Himálajská údolí může smést obří povodeň

Velebné hory Himálaje, oblast nekonečného ticha a věčného ledu, se stávají časovanou bombou. Vědci z Ekologického programu OSN varují, že do pěti až deseti let vystoupí v nejvyšším pohoří planety na padesát vysokohorských jezer ze svých břehů. Mohutná povodňová vlna, která tak vznikne a povalí se do nížin, může ohrozit životy desetitisíců domorodců.

"Himálajská oblast je v podstatě nakloněnou rovinou. Kinetická energie vodních mas, jež by se po ní hrnuly dolů, by byla obrovská. Stejně jako ničivá síla případné povodňové vlny," uvedl Surendra Šéstha, asijský koordinátor Ekologického programu OSN, v nedávné studiii zveřejněné v nepálském časopise Himal.

Ničivý skleníkový efekt
Co je příčinou této nenadálé hrozby z majestátních vrcholků, z míst, odkud by to čekal jen málokdo?

Experti z Ekologického programu OSN vidí hlavní "zlo" v takzvaném skleníkovém efektu, který od roku 1970 způsobil zvýšení průměrné roční teploty v Nepálu a Bhútánu o celý jeden stupeň Celsia. Byť by někomu tento efekt mohl připadat jako malichernost, způsobuje nadměrné tání vysokohorských ledovců, a tím zvyšování hladiny horských jezer.

"Nejenže vznikají nová jezera, neustále se zvětšuje i plocha těch stávajících. Jednoho dne pak jejich břehy už miliony tun vody neudrží," tvrdí Surendra Šéstha.

Na padesát takových vodních ploch v Nepálu a Bhútánu dnes už dokáže nové a nové přívaly vod pojmout jen stěží. Když se z nich voda vylije a pořítí se z výšky čtyř až pěti tisíc metrů nad mořem do údolí, může způsobit obrovskou katastrofu. Smrt lidí, zvířat a zničení obtížně vybudované infrastruktury.

Veká voda přichází stále častěji
Odborníci sice říkají, že jezerní záplavy nejsou v oblasti úplně novým fenoménem, ale v posledních třiceti letech jsou stále častější. "Jezera jsou v průměrné nadmořské výšce přes čtyři kilometry. Vody, když se vylijí z břehů, pak smetou všechno, co jim stojí v cestě," uvedl Šéstha. "V jednom případě přemístila čtyřicet metrů vysoká vodní stěna 10 000 kubíků zeminy během jediné vteřiny."

V oblasti žije asi dva miliony lidí, kteří jsou závislí na himálajském říčním systému. Každá změna v horských regionech pak má přímý či nepřímý dopad na zdejší populaci. Katastrofě se podle expertů dá ještě předejít. Především vybudováním projektů na snížení jezerních hladin. Přebytečná voda by se současně dala využít na pohon vodních elektráren, případně na zavlažování.

Přípravné práce u tří jezer už začaly, jsou však nesmírně nákladné. "Podle našich odhadů si ošetření každého jezera vyžádá zhruba tři miliony dolarů," tvrdil Šéstha. "Nemáme mnoho času na rozmyšlenou a peněz se zoufale nedostává."

Himalájská údolí končí mohutnými ledovci


Témata: Bhútán, Nepál