Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Golanské výšiny, život v první linii

aktualizováno 
Krajina je to milá, vedro panující v okolních nížinách ustoupilo a vyhlídky se otvírají, kam až zakřivení Země dovolí. Idylu ovšem narušují občasné vojenské kontroly, z houští u silnice tu a tam vykouknou ruiny vypálené vesnice nebo polorozbořená mešita. Vítejte na Golanských výšinách, toho času v Izraeli.

Makety vojáků na vrcholu Mount Bental | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Život na Golanských výšinách znamená mít tak trochu pořád sbaleno, to pro případ, že by zase vypukla válka. Neklidu a konfliktů tady v posledních desetiletích nebylo málo, k těm nejdůležitějším patřila šestidenní (1967) a jomkipurská válka (1973).

Tip na dovolenou

Nabídka zájezdů do Izraele na dovolena.iDNES.cz.

Zatímco konflikt v roce 1967 skončil totálním vítězstvím Izraele a právě tehdy zabrali Golanské výšiny Židé, o šest let později to už tak jednoznačné nebylo – překvapivý arabský útok izraelskou armádu zaskočil a výsledkem byla mírná územní ztráta na straně Izraele. Od té doby odděluje Izraelem spravované území Golanských výšin od Sýrie tzv. demilitarizované pásmo, kde patrolují jednotky OSN.

Vyhlídka na "město duchů"

Quneitra Viewpoint je místem, které lze na Golanech jen sotva minout. Jak název napovídá, z parkoviště u silnice je tu vidět na zničené město Quneitra (Kunejtra), ležící ve vzdálenosti asi dvou kilometrů v "pásmu nikoho".

Golanské výšiny

Izraelci dobyli Kunejtru v roce 1967, pak o ni v jomkipurské válce nakrátko přišli, ale protiútokem vzápětí dobyli město zpět. V roce 1974 izraelská armáda sice na základě mezinárodní dohody Kunejtru opustila a prostor připadl pod syrskou správu, ještě předtím ovšem vojáci židovského státu zástavbu města povětšinou zničili. O tom se můžete přesvědčit s pomocí silných dalekohledů, které prozradí, že stará Kunejtra je skutečně městem duchů, kde dnes nikdo nežije.

Historické skutečnosti týkající se Kunejtry vám přiblíží nečekaně objektivní komentář z mikrofonu, ale na bližší prohlídku zničeného města si musíte nechat zajít chuť. Do nedávné doby bylo sice možné se do Kunejtry dostat, ovšem pouze ze syrského území, na základě zvláštního povolení a s vojenským doprovodem – Syřané využívali prostor města k propagandistickým účelům jako ukázku "sionistické zvůle". Vzhledem k aktuálním nepokojům v Sýrii dnes ale už nelze podniknout ani to a navíc hranice mezi Izraelem a Sýrií je od posledního konfliktu neprodyšně uzavřená.

Pušky míří na Izrael

Na sopečném vrcholu Bental (1 170 m) každý dobře pochopí, proč mají Golanské výšiny pro Izrael ten nejvyšší strategický význam. Je odtud vidět skoro až ke Středozemnímu moři, pohled obsáhne celou severní třetinu Státu Izrael. A nejde jen o neškodný pohled očí. Před rokem 1967, kdy Golany patřily Syřanům, byli obyvatelé přilehlých židovských měst a vesnic v dosahu syrských děl a syrská armáda tuto výhodu vícekrát využila k bombardování "sionistického projektu". Voda, což je v této suché oblasti též strategická surovina, se navíc do velké části Izraele přivádí právě odtud, z Golanských výšin.

Skoro až nahoru na Mount Bental dojedete po řádně strmé asfaltce, přístup je tedy snadný. Rozhled se zdaleka neomezuje jen na západní směr. Severnímu obzoru dominuje v zimě zasněžený masiv Mount Hermon (2 814 m) na pomezí Izraele, Libanonu a Sýrie, na východ dohlédnete přes Kunejtru daleko do syrského vnitrozemí.

Pohled z vrcholu Mount Bental, v pozadí Mount Hermon

Pohled z vrcholu Mount Bental, v pozadí Mount Hermon

Hlavně bližší horizonty ovšem přetékají vojenskými instalacemi. Asi dva kilometry vzdálenou horu Mount Avital (1 204 m) celou pokrývají radary a antény a běžní návštěvníci nemají na vrchol přístup. Ne nadarmo se Avitalu říká Spy Mountain, tedy Špionážní hora.

Na samotném vrcholu Mount Bental pak spatříte atrapy vojenských střílen, makety vojáků zakleklých v palebné pozici i nějaký ten ostnatý drát, zkrátka ráj pro milovníky vojenských kuriozit. Nechybí ani ukazatel se vzdálenostmi do okolních měst, z něhož se, možná překvapivě, dozvíte, že do Damašku je to odtud mnohem blíže než do Jeruzaléma (60 proti 240 km).

Zříceniny hradu Nimrod na svahu Golanských výšin

Zříceniny hradu Nimrod na svahu Golanských výšin

Směrovky na vrcholu Mount Bental

Směrovky na vrcholu Mount Bental

Megafonem přes hranici

Nejsevernější městečko Golanských výšin leží už na úpatí hory Hermon a vybočuje z normálu na již tak dosti podivném území. Majdal Shams, neorganizovaný shluk monotónních betonových obydlí, totiž obývají drúzové, svébytná muslimská komunita stojící mimo hlavní proudy islámu. Víru těchto etnických Arabů není snadné pochopit, na první, povrchní pohled je od "běžných" muslimů odlišuje neexistence mešit a také liberálnější zvyky co se oblečení týče, například ženy tu chodí běžně v džínách a bez závoje.

Neklidné 20. století postihlo drúzy v Majdal Shams zvlášť neobvyklým způsobem. Obyvatelé asi desetitisícového městečka sice po zabrání území Izraelem v roce 1967 mohli zůstat, mnozí jejich příbuzní a známí se ale náhle ocitli na druhé straně nové hranice, tj. v Sýrii, a od té doby je kontakt mezi nimi víc než obtížný. Izrael je totiž se Sýrií papírově stále ve válečném stavu a vzájemné návštěvy se povolují jen velmi zřídka.

Pohled na Majdal Shams a Mount Hermon z osady Nimrod

Pohled na Majdal Shams a Mount Hermon z osady Nimrod

Pomník drúzského generála v centru Majdal Shams

Pomník drúzského generála v centru Majdal Shams

Příslušníci rozdělených rodin dodnes využívají ke vzájemnému kontaktu vyvýšeninu na kraji obce, odkud je vidět na syrskou stranu hranice. Dokonce i dnes, ve věku mobilních telefonů, se zde lidé občas shromažďují a pomocí megafonů si vyměňují zajímavosti a drby. Místu se proto začalo říkat Shouting Hill (v mapách i průvodcích), v překladu Křičící kopec.

Z rozhovoru s místními drúzy rychle poznáte, že si v bohatém Izraeli sice nežijí zle, ale srdce většiny zůstalo TAM, tedy za hranicí v Sýrii. Jejich hlavní město je daleko víc Damašek než Tel Aviv, mladí se snaží studovat na arabských univerzitách v cizině. Vaši parťáci v hospodě v Majdal Shams budou nejspíš jacísi ne-občané. Izraelské občanství většina z nich odmítá, syrského občanství alespoň papírově pozbyli a pro izraelské úřady jsou tak prostě obyvateli Golanských výšin, nemohou tedy například volit a nemusí sloužit v izraelské armádě.

A aby zmatení mysli nebylo v Majdal Shams málo, tak v tomto exotickém místě můžete zažít i nečekaný závan domova – provozní jediného slušnějšího hotelu totiž  studoval před řadou let v Československu a mluví lámaně česky.

Může se hodit

Kdy přijet
Nejlepší dobou k návštěvě je buď jaro (od poloviny března do začátku května) nebo podzim (říjen). V létě panují i na Golanských výšinách nepříjemná vedra, zima je zase deštivá. Na jaře je krajina zelenější, ale může občas zapršet. Nejstabilnější podnebí má říjen, v přírodě však převládají vyprahlé tóny.

Jak se tam dostat
Přímé spojení z Prahy na Ben Gurionovo letiště u Tel Avivu nabízejí společnosti ČSA (www.csa.cz) a Smart Wings (www.smartwings.net), zpáteční letenky stojí v rozmezí 6 000–10 000 Kč.

Doprava po Izraeli
Půjčte si auto, půjčovné je jedna z mála věcí, které se v Izraeli dají pořídit lacino. Rezervaci proveďte na internetu, spolehlivý zprostředkovatel je např. www.holidayautos.co.uk. A pamatujte, že za vyzvednutí i vrácení auta na letišti se tu výjimečně účtují příplatky.

Informace
www.goisrael.com: Oficiální turistické stránky Státu Izrael
www.gov.il: Oficiální web izraelské vlády (též anglicky) včetně rozsáhlé sekce o historii, turistice apod.


Zobrazit Golanské výšiny na větší mapě
Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.