Globální oteplení mění životní styl Inuitů

Asi 130 Inuitů či Eskymáků žijících v přístavu Sachs na západním okraji kanadského ostrova Banks se po staletí živilo neměnným způsobem - lovem a rybolovem. Nedávno však členové tohoto malého arktického společenství převzali novou úlohu: stali se z nich pozorovatelé klimatických změn. Přibližně 640 kilometrů severně od polárního kruhu není globální oteplování žádnou teorií diskutovanou ve vědeckých kruzích, ale realitou každodenního života. Mořský led taje a mizí. Ohrožená zvířata se stěhují dále na sever. Trvale zamrzlá půda roztála do takové míry, že oslabila podklad a způsobila naklánění domů. To vše společně se zvyšováním mořské hladiny představuje pro celou komunitu hrozbu vystěhování.

Obyvatelé Sachsu pod tíhou okolních změn přišli v roce 1998 s plánem na jejich zaznamenávání. Cílem bylo přitáhnout pozornost veřejnosti na stále více viditelné znaky globálního oteplování. Sledování klimatických změn je projektem místních usedlíků ve spolupráci s Mezinárodním institutem pro udržitelný rozvoj (IISD) se sídlem v Kanadě. Eskymáci za pomoci vědců pořizují videozáznam, který zachycuje změny ohrožující jejich prostředí.

Mezi nejzávažnější změny patří mizení domácích druhů. Sobi karibu, kteří dlouho tvořili hlavní součást potravy Inuitů, se už nemohou pohybovat po kdysi pevném mořském ledu a hynou v ledových vodách oceánu. Polární medvědi se přesouvají dále na sever stejně jako tuleni, kteří vyhledávají ochranu ledových návrší, aby mohli přivádět na svět svá mláďata.

Zároveň s tím, jak se původní arktické druhy stěhují na sever, objevují se v oblasti druhy nové. Teritorium, ovládané kdysi polárními medvědy, zabral medvěd grizzly a v sítích rybářů se v poslední době objevuje losos, který nikdy předtím na dalekém
severu nežil.

Tyto změny znesnadňují Eskymákům získávání potravy lovem a rybolovem. "Navzdory generacím domorodých znalostí lovců zvěře a kožešin z přístavu Sachs, zažívají nyní (Eskymáci) složité období, protože dnes už není tak jednoduché předpovídat sezónní migrace zvěře," vysvětluje Jennifer Castledenová z Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj, která se účastní projektu.

Fyzikální změny krajiny zahrnují zvedání vodní hladiny a ztenčování vrstvy zamrzlé půdy, což způsobuje sesuvy a ohrožuje základy domů a jedinou silnici, která vede na toto odlehlé místo. Výsledkem celoročních pozorování obyvatel městečka bylo
natočení videozáznamu v délce 42 minut, který zachycuje změny postihující tuto arktickou oblast. Vědci k tomu vypracují podrobnou doprovodnou zprávu s poukazem na význam tradičních znalostí a místních pozorování změn podnebí a životního prostředí.

"Pokud víme, je toto jediný projekt svého druhu v Arktidě," říká Castledenová s tím, že zprávy od arktických společenství na východě Kanady jsou velice podobné. Podle ní by se prostřednictvím projektu mohlo podařit zvýšit povědomí o potřebě
sledování klimatických změn i v jiných částech Arktidy. "Změny klimatu jsou skutečností, ne vzdálenou hrozbou," dodává.