Oba historici se v minulých letech už proslavili Velkou valašskou výpravou, která hledala stopy Valachů na jejich pouti z Rumunska do Beskyd, a historickou expedicí Po hranicích mezi Moravou a Slezskem.
Stopy jantarové stezky, která dostala své jméno podle zkamenělé pryskyřice z pravěkých jehličnanů, kterou od břehů Baltu převáželi obchodníci až k Jadranu, míní oba historici hledat nejen v terénu ale i v muzejních expozicích měst při stezce.
Cestu zahájí v ruském Kaliningradu u Baltského moře, městě založeném českými Přemyslovci, jehož předchůdcem byla starověká Sambie proslavená už v antickém světě jako největší naleziště jantaru na světě.
"Zapátráme i po jantarové komnatě," připomínají cestovatelé osud za války ztraceného jantarového pokladu, který podnes hledají odborníci i nadšení amatéři především na území bývalé NDR.
"Od břehů Baltu, kde se pokusíme najít i nějaké jantary, zamíříme po Visle a později po Odře do Moravské brány," popisují plánovanou trasu. Přes Bratislavu dále poputují k Petronelu, bývalému římskému překladišti jantaru na Dunaji, a napříč Slovinskem k Terstu a Aquileji, kde byl největší starověký přístav na export jantaru.
22. června 2001 6:51
