Je to gracht, je to sedm kilometrů dlouhé, stojí to na rašeliništi a má to okolo sta prstenů. Co to je? Giethoorn.
Není to jen tak lecjaká vesnice. Giethoorn bývá přirovnáván k Benátkám, a ne bez důvodu. Středem vesnice vede sedm kilometrů dlouhý kanál, nazývaný stejně jako v jiných holandských obcích gracht. Gracht je hlavní komunikační tepnou - má svoje zatáčky, postranní »ulice« i »parkoviště«. Kdyby v něm nebylo po pás vody, byl by Giethoorn jako jakákoliv jiná vesnice. Jenomže není. Přes všechny přítoky, zátoky a potoky se v Giethoornu pne přes sedmdesát mostů a mostíků. Podle usedlíků jich je až několik set, kdyby se měly počítat všechny až po ty nejschovanější a nejmenší. Bez gondoly se tu daleko nedostanete. Na loďkách se odváží seno z polí a vyvážejí krávy na pastvu. Na loďkách se jezdí za pochůzkami a taky do školy. A na loďkách se vozí tisíce fascinovaných turistů, kteří se do Giethoornu sjíždějí od jara do zimy. Jméno Giethoorn je odvozené z dřívějšího pojmenování Geytenhoorn, což v holandštině znamená kozí roh. K tomuto názvu přišla vesnička vlastně náhodou - když sem ve středověku dorazili první osadníci ze Středomoří a začali obdělávat půdu, přišli na dvě zajímavé věci. Jednak, že tu jsou pohřbeny stovky rohů po divokých kozách, a hlavně - že pod povrchem země se tu ukrývají rozlehlá rašeliniště. Ohromné množství vytěžené rašeliny uvolnilo místo vodě tak vznikla okolní jezera. A aby se rašelina mohla snadno převážet, vyhrabali tu lidé kanály - a tak vznikla dnešní podoba této pitoreskní vesnice. Dnes se Giethoorn nachází uprostřed přírodní rezervace De Wieden. Spolu se sousedním národním parkem Weeribben tvoří největší souvislá blata severozápadní Evropy. Žijí tu vzácné druhy ptáků, jako jsou například rybák, bukač nebo kormorán. V ostrůvcích z rákosí pak můžete spatřit mimo jiné třeba divoké orchideje. Hned za vesnicí se rozpíná veliké jezero Bovenwijde, po němž se prohánějí windsurfy a motorové lodě. A taky kánoe a pramice, které zde končí svoji projížďku po Giethoornu. V grachtu uprostřed vesnice totiž platí jednosměrný provoz a zpátky se všechna plavidla vrací právě přes jezero. V okolí Giethoornu se dá s loďkou udělat spousta výletů. Spolu s ní dostanete k dispozici i mapu plavebních tras, které jsou od pěti do dvanácti kilometrů dlouhé. K nejpěknějším zážitkům však patří uvázat lodičku na chvíli u břehu a vydat se po Giethoornských mostech a cestičkách pěšky. Můžete tak objevit a navštívit například autentickou farm u 't Olde Maat Uus z roku 1800 nebo hrnčířskou dílnu. U De Oude Aarde si můžete zkusit rozlousknout kámen - možná právě v tom vašem bude drahokam.
Není to jen tak lecjaká vesnice. Giethoorn bývá přirovnáván k Benátkám, a ne bez důvodu. Středem vesnice vede sedm kilometrů dlouhý kanál, nazývaný stejně jako v jiných holandských obcích gracht. Gracht je hlavní komunikační tepnou - má svoje zatáčky, postranní »ulice« i »parkoviště«. Kdyby v něm nebylo po pás vody, byl by Giethoorn jako jakákoliv jiná vesnice. Jenomže není. Přes všechny přítoky, zátoky a potoky se v Giethoornu pne přes sedmdesát mostů a mostíků. Podle usedlíků jich je až několik set, kdyby se měly počítat všechny až po ty nejschovanější a nejmenší. Bez gondoly se tu daleko nedostanete. Na loďkách se odváží seno z polí a vyvážejí krávy na pastvu. Na loďkách se jezdí za pochůzkami a taky do školy. A na loďkách se vozí tisíce fascinovaných turistů, kteří se do Giethoornu sjíždějí od jara do zimy. Jméno Giethoorn je odvozené z dřívějšího pojmenování Geytenhoorn, což v holandštině znamená kozí roh. K tomuto názvu přišla vesnička vlastně náhodou - když sem ve středověku dorazili první osadníci ze Středomoří a začali obdělávat půdu, přišli na dvě zajímavé věci. Jednak, že tu jsou pohřbeny stovky rohů po divokých kozách, a hlavně - že pod povrchem země se tu ukrývají rozlehlá rašeliniště. Ohromné množství vytěžené rašeliny uvolnilo místo vodě tak vznikla okolní jezera. A aby se rašelina mohla snadno převážet, vyhrabali tu lidé kanály - a tak vznikla dnešní podoba této pitoreskní vesnice. Dnes se Giethoorn nachází uprostřed přírodní rezervace De Wieden. Spolu se sousedním národním parkem Weeribben tvoří největší souvislá blata severozápadní Evropy. Žijí tu vzácné druhy ptáků, jako jsou například rybák, bukač nebo kormorán. V ostrůvcích z rákosí pak můžete spatřit mimo jiné třeba divoké orchideje. Hned za vesnicí se rozpíná veliké jezero Bovenwijde, po němž se prohánějí windsurfy a motorové lodě. A taky kánoe a pramice, které zde končí svoji projížďku po Giethoornu. V grachtu uprostřed vesnice totiž platí jednosměrný provoz a zpátky se všechna plavidla vrací právě přes jezero. V okolí Giethoornu se dá s loďkou udělat spousta výletů. Spolu s ní dostanete k dispozici i mapu plavebních tras, které jsou od pěti do dvanácti kilometrů dlouhé. K nejpěknějším zážitkům však patří uvázat lodičku na chvíli u břehu a vydat se po Giethoornských mostech a cestičkách pěšky. Můžete tak objevit a navštívit například autentickou farm u 't Olde Maat Uus z roku 1800 nebo hrnčířskou dílnu. U De Oude Aarde si můžete zkusit rozlousknout kámen - možná právě v tom vašem bude drahokam.
