Hrad nejspíš postavil Vilém z Illburka, který se jako jeho majitel připomíná roku 1334. Před rokem 1454 již patřil Jindřichu z Weidenu, posléze rodu Saranéřů, kteří jej opravili. Od roku 1528 byl v majetku rodu Šliků, za nichž postupně během několika desítek let zpustl. Hrad má velmi zajímavý půdorys podřízený hlavně obranyschopnosti objektu.
Nejvíce chráněná byla přístupová cesta, a to malým příhrádkem s bránou. Druhou bránu tvořil portál v hlavní hradbě. K ní přiléhala i rozměrná obytná věž. Tato část hradu se nám zachovala v čitelných zříceninách. Areál byl dále opevněn i parkánem, příkopem lemovaným zemním opevněním. Na nejvyšším místě stály dvě budovy, z nichž se do dnešních dob zachovaly jen nepatrné pozůstatky. Hrad je typickým objektem, který vznikl v bezprostřední návaznosti na šok z účinnosti obléhacího dělostřelectva za husitských válek. Proto byla také zvolena tak nezvyklá extrémní poloha a potlačení rezidenční složky objektu na minimum.
Výstup na Himlštejn je příjemným výletem do přírody.