všech ostrovů. A ne proto, že se tady narodil Cristiano Ronaldo

Voda je na Madeiře sice překvapivě průzračná, ale jen kousek od břehu tady dno...

Fidži? Havaj? Zanzibar? Samá voda! Světového „cestovního Oscara“ World Travel Award pro ostrov roku drží už tři roky v...

Vědci objevují v Kolumbii prastaré skalní kresby. Díky míru s povstalci

Ředitel Kolumbijského ústavu antropologie a historie Ernesto Montenegro u...

Kolumbijští archeologové začali po více než půlstoletí objevovat prastaré skalní kresby v amazonském pralese na jihu...

Jak oslavit 70 let. Naložte 40 kg na saně a vydejte se na severní pól

Aktivní důchodce Zdeněk Chvoj na severním pólu po sedmi dnech mrazivého pochodu...

Letos v březnu oslavil sedmdesáté narozeniny, ale bačkory s přezkou ani houpací křeslo k nim nedostal. Fyzik v důchodu...

Najdete na iDNES.cz