Život na Golanských výšinách znamená mít tak trochu pořád sbaleno, to pro případ, že by zase vypukla válka. Neklidu a konfliktů tady v posledních desetiletích nebylo málo, k těm nejdůležitějším patřila šestidenní (1967) a jomkipurská válka (1973).
Tip na dovolenouNabídka zájezdů do Izraele na dovolena.iDNES.cz. |
Zatímco konflikt v roce 1967 skončil totálním vítězstvím Izraele a právě tehdy zabrali Golanské výšiny Židé, o šest let později to už tak jednoznačné nebylo – překvapivý arabský útok izraelskou armádu zaskočil a výsledkem byla mírná územní ztráta na straně Izraele. Od té doby odděluje Izraelem spravované území Golanských výšin od Sýrie tzv. demilitarizované pásmo, kde patrolují jednotky OSN.
Vyhlídka na "město duchů"
Quneitra Viewpoint je místem, které lze na Golanech jen sotva minout. Jak název napovídá, z parkoviště u silnice je tu vidět na zničené město Quneitra (Kunejtra), ležící ve vzdálenosti asi dvou kilometrů v "pásmu nikoho".
Golanské výšiny |
Izraelci dobyli Kunejtru v roce 1967, pak o ni v jomkipurské válce nakrátko přišli, ale protiútokem vzápětí dobyli město zpět. V roce 1974 izraelská armáda sice na základě mezinárodní dohody Kunejtru opustila a prostor připadl pod syrskou správu, ještě předtím ovšem vojáci židovského státu zástavbu města povětšinou zničili. O tom se můžete přesvědčit s pomocí silných dalekohledů, které prozradí, že stará Kunejtra je skutečně městem duchů, kde dnes nikdo nežije.
Historické skutečnosti týkající se Kunejtry vám přiblíží nečekaně objektivní komentář z mikrofonu, ale na bližší prohlídku zničeného města si musíte nechat zajít chuť. Do nedávné doby bylo sice možné se do Kunejtry dostat, ovšem pouze ze syrského území, na základě zvláštního povolení a s vojenským doprovodem – Syřané využívali prostor města k propagandistickým účelům jako ukázku "sionistické zvůle". Vzhledem k aktuálním nepokojům v Sýrii dnes ale už nelze podniknout ani to a navíc hranice mezi Izraelem a Sýrií je od posledního konfliktu neprodyšně uzavřená.
Pušky míří na Izrael
Na sopečném vrcholu Bental (1 170 m) každý dobře pochopí, proč mají Golanské výšiny pro Izrael ten nejvyšší strategický význam. Je odtud vidět skoro až ke Středozemnímu moři, pohled obsáhne celou severní třetinu Státu Izrael. A nejde jen o neškodný pohled očí. Před rokem 1967, kdy Golany patřily Syřanům, byli obyvatelé přilehlých židovských měst a vesnic v dosahu syrských děl a syrská armáda tuto výhodu vícekrát využila k bombardování "sionistického projektu". Voda, což je v této suché oblasti též strategická surovina, se navíc do velké části Izraele přivádí právě odtud, z Golanských výšin.
Skoro až nahoru na Mount Bental dojedete po řádně strmé asfaltce, přístup je tedy snadný. Rozhled se zdaleka neomezuje jen na západní směr. Severnímu obzoru dominuje v zimě zasněžený masiv Mount Hermon (2 814 m) na pomezí Izraele, Libanonu a Sýrie, na východ dohlédnete přes Kunejtru daleko do syrského vnitrozemí.
Pohled z vrcholu Mount Bental, v pozadí Mount Hermon
Hlavně bližší horizonty ovšem přetékají vojenskými instalacemi. Asi dva kilometry vzdálenou horu Mount Avital (1 204 m) celou pokrývají radary a antény a běžní návštěvníci nemají na vrchol přístup. Ne nadarmo se Avitalu říká Spy Mountain, tedy Špionážní hora.
Na samotném vrcholu Mount Bental pak spatříte atrapy vojenských střílen, makety vojáků zakleklých v palebné pozici i nějaký ten ostnatý drát, zkrátka ráj pro milovníky vojenských kuriozit. Nechybí ani ukazatel se vzdálenostmi do okolních měst, z něhož se, možná překvapivě, dozvíte, že do Damašku je to odtud mnohem blíže než do Jeruzaléma (60 proti 240 km).
Zříceniny hradu Nimrod na svahu Golanských výšin
Směrovky na vrcholu Mount Bental
Megafonem přes hranici
Nejsevernější městečko Golanských výšin leží už na úpatí hory Hermon a vybočuje z normálu na již tak dosti podivném území. Majdal Shams, neorganizovaný shluk monotónních betonových obydlí, totiž obývají drúzové, svébytná muslimská komunita stojící mimo hlavní proudy islámu. Víru těchto etnických Arabů není snadné pochopit, na první, povrchní pohled je od "běžných" muslimů odlišuje neexistence mešit a také liberálnější zvyky co se oblečení týče, například ženy tu chodí běžně v džínách a bez závoje.
Neklidné 20. století postihlo drúzy v Majdal Shams zvlášť neobvyklým způsobem. Obyvatelé asi desetitisícového městečka sice po zabrání území Izraelem v roce 1967 mohli zůstat, mnozí jejich příbuzní a známí se ale náhle ocitli na druhé straně nové hranice, tj. v Sýrii, a od té doby je kontakt mezi nimi víc než obtížný. Izrael je totiž se Sýrií papírově stále ve válečném stavu a vzájemné návštěvy se povolují jen velmi zřídka.
Pohled na Majdal Shams a Mount Hermon z osady Nimrod
Pomník drúzského generála v centru Majdal Shams
Příslušníci rozdělených rodin dodnes využívají ke vzájemnému kontaktu vyvýšeninu na kraji obce, odkud je vidět na syrskou stranu hranice. Dokonce i dnes, ve věku mobilních telefonů, se zde lidé občas shromažďují a pomocí megafonů si vyměňují zajímavosti a drby. Místu se proto začalo říkat Shouting Hill (v mapách i průvodcích), v překladu Křičící kopec.
Z rozhovoru s místními drúzy rychle poznáte, že si v bohatém Izraeli sice nežijí zle, ale srdce většiny zůstalo TAM, tedy za hranicí v Sýrii. Jejich hlavní město je daleko víc Damašek než Tel Aviv, mladí se snaží studovat na arabských univerzitách v cizině. Vaši parťáci v hospodě v Majdal Shams budou nejspíš jacísi ne-občané. Izraelské občanství většina z nich odmítá, syrského občanství alespoň papírově pozbyli a pro izraelské úřady jsou tak prostě obyvateli Golanských výšin, nemohou tedy například volit a nemusí sloužit v izraelské armádě.
A aby zmatení mysli nebylo v Majdal Shams málo, tak v tomto exotickém místě můžete zažít i nečekaný závan domova – provozní jediného slušnějšího hotelu totiž studoval před řadou let v Československu a mluví lámaně česky.
Může se hoditKdy přijet Jak se tam dostat Doprava po Izraeli Informace |
Zobrazit Golanské výšiny na větší mapě
