H a Z: Na Lenina jsme skutečně nemysleli
Je to od vás krásné, že jste svou cestu věnovali Leninově památce," radovali se prý obyvatelé jednoho sovětského městečka, když jim na besedě cestovatelé sdělili datum, kdy vyrazili na svou první výpravu.
Dlouho jim pak oba dobrodruzi museli vysvětlovat, že datum odjezdu bylo zvoleno náhodně a že vůbec netušili, že se velký Vladimír Iljič narodil 22. dubna.
Plány a přípravy
Dříve než ale mohli tohoto dne před pětapadesáti lety vyjet, museli překonat řadu překážek. Na tom, že by bylo skvělé vypravit se společně na cestu kolem světa, se sice shodli už při svém prvním setkání na schodech Vysoké školy obchodní v Praze v roce 1938, ale s přípravami mohli začít až po válce.
Peníze na výpravu neměli, vymysleli však způsob, jak si během cesty vydělat na její náklady: budou propagovat automobily značky Tatra. Jedním takovým, půjčeným, sami pojedou, budou uzavírat obchodní kontrakty zpřetrhané válkou a také ze svého putování pořizovat písemné, rozhlasové i filmové reportáže, po návratu případně i knihy.
Vypracovaný projekt neochvějně hájili před ministerskými úředníky a uspěli. Získali stipendium ve výši tehdejších 400 tisíc korun a továrna Tatra jim půjčila vůz Tatra 87.
|
Na počátku června 1948 se zastavili v Kapském Městě: "Pateho zakoncen africky usek cesty kolem sveta-stop-37 270 kilometru dvaceti sedmi zememi," stálo v telegramu, který poslali do Prahy z nejjižnějšího cípu Afriky. |
Z Opletalovy ulice do Afriky
Vyjeli z Opletalovy ulice v Praze a do afrického kontinentu se zakousli ze severu. Z marocké Casablanky pokračovali do Egypta a proti toku Nilu pouští do Súdánu až do skalnaté Etiopie.
Přejeli autem celou Núbijskou poušť, což před nimi nikdo nedokázal, vystoupili na nejvyšší horu Afriky Kilimandžáro. Tento "kopeček", setkání s trpasličími kmeny v nitru konžského pralesa, ale vlastně celou cestu zachytili též na filmový pás.
S Tatrovkou do jihoamerických And
Přes Atlantský oceán se s tatrovkou přeplavili do Jižní Ameriky. Čtenáře, posluchače a později i filmové diváky zavedli vysoko pod zasněžené vrcholky And i mezi lovce lebek v pralesích Ekvádoru. Na cestách jim často hrozilo nebezpečí vyplývající zejména z neznalosti místních nepsaných zákonů. Přízeň domorodců si ale dokázali získat tím, že se k nim chovali jako host k hostiteli. Proto se také ze svých cest vraceli nejen s hlavou na krku, ale i s množstvím přátel, kteří se s nimi neradi loučili.
Putování cestovatelů Novým světem skončilo v Mexiku. Hanzelka si zlomil levou ruku v zápěstí a musel odjet domů dříve, ani Zikmund však nemohl v cestě pokračovat. Studená válka vytvořila neprodyšnou železnou oponu a nedovolila československému občanovi, aby vstoupil na půdu Spojených států.
| Tři a půl roku na cestách Po tři a půl roce putování světem, které je vedlo 44 zeměmi Evropy, Afriky a Jižní Ameriky, se oba vrátili domů, kde se stali slavnými. Z cesty vzniklo několik knih, reportáže, filmy, cestovatelé absolvovali stovky besed a rozhovorů. Mohli se pochlubit i úspěšnou obchodní bilancí. Podle Hanzelky vynesla cesta tehdejšímu Československu přes tři milióny dolarů z uzavřených obchodů. |
 |
Návrat do vlasti pro dvojici H+Z však neznamenal tečku za cestováním, ale pouhý středník, naznačující touhu obou dobrodruhů v pouti kolem světa pokračovat. Následovaly cesty do Asie a Oceánie, do Austrálie ale už cestovatelé nedostali víza. Jejich společné výpravy definitivně ukončil rok 1968. Odsouzení sovětské invaze a kritika tehdejšího režimu je umlčely na dvacet let.
 Každou z těch knih jsem měl nesčetněkrát v ruce, říká cestovatel Miroslav Zikmund, který v neděli oslaví osmdesáté narozeniny. |
 Miroslav Zikmund navštívil dosud 108 zemí světa, má z cest 120 000 negativů, byl autorem či spoluautorem mnoha knih, které vyšly ve 148 vydáních a v nákladu 6,5 milionu výtisků, hovoří několika světovými jazyky (i latinsky) a především vytvořil s Jiřím Hanzeklou dvojici, kterou odborníci považují za nejvýznamější české cestovatele posledních desetiletí |
 Cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund si na oslavu svých 82. narozenin ve svém zlínském domě připil s hosty slivovicí, 14. února 2001 |
 82.letý cestovatel Miroslav Zikmund ve svém domě poté, co přijal několik telefonických blahopřání z celého světa, 14. února 2001 |
