Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zlato, granáty i mramor. Výlet za opuštěnými lomy blanických rytířů

aktualizováno 
Blaničtí rytíři napadnou samozřejmě každého, kdo míří na vrchol Velkého Blaníku. Ale jeho širé okolí v sobě ukrývá skutečné poklady. Těžilo se tu zlato, narazit stále můžete na české granáty i stopy po mramoru. Procházka geoparkem Kraj blanických rytířů dá zapomenout na nudné hodiny přírodopisu s lekcemi geologie.

Zajímavý pohled na Velký Blaník z hrany Křížovského lomu | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Už samotný Velký Blaník je s geologií zajímavě spjat, vždyť z této bájné hory pochází jeden ze základních kamenů národního divadla. V těsné blízkosti se vine zrekonstruovaná naučná stezka zlatodůl Roudný, nebo můžete hledat české granáty, podívat se do mramorového lomu nebo prozkoumat skálu, odkud vyjedou blaničtí rytíři. Celkem na vás čeká 31 zastávek geoparku v této oblasti, z toho zhruba desítka v těsné blízkosti Blaníku.

Český svaz ochránců přírody ve Vlašimi tady odvedl povedenou práci. Nejen, že vytvořil samotný projekt geoparku, ale před dvěma lety pod Blaníkem vybudoval skvělé informační centrum „Dům přírody Blaníku“.

Dům přírody Blaníku

Dnešní výlet zahajujeme právě u Domu přírody, který leží u silnice mezi Kondrací a Křížovem. Je to zároveň perfektní výchozí místo pro výstup na Blaník, kam vede červená turistická značka.

Dům přírody Blaníku
Dům přírody Blaníku

Informační centrum představuje návštěvníkům přírodu CHKO Blaník a národního geoparku Kraj blanických rytířů i slavnou blanickou legendu o spícím vojsku. V přízemí nacházíme obří plastickou mapu oblasti a spoustu naučných panelů věnovaných přírodním, geologickým a kulturně historickým zajímavostem Podblanicka.

Dřevěné schody nás potom přivádí do podkroví s projekčním sálem, kde si můžeme vybrat z nabídky několika naučných dokumentů. Naše děti tu našly i prostor na hraní a testy a hry s přírodovědnou tématikou.

Na palouku před dřevěnkou objevujeme a zkoumáme expozici hornin v podobě obřích balvanů s popiskami, takže teoreticky jsme nyní na náš geologický výlet dobře připraveni!

Výstup na Blaník

Většina návštěvníků Blaníku vyráží na vrchol z opačné strany, od Louňovic. Od Krasovic je cesta klidnější, ale také náročnější. Nejprve od Domu přírody sestupujeme do kaňonu potoka Brodec. Romantické údolí Brodce lemují četné skalní výchozy ortoruly, ve které obdivujeme obrovské černé krystaly turmalínu.

Cesta není značená a provádí nás hezkými loukami s několika osamělými chatkami. Po asi 300 metrech po proudu potoka nacházíme náš cíl, malou sluj, pravděpodobně pozůstatky po těžbě mramoru.

Jedna ze skal na Velkém Blaníku, zde Slepičí skála.

Jedna ze skal na Velkém Blaníku zvaná Slepičí

Hlavní horninou Blaníku je právě tvrdá ortorula, světlá přeměněná hornina, díky jejíž tvrdosti se zachoval masiv Blaníku. Překračujeme potok Brodec a stoupáme po červené značce na Slepičí skálu.

Na rozcestí uhýbáme vpravo na zelenou značku, která nás přivádí k odbočce na Veřejovou skálu. Podle pověsti právě odtud vyjede svatováclavské vojsko z hory ven. Asi patnáct metrů vysoká skála neodolá naší zvědavosti a škrábeme se na její vrchol, ze kterého se otevírá zajímavý výhled k severozápadu.

Na samotném vrcholu Blaníku, kam vzápětí doputujeme po zelené, najdeme také několik skal. Zajímavostí jsou přírodní skalní hrnce zvané „Čertovy mísy“, které nacházíme severně pod vrcholem. Vznikly vyvětráním méně odolné uzavřeniny nebo postupným působením mrazu.

Rozhlednu tentokrát vynecháváme a nacházíme si alternativní rozhledové místo na skále jižně od vrcholu. Je odtud dobře vidět Malý Blaník stejně tak jako blízké vrcholy Vysočiny, například 744 m vysoké Strážiště.

Za českými granáty

Po sestupu z Blaníku a návratu k parkovišti vyrážíme po silnici ke Křížovu, kde po asi 700 metrech najdeme na úbočí Křížovské hůry opuštěný lom. Těžba tady byla zastavena v 80-tých letech a lom nyní zarůstá. Nacházíme tu zajímavé prostředí nízkého lesa, s obrovskými odlomenými balvany, které těžaři už nestačili zpracovat. Kouzlo lomu doplňuje malé jezírko se spoustou pulců.

Vrháme se s kladívky a bušíme do kamení. Zdejší ortorula totiž vzácně obsahuje miniaturní krystalky českého granátu, neboli pyropu.

Lom pod Křížovskou hůrou

Lom pod Křížovskou hůrou

Kamenné moře pod vrcholem Velkého Blaníku

Kamenné moře pod vrcholem Velkého Blaníku

Polodrahokam se nám ale nedaří najít, takže kladívka odkládáme a vyrážíme na horní hranu lomu. Výstup netrvá dlouho a z vršku můžeme obdivovat neobvyklý pohled na zalesněný masiv Velkého Blaníku. Zpět k parkovišti se vracíme po loukách přes Krasovskou hůru s hezkým výhledem na obec Kondrac. Právě v Kondraci máme v plánu navštívit restauraci U Matoušků a dát si něco dobrého k obědu.

Mramorové lomy a zlatodůl Roudný

Kdo má chuť poznat další lokality, nabízí se v okolí Blaníku spousta dalších možností. My po obědě vyrážíme po červené značce směrem k Vlašimi. Asi tři kilometry za Kondrací leží opuštěné Jinošovské lomy. Dříve se tu těžil hlavně mramor, dnes tu najdeme minerály vzniklé při kontaktu vápence s křemennými žilami – například vesuvian, wollastonit, grossular, nebo fluorit.

Místo je hezky upravené, nacházíme tu několik informačních tabulí a obdivujeme část mramorové skály, kterou pro názornost dokonale vyleštili. Zajímavá jsou i mělká jezírka s populacemi pulců, žab a vodního hmyzu.

Fotogalerie

Další velkou geologickou zajímavostí, kterou můžeme doporučit, je zlatodůl v Roudném. Místo leží jihozápadně od Blaníka a zaslouží si samostatný výlet (psali jsme zde).

Roudný býval významnou zlatonosnou lokalitou a na počátku 20. století byl dokonce nejvýznamnějším zlatodolem ve střední Evropě.

Dnes tu najdeme už jen pozůstatky staveb, ale podle dobových fotografií si lze představit, jak obrovský zásah do přírody zdejší těžba zlata louhováním v kyanidu a rtuti představovala.

Trasa naučné stezky má celkem 15 zastavení, kde s pomocí velkých tabulí proniknete do způsobu těžby zlata. Postupně vás zelený pruh provede lesem, přes opuštěné odkalovací nádrže nebo kolem pozůstatků těžebních věží.

Může se hodit

Webové stránky:
Geopark Kraj blanických rytířů - na tomto webu najdete celkem 31 popsaných geologických lokalit, včetně GPS souřadnic a mapy

Dům přírody Blaník

Občerstvení na trase: Louňovice pod Blaníkem, Kondrac – U Matoušků. Na vrcholu Velkého Blaníku najdete rozhlednu s možností občerstvení.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Hřbitov sovětských zajatců
Na moravském konci světa. Putování kolem nejvyššího kopce Malé Hané

Na tomto výletě davy určitě nepotkáte. Budete se totiž pohybovat po jednom z našich vnitrozemských „konců světa“, kde nevedou žádné hlavní silnice ani...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Gepardí paterčata ve svém výběhu v pražské zoo (26. srpna 2017)
Pátá nejlepší zahrada světa. Pražská zoo boduje v žebříčku TripAdvisor

Zoo Praha se v konkurenci stovek špičkových zoologických zahrad celého světa umístila na pátém místě. Jde o hodnocení globálního cestovatelského portálu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.