Heyerdahl hledal v Rusku Vikingy

Tentokrát slavný badatel Thor Heyerdahl neuspěl. Dokázal sice slavnou plavbou na primitivním voru Kon-tiki v roce 1947, že kolonizace Polynésie byla možná už v dávné minulosti z Jižní Ameriky, ale potvrdit teorii, že Vikingové měli svou pravlast v Rusku, se mu nepovedlo. V pondělí přiznal nezdar své dvouměsíční výzkumné expedice u Azovského moře a vrátil se zpět do rodného Norska. Teorii, podle níž Vikingové přišli před 2000 lety na Skandinávský poloostrov po řekách Don, Dněpr a Volha právě od Azovského moře, opírá Heyerdahl o starou norskou Ságu o Ynglinzích, kterou ve 13. století napsal Snorri Sturluson.

V té se hovoří o zemi Ásů, lokalizované na dolním toku řeky Tanais (tak se ve starověku nazýval Don). Etymologicky podle něho tento název pochází z "Ás Hov", přičemž Ás je kořen tohoto národa a Hov ve staré norštině znamenal chrám či posvátné místo. Podle badatele bůh Vikingů i dalších severských národů Ódin byl vůdcem "Ásů" či "Áserů", kteří na dolním povodí Donu založili své panství.

Heyerdahl vypočítává třicet generací od Ódina až po první historické postavy Vikingů a umísťuje tak do oblasti shodně velký pochod Vikingů s expanzí Říma v 1. století našeho letopočtu. Tito Ásové přišli na Skandinávský poloostrov po řekách Don, Dněpr a Volha, síti říčních cest, které umožnily také opačnou migraci o tisíc let později spolu se založením Ruska Vikingy švédského původu. Heyerdahl interpretuje vikinské ságy a spisy řeckých historiků obdobným způsobem, jímž v 19. století Heinrich Schliemann četl Iliadu a zjistil, že Trója byla skutečným městem.

Heyerdahl se svým norsko-ruským vědeckým týmem pátral v oblasti Rostova na Donu. "Je jasné, že jsme našli mnoho zajímavých věcí, které teď musíme prostudovat a pochopit," řekl o vykopávkách na starobylých sídlištích a archeologických lokalitách. Heyerdahlovu teorii podporují bádání některých ruských historiků, kteří Ásy spojují se starověkými Alany, barbarským kmenem, jenž dosáhl až území dnešního Španělska a jehož potomky lze dosud potkat v nejskrytějších výběžcích severního Kavkazu. Zmiňují rovněž Sarmaty, další kmen, jemuž dali jméno řečtí a latinští historikové a jenž ve svém jazyce slovem Ás nazýval bohy.

Norský cestovatel chce na toto téma vydat knihu, přičemž jedním z jeho cílů je vyvrátit mýtus o árijské rase germánsko-nordického původu. "Chci dokázat jen to, že existuje jen jeden svět. Naším velkým omylem je nakreslit na mapu čáru a říci: tady odtud jsou dobří a tam odtud zlí," prohlásil Thor Heyerdahl v květnu letošního roku v rozhovoru pro ruská média.

Vikingové a Kolumbus

Vikingové se pro Heyerdahla stali pohonným motorem zámořských objevů a cest. V květnu prohlásil, že Kryštof Kolumbus byl vikingského původu. V rozhovoru pro ruský deník Novaja Gazeta badatel prohlásil, že má důkazy o tom, že Kolumbus znal všechna nebezpečí, která mu hrozila na jeho cestě přes Atlantik, díky tradici zděděné po svých severských předcích, prvních návštěvnících Ameriky. Z vikingské tradice vycházel i tvar lodí, s nimiž se Kolumbus vydal přes oceán.

Podle Thora Heyerdahla ovšem Kolumbus poprvé dorazit k americkým břehům už v roce 1477, kdy se zúčastnil dánsko-portugalské výpravy, jejímž cílem bylo prozkoumat průliv mezi pevninou, která je nyní známa jako Kanada, a ostrovem ležícím na sever od ní - nynějším Grónskem. Kolumbus se této plavby zúčastnil jako navigátor.  Přesto ale první, kdo objevil Ameriku byli Afričané, a to 200 let před Kolumbem.

Thor Heyerdahl zaujal také přípravou nového archeologického projektu v jižní Itálii, zaměřeného na archeologické zkoumání jihoitalského ostrova Sicílie.Heyerdahlovým cílem je průzkum záhadně vyhlížejícího objektu, který svou strukturou připomíná dávnověkou pyramidu. Struktura dominuje tamní krajině, avšak nikdy nebyla považována za něco víc než za objekt sloužící zemědělcům; dokonce ani řada archeologů o ni nejevila zájem.