Golfský proud zpomaluje. Přirozený proces posiluje globální oteplování

  14:47aktualizováno  14:47
Dlouho to byly jen domněnky, nyní jsou ale k dispozici nové důkazy: v uplynulých zhruba stech letech se systém Golfského proudu, který je důležitý pro distribuci tepla na planetě, výrazně změnil. Proud v Atlantském oceánu podle studie mezinárodního týmu vědců uveřejněné v odborném časopisu Nature zpomalil o 15 procent.

Schéma ukazuje směr Golfského proudu | foto: RedAndr CC-BY-SACreative Commons

Vědci kombinovali počítačové simulace s teplotami naměřenými na mořské hladině. Důsledky pro celosvětové klima ještě nejsou jasné, napsala agentura DPA.

„Podařilo se najít zvláštní vzorec,“ říká hlavní autorka studie Levke Caesarová z postupimského Ústavu pro výzkum klimatu (PIK). Oceán jižně od Grónska se ochladil, protože voda, která do této oblasti proudí, už neklesá tak rychle do hloubky, a proto může přitékat menší množství teplé vody. Zároveň se voda podél severní poloviny atlantského pobřeží USA ohřívá, protože se Golfský proud přesouvá blíže k pobřeží.

Globální oteplování bude mít vliv na všechny oceány

Za oslabení proudu je podle vědců zodpovědné globální oteplování. Golfský proud pohání rozdíly v hustotě mořské vody. Teplá, lehčí voda teče z jihu na sever, tam se ochlazuje, tím se stává hustší a těžší, klesá do hlubších vrstev a teče zpět na jih. Toto obrovské oběhové čerpadlo se nyní zadrhává.

Globální oteplování způsobuje, že nad severním Atlantikem a nad pevninou, která leží na jeho březích, více prší, a proto do oceánu teče více sladké vody. Také tající led v Arktidě ředí vodu severního Atlantiku. Podíl soli se tak snižuje. Méně slaná voda má nižší hustotu, proto je méně těžká. Neklesá proto tak rychle z povrchu do hloubky, vysvětluje spoluautor studie Alexander Robinson z univerzity v Madridu.

Pokud se nepodaří rychle zastavit globální oteplování, bude se podle něj proudění v Atlantiku stále více zpomalovat. „Teprve začínáme chápat následky bezprecedentního procesu, mohou být ale dalekosáhlé,“ říká Robinson.

„Očekáváme, že se oteplování Země projeví ve všech oceánech, i když ne všude stejně,“ říká Caesarová. „Rozsáhlé ochlazení v severním Atlantiku ale ukazuje, jak moc klimatické změny narušují mořské proudy. Je to velmi znepokojivé,“ dodává vědkyně.

Na jachtě do Arktidy. Tým vědců mapuje dopady globálního oteplování

Zakotvené jachty v nejsevernějším bodu celé expedice.

Jak spolu souvisejí teploty na hladině moře a oslabování systému Golfského proudu, se zkoumalo už dříve, píše Summer Praetoriusová z americké geologické služby USG. Síla nové studie podle ní ale spočívá v kombinaci naměřených dat s nejmodernější počítačovou simulací.

Také další studie zveřejněná v časopisu Nature dochází k závěru, že se systém Golfského proudu zpomaluje, podle ní ale oslabování začalo již před zhruba stovkou let, tedy na počátku industrializace. „To se projeví na hledání toho, co zpomalování spustilo,“ říká Praetoriusová.

Vědecký tým kolem Davida Thornalleyho z Londýnské univerzity (University College London) předpokládá, že jde o přirozený proces, který ale posiluje lidmi způsobené globální oteplování. „Ať tak, či onak, v obou případech je na vině snižování hustoty povrchové vody,“ píše se ve studii.

Už dřívější studie ukazovaly, jak teploty na mořské hladině ovlivňují počasí v Evropě. Zjistila se například souvislost mezi vlnou veder v Evropě v létě 2015 a rekordními mrazy v severním Atlantiku. Studený severní Atlantik změnil vzorec systému tlaku vzduchu, a napomohl tak proudění teplého vzduchu z jihu do Evropy.

„Chceme teď dál zkoumat důsledky změn systému Golfského proudu,“ říká Caesarová. Důležité otázky podle ní jsou: Jak se v této souvislosti mění teploty v Evropě? A dá se počítat s častějšími vlnami veder a bouřkami?

Autoři: ,


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Další z rubriky

OBRAZEM: Infračervená Evropa. Svět, který vidíme, ale nevnímáme

Pařížský fotograf Pierre-Louis Ferrer objevil kouzlo infračervené fotografie v...

Pařížský fotograf Pierre-Louis Ferrer objevil kouzlo infračervené fotografie v roce 2010 při studiích na vysoké škole....

Ohně, středověk a úžasné masky. Slavnost trubačů v Alsasku vás uhrane

Nádherný svátek trubačů v Alsasku - Pfifferdaj

Mezi Porýnskou nížinou a pohořím Vogézy leží jeden z nejmenších, ale zato nejhezčích regionů Francie. Podzim je v...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...



Najdete na iDNES.cz