Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Grytvikenu vyškvařili 175 tisíc velryb na devět milionů barelů s olejem

  10:32aktualizováno  10:32
Z pohledu současné ekologie působí počty z bývalé velrybí továrny Grytviken jako opravdová doba temna. Během 62 let bylo v nenápadném zálivu Jižní Georgie zabito přes 175 tisíc kytovců, z kterých se vyráběl velrybí olej. Ten sice pomohl nastartovat průmyslovou revoluci, ale pro ekosystém oceánů jde v podstatě o nenahraditelnou ztrátu.

Velrybářský přístav Grytviken na severovýchodním pobřeží ostrova Jižní Georgia na začátku minulého století. | foto: The Scott Polar Research Institute

Když v nenápadném zálivu King Edward Cove v Jižní Georgii poprvé přistál norsko-britský cestovatel a polárník Carl Anton Larsen, psal se rok 1904 a v místních vodách plaval nespočet velryb a tuleňů.

Dnes tu zůstává jen rezavějící ocelové městečko s vraky lodí, tunami řetězů a vybělených velrybích kostí. Jediné vzpomínky na obří lov velryb, které se tu měnily na barely s olejem putujícím vstříc rychle se rozvíjející euroatlantické civilizaci.

Fotogalerie

Jednu z vůbec prvních továren na výrobu velrybího oleje v Jižním Atlantském oceánu založil Larsen pro Argentinskou rybí společnost (Compania Argentina de Pesca) a rozjížděla se poměrně pomalu. V prvním roce tu bylo zpracováno „pouhých“ 195 velryb.

Tuk, maso i kosti se tu v kotlech proměnily na olej, který se všude po světě používal ke svícení v domech i ulicích měst, mazání parních motorů a automobilů, výrobě margarínu nebo při přípravě mýdla a kosmetických přípravků jako byly například rtěnky. Ze zbývajících částí velryb se stalo hnojivo a potrava pro hospodářská zvířata.

Výroba postupně nabírala na otáčkách, a i když továrna pravidelně fungovala každý rok pouze mezi říjnem a březnem, za 62 let své existence dokázala podle záznamů zpracovat 175 520 velryb na devět milionů barelů velrybího oleje.

Kolínská pro relax

Za dobrou výplatou a také za dobrodružstvím mířili do Grytvikenu dělníci až z Británie a Norska. Podle serveru Dailymail tu během některých sezon pracovalo až 450 zaměstnanců. Po zbylou část roku zůstávalo v Grytvikenu jen pár desítek lidí zajišťujících pravidelnou údržbu.

Tříletý Solveig Gunbjoerg Jacobsen byl prvním člověkem narozeným v přístavu...

Tříletý Solveig Gunbjoerg Jacobsen byl prvním člověkem narozeným v přístavu Grytviken. (snímek z roku 1916)

Na nehostinném ostrově mezi Argentinou a Antarktidou měli zaměstnanci k dispozici malou kapli, pekárnu, obchod s potravinami, poštu a dvakrát týdně se v místním kině promítaly filmy.

Mezi nejžádanější zboží tu patřil tabák a také kolínská. Carl Anton Larsen totiž v Grytvikenu kvůli větší pracovní morálce vyhlásil prohibici a jedinou útěchu tak mohli lidé na ostrově najít jen na dně voňavky.

A není divu, samotná práce v Grytvikenu rozhodně velkým komfortem neoplývala. V továrně se za jediný den běžně zpracovalo až 45 velryb. Dělníci museli nařezávat velké kusy velryb a těmi pak naplnit velké kotle, ve kterých se tuk přeměňoval na olej.

Pracovalo se každý den včetně neděle ve dvanáctihodinových směnách v nepříznivém počasí a při průměrné teplotě 1,7 stupně Celsia. Podlaha v továrně byla údajně tak kluzká, že pracovníci nosili boty s hřebíky na podrážkách, aby na různě zaschlých vrstvách krve neuklouzli.

Kolik velryb může žít v oceánech?

Grytviken ukončil výrobu v prosinci roku 1966 kvůli snižující se populaci velryb a většímu využívání petroleje a rostlinných olejů. I když čísla z továrny v Grytvikenu jsou sama o sobě hrozivá, podle studie zveřejněné v roce 2015 časopisem Nature bylo jen mezi lety 1900 - 1999 zabito téměř 2,9 milionu velryb, z toho 276 442 v severním Atlantiku, 563 696 v severním Pacifiku a 2 053 956 na jižní polokouli.

Za dobrodružstvím a dobrou výplatou mířili do Grytvikenu dělníci až z Británie...
Zákaz komerčního lovu velryb vyhlásila Mezinárodní velrybářská komise (IWC) 19....

Zatímco v 18. a 19. století bylo celosvětově zabito 300 tisíc velryb, ve dvacátém století velrybáři začali využívat lepší harpuny a loděmi s výkonnějšími dieselovými motory a největší počty zabitých velryb v jednom roce tak byly zaznamenány v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století.

„Celková čísla o počtu zabitých kusů jsou ohromně důležitá. Říkají nám, kolik velryb vlastně může v oceánech žít,“ prohlásil Stephen Palumbi, mořský ekolog ze Stanfordské univerzity v Kalifornii.

Zákaz komerčního lovu velryb vyhlásila Mezinárodní velrybářská komise (IWC) 19. února 1986. Česká republika přistoupila k úmluvě v roce 2004 (začala platit v roce 2005) a následně se stala členem IWC, kde spolu s dalším členy Evropské unie prosazuje ochranu velryb před vyhubením.

„Pokud by moratorium na zákaz komerčního lovu nevstoupilo v platnost, tak by došlo ke zdecimování některých populací. Dá se říci, že tak 50 % velrybích populací, respektive velrybích druhů, by bylo totálně zdecimováno. To znamená, že by došlo velmi pravděpodobně k jejich vyhynutí,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 Jiří Mach, vedoucí oddělení mezinárodních úmluv ministerstva životního prostředí a komisař IWC za Českou republiku.

Některé země ale odmítají tento lov ukončit, Norsko a Island vytrvale uplatňují vůči zákazu výhrady, Japonsko svůj lov schovává za lov pro vědecké účely.

Lov velryb

- je druh mořského rybolovu, během kterého jsou velrybářskou flotilou loveni velcí mořští savci (velryby, plejtváci apod.). Má značný vliv na decimaci druhů a některé přivedl na nebo dokonce za hranici vyhubení.

Jedná se taktéž o jeden z tradičních způsobů obstarávání obživy některých národů a svým způsobem i součástí jejich kulturního dědictví. Některé lobbistické organizace však toto zpochybňují a snaží se bojovat proti právu těchto národů lovit v národních vodách tyto savce.

Výjimka ze zákazu lovu byla poskytnuta jen obyvatelstvu Sibiře, Aljašky a Grónska, kde je povolen jen lov některých druhů. Velrybí maso je pro tyto skupiny lidí důležitým zdrojem obživy. I oni však musí dodržovat určený limit.

Některé státy nerespektují mezinárodní moratorium na lov velryb. Japonsko se odvolává na skutečnost, že loví velryby pro vědecké účely. Předpokládá se, že většina masa z těchto lovů skončí v japonských restauracích, kde je velrybí maso velice ceněno. Lékaři však varují, že maso velryb obsahuje množství nebezpečných chemických látek jako jsou polychlorované bifenyly, DDT nebo rtuť a že pojídání velrybího masa a tuku může ohrožovat zdraví lidí.

zdroj: wikipedia.org




Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Je třeba zabít Hitlera. Výlet do Vlčího doupěte, kde se měl změnit svět

Hitlerův bunkr měl šest metrů silné zdi a osm metrů silný strop.

Věčný stín, vlhko a miliony komárů. Tak působí na první pohled rozlehlý listnatý les, v jehož středu se nacházejí...

OBRAZEM: Jezdí po světě a maluje 3D. Leon Keer lidi baví i nutí přemýšlet

Nic k proclení, Aruba: Kombinovaná malba na podlahu a zeď vznikla na ostrově...

Leon Keer je světový umělec pouličního 3D umění. Do povědomí ho vystřelila malba Lego terakotové armády, kterou...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Najdete na iDNES.cz