Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Halucinogen šamanů na vlastní kůži. Embéčkem přes Mexiko

aktualizováno 
Všechny cesty vedou do Říma. A všechny řeky se jednou k moři dostanou. Všechny, až na ty mexické, píšou Michal Vičar a Martin Beťko, kteří na své cestě embéčkem kolem světa právě projíždějí Mexikem.

Nejdřív nám docela zatrnulo. Mexický policista nás ale zastavil jen proto, aby nám popřál šťastnou cestu. | foto: Michal VičariDNES.cz

"Mexičtí tátové to své děti nejspíš učí jinak," uzavřel jsem právě několikaminutový "brainstorming" nad mapou Mexika, jež se rozkošnicky vyhřívá na sluncem rozpálené kapotě naší Julie.

Stojíme uprostřed pouště, nad hlavami nám žhne doběla rozpálený kotouč explodujícího hélia, termonukleární fúze na jeho miliony kilometrů vzdáleném povrchu nekompromisně udávají ráz okolní krajiny.

Řek tu v okolí moc není. Pouze pár se jich modrá na zmíněné mapě, ale i ty jsou nějaké divné. Pramení, potom se rozlévají a mohutní, poté se zase sbíhají do úzké stužky a pak, kupodivu, jakoby opět pramení. Taková je logika pouště. Řeky nikam nevedou. Tečou tak dlouho, než se zcela vypaří.

Embéčkem kolem světa - Mexiko
Krajina, kde zítra znamená "hlavně ne dnes"

Ta věc s řekami však není jediné, co nás mate. Všechno tu funguje tak trochu jinak. Snědé  postavy postávají celé hodiny při cestě a sledují projíždějící auta a nikomu z nich nikde neutíká žádná příležitost, nikomu se nehroutí kariéra.

Dobytek pasoucí se na přilehlých polích líně odhání dotěrný hmyz bzučící už jen z povinnosti, ani těm trsům trávy jako by se růst moc nechtělo.

SERiÁl Embéčkem kolem světa

Ve vzduchu je všude cítit ona příslovečná "maňana" a neznamená to nutně "zítra", ale v podstatě - "kdykoliv, jen ne teď". Jako by všichni tak nějak tušili, že se není kam hnát, že i ty řeky dojdou k cíli, pouze mají-li štěstí.

Embéčkem kolem světa - Mexiko

Kdyby to zvíře mohlo promluvit, řeklo by maňana. Okolí Duranga

A tak patrně jedinými lidmi, kteří se zde o něco úporně snaží, jsme my dva. Snažíme se z plných sil nějak pochopit ta nová pravidla fungování tohoto rozporuplného světa, jeho ghetta plná bosých dětí i jeho nablýskaná obchodní centra, jeho vojáky krčící se s kulomety v zákopech při cestách, jeho drogové kartely, jeho pouště i jeho tropické pralesy. A jelikož cesta k pochopení bývá často klikatá, rozhodneme se to nakonec vzít zkratkou.

PEYOTL

Lophophora williamsii, známý spíš jako peyotl, je malý tmavě zelený kaktus bez ostnů vyčnívající zpravidla pouze pár centimetrů nad zemí. Rostlina má tvar válce radiálně rozděleného do několika laloků, pod jeho kožovitou slupkou se nachází vodnatá dužina obsahující alkaloidy. Výskyt kaktusu je omezen pouze na jih USA (převážně Texas) a některé pouštní oblasti Mexika.

Peyotl hraje ústřední roli v duchovním životě domorodého obyvatelstva zmíněných oblastí - již tisíce let se využívá pro náboženské, rituální a léčebné účely. Navzdory faktu, že rostlina obsahuje meskalin, je její užívání v rámci spirituálních a náboženských rituálů ve všech státech Severní Ameriky zcela legální.

Pouštní hostina

A to je i důvod, proč teď stojíme uprostřed pouště desítky kilometrů od nejbližšího sídla. Já, Michal a Míra - jeden z přátel na cestách. Potkali jsme se již ve Vladivostoku, pak Koreji a teď zase tady v Mexiku. Míra prý ví, kde roste peyotl.

"Peyotl byl odedávna užíván domorodými obyvateli při nejrůznějších náboženských rituálech a ceremoniích. Tento nevelký kaktus bez ostnů je využíván k vyvolání spirituálních stavů umožňujících hlubokou introspekci a vhled. Některé domorodé kulty nazývají peyotl  'potravou duše'," píše náš turistický průvodce.

S vidinou nadcházejícího duchovního osvícení a zásadních Pravd, které na nás v ten večer čekají, tedy nadšeně vyrážíme do pustiny. Ani ne po hodině jsme zpátky v našem tábořišti a máme vše připraveno.

První zásadní Pravda se nám pak odhalí hned po prvním zakousnutí: peyotl je možná potravou pro duši, rozhodně však ne pro tělo. Podle úšklebků a zhnusených grimas na tváři mých společníků poznávám, že si všichni myslíme totéž: být šamanem není žádná sranda.

Embéčkem kolem světa - Mexiko

Sbírání peyotlu není nepodobné našemu houbaření, vyříznete jen vrchní část, aby na původním kořenu mohla vyrůst nová rostlina

Každé další sousto do sebe soukáme jen s maximálním vypětím vůle, toto skutečně není žádná legrace, něco tak hnusného jsem snad nejedl ani ve školní jídelně. Naše žaludky se také vehementně ohrazují, po třetím kaktusu to Michal na protest všude dokola "popeyotluje".


Osvícení aneb magický trojúhelník

Hodinu poté pak sedíme zpocení a zcela vyčerpaní u ohně a nasloucháme vytí kojotů. Zdají se být čím dál blíž.

"Tak co?" ptáme se očima jeden druhého.

"Tak nic," odpovídáme si navzájem rozpačitým pokrčením ramen.

Osvícení si dnes dává nějak na čas.

Embéčkem kolem světa - Mexiko

Peyotl je sice především potravou pro duši, ale také velmi rychle proběhne trávicím traktem. Ranní krize, okolí Matehua.

Minuty se vlečou, dřevo dohořívá, hvězdy nad námi jako by se nám vysmívaly. Uteče hodina, pak další, začínáme se pomalu smiřovat s tím, že se naše spirituální Já dnes nedostaví.

Když tu náhle...

Najednou zřetelně cítím, jak se cosi hluboko ve mně pohne. Je to takový divný pocit, jako by se pomalu roztáčela kola obrovského stroje, jako by se na vás sunulo cosi, co není v lidských silách zastavit. Po tvářích ostatních přeběhne stín nepokoje, vidím, že se s nimi také něco děje. A pak se to stane.

Najednou všichni vyskočíme jako jeden muž a rozběhneme se do pouště, každý na jinou stranu.

Najednou všichni víme, co se děje, naše vědomí je jednotné, naše poznání je kolektivním poznáním. Důkazem souznění, důkazem, že všichni "víme", je tenká bílá stuha, která vlaje za každým z "osvícených". Tenká bílá stuha toaletního papíru.

I když jsme ten večer nedošli vhledu, nakonec jsme přece jen poznali, co v nás vlastně je.

mapku zvětšíte kliknutím

Embéčkem kolem světa

Naše trasa
Slovensko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Rusko, Jižní Korea, USA, Mexiko, Guatemala, San Salvador, Honduras, Nikaragua, Kostarika, Panama, Kolumbie, Venezuela, Brazílie, Guyana, Surinam, Portugalsko, Španělsko, Francie, Německo, ČR
Celkově pojedeme
35 000 km, skrz 4 světadíly - za 180 dní
Odjezd: 1. Září 2008
Plánovaný návrat: 28. února 2009

Julie
Značka: Škoda 1000 MB
Narozena: 1969
Počet rychlostí: 4
Maximální rychlost: 125 km/h
Maximální dosažená rychlost: 120 km/h
Na tachometru při odjezdu z ČR: 107 253 km
Spotřeba benzinu: 8 l na 100 km
Objem motoru: 988 cm2
Na cestu připravili: Martin Pavliš a Martin Slezák
Úpravy oproti sériové výrobě: Plech pod motorem a převodovkou, tlumiče na rally na Škodu 1000 MB, nové přední sedačky, namontovaný alternátor místo dynama.
CESTOVATELÉ
Martin Beťko
nar. 22. 1. 1982, student mgr. cyklu Žurnalistika, Bc. Mezinárodní vztahy (FSS MUNI Brno), 4 semestry Všeobecné lékařství (LF MUNI Brno), role: novinář, zdravotník cestovatelské zkušenosti: cesta napříč Aljaškou, dále např. Rumunsko, Ukrajina, Srbsko, Kosovo, Albánie, západní Evropa
Michal Vičar nar. 13. 5.1985, Bc. Psychologie/Sociologie (FSS MUNI Brno), průvodce cestovního ruchu, role: fotograf, technické zázemí cestovatelské zkušenosti: 10 000 km napříč USA (trasa Minneapolis-Seattle-Los Angeles-Las Vegas-Denver- Minneapolis), dále např. Rumunsko, Ukrajina, Srbsko, Kosovo, Albánie, Turecko, Kurdistán, Laponsko...)

Autoři:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Pont suspendu de la Riviére de l'Est
Au-pair z říše snů. Na Réunionu je na všechno dost času, říká Češka

Znáte ten pocit, kdy se doslova topíte ve svém životě? Všechno je špatně. Přesně tak jsem se cítila ke konci roku 2015. Rozhodnutí opustit práci, partnera,...  celý článek

Na střelnici nedaleko Longyearbyenu nás půl dne v teplotách okolo minus dvaceti...
Kurz přežití a pušku s sebou. Tak se studuje na Špicberkách, píše Češka

Je to jediná vysoká škola na světě, kde musíte nejdřív absolvovat kurz přežití, aby vás přijali. Univerzitní centrum na Špicberkách je nejseverněji položená...  celý článek

Národní park Waterton Lakes leží pár hodin jízdy autem na jih od Canmore, ale...
Pobyt v Kanadě na Working holiday visa byl úžasný, píše Češka

Do Kanady jsem přijela na kanadský národní svátek, který se slaví 1. července a je plný ohňostrojů. A od té chvíle se i můj pobyt v téhle zemi stal jedním...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.