Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Gargáno: kde najdete tu pravou Itálii

aktualizováno 
200 kilometrů písečných pláží s průzračným azurovým mořem, bílé vesničky vysoko na skalnatých útesech, středomořskými větry ošlehaná příroda - takový je italský poloostrov Gargáno. Znalci tvrdí, že tady se skrývá ta pravá Itálie.

Ostruha, která ční z jaderského pobřeží těsně nad podpatkem apeninské boty, je místo, kam plážoví povaleči nedojedou, pro fajnšmekry je to naopak kousek.

Skalnatý poloostrov Gargáno dělá vše pro to, aby byl jiný než zbytek Puglie - regionu, do kterého podle nařízení římských úředníků patří.

"Ta pravá Itálie začíná až pod Římem," říkají znalci a v Gargánu to platí dvojnásobně.
Sluncem a středomořskými větry ošlehaná příroda i švitořiví Italové. Na angličtinu či první tři lekce z italštiny pro samouky zapomeňte, s přibývajícími kilometry jižním směrem roste také nesrozumitelnost italských dialektů. Domluva rukama nohama však na Apeninském poloostrově funguje snad jako nikde jinde a víno odbourá i zbytek komunikačních bariér.

Dvě stovky kilometrů pobřeží, nespoutaná příroda, slunce a ospalá atmosféra městeček utopených v polích s rajčaty a hektary vinic - Gargáno vábí všemi prostředky a málokdo odolá. Bílé skály a na nich hlídkující městečka, středomořská příroda, bujná zelená vegetace a semtam nějaký kaktus. Sluníčko rozpaluje ulice měst, k mořským zátočinám, které Italové řadí k těm nejkrásnějším na Apeninském poloostrově, to je jen kousek. Jen si vybrat.



Gargáno: pobřeží lemují strážní věže, dnes galerie či kavárny

Město na útesu

Tak třeba Peschici. Starobylé, do dálky bělostně zářící městečko balancuje vysoko na skále na špičce Gargána. Když k němu přijíždíte od severu, máte o ně strach, aby nespadlo z útesu přímo do moře. Uzounké uličky, z oken vyložené signory okřikují malé dětí, které si hrají na rozpálené dlažbě, a kontrolují prádlo pověšené na šňůrách napnutých mezi domy.

I když je Peschici srdcem velkého letoviska, město hlídá svůj kus Jadranu nerušeně a žije svým vlastním životem. S trhy, křičícími dětmi a drnčícími motory skútrů... Nějací turisté jsou jen doplněk, který k životu jako by nepotřebovalo.

Městečko s kupolovitými střechami rybářských příbytků svítí do dálky zdmi nabílenými vápnem. Mnohdy jsou domy vytesané do skály. V údajně nejkrásnější zátoce jaderského pobřeží se jako první usadili rybáři, dnes je objevili turisté, kterým hoteliéři rádi vycházejí vstříc.



Rybářské městečko Peschici stojí vysoko na skále.
Svítí do dálky zdmi nabílenými vápnem.

Rybářské městečko Vieste

Komu je Peschici příliš těsné, vyrazí do jednoho z nejstarších měst celé oblasti, do Vieste. Založil je mytický hrdina Pizzomunno, kterého žárlivé Sirény proměnily v kámen. Za lásku ke krasavici Crisaldě teď hlídá z výšky 25metrového útesu své město.

Ani v dalších stoletích neměli Viesťané krásy Gargána zadarmo, nebylo století, kdy by se městem neprohnali Turci, hordy vojáků mířících bojovat na Blízký východ nebo krvežízniví korzáři. Před dvaceti třiceti lety se Vieste vzdalo turistům, říkají místní. Výletníci je dnes obsazují s železnou pravidelností od dubna do října.

Polední slunce rukama žhavých paprsků vyžene i ty nejodolnější do stínu města. Život starých Gargaňanů je vyrytý do chladivých zdí středověkého předměstí, klikatými uličkami a rozeklanými schodišti turista dorazí k sedmisetletému hradu a ještě o dvě století starší bazilice, nejstarší architektonické památce Puglie.

Před návratem na bílý písek pláží občas vystřídaný skalami odloží návštěvník italské gelato (zmrzlinu), seřídí si čas podle slunečních hodin na náměstí a na náměstíčku Ripe nakoukne pod ruce rybářů. Suší sítě, opravují je a vypínají ve speciálních rámech, kterým říkají "trabucchi".

Před žárem slunce chrání pinety - řídké lesy borovic lemující pláže. Mnohem zajímavější je však prozkoumat a schovávat se před dosahem spalujících chapadel slunce v grottách, vápencových jeskyních vyhlodaných staletými vlnobitími do skal gargánského výběžku.



Vieste

JAK SE TAM DOSTAT

Z Prahy je to 1600 kilometrů. Jede se na Plzeň, Mnichov, Innsbruck, Veronu, Boloňu, Anconu až do Vieste.
Z Brna je to 1460 kilometrů a pojedete na Vídeň, Graz, Villach, Udine, Padovu, Boloňu, Anconu do Vieste.

Tremitské ostrovy

Kdo vyrazí na Gargáno, nesmí po cestě minout Termoli, přístavní město, z kterého vyjíždějí rychlé čluny na Tremitské ostrovy (Isole Tremiti). San Domino, San Nicola, Capraia a další hromada malých neobydlených ostrůvku je na dohled přístavu v Termoli. Dvanáct námořních mil však odtrhlo život tamních obyvatel od problémů a shonu obyvatel pevniny. Jako by se zde zastavil život.

Malé vinice a borovicové háje, kde plyne život v kamenných příbytcích pomaleji a klidněji. Bílý písek vidíte pod modrými vlnkami moře daleko jako nikdy předtím.

Necelé čtyři stovky obyvatel Tremitských ostrovů mluví dialektem blízkým napolitánštině - jednomu z nejnesrozumitelnějších italských nářečí. Prvními lidskými obyvateli byli kolem roku 1045 benediktinští mniši, od roku 1989 je souostroví mořskou přírodní rezervací.

Stejně jako na Gargánu jsou největší atrakcí ostrůvků jeskyně zabíhající do moře. Většinu z nich je možné spatřit jen z loďky. Grotta delle Viole - Fialková jeskyně - má při ranním úsvitu fialový nádech, jedna z nejhlubších (Grotta del Bue Marino) měří sedmdesát metrů do hloubky.

Divoká příroda a ostré skály kontrastují s až nepřirozeně modrým mořem, Gargáno každoročně bojuje se Sardinií a Kalábrií o titul nejčistšího moře Itálie.

Výletník zmožený sluníčkem se schová do stínu vinice a vinařům ozobává přímo z keříků sladké hrozny. Jídelníček obohatí fíky trhané přímo ze stromů. A konečně zjistí, jak vypadá olivový háj.

Každým rokem na Gargánu přibývají další a další hotely, kempy, turistické atrakce. Nejvyšší čas objevit perlu jižní Itálie, dřív než ji navštíví i zbytek světa, je právě nyní.

 

Přístavní městečko Vieste je jedním z nejstarších v celé oblasti. Turisté ho objevili před dvaceti lety.

Rybářské městečko Peschici stojí vysoko na skále. Svítí do dálky zdmi nabílenými vápnem.

Gargáno: pobřeží lemují strážní věže, dnes galerie či kavárny.

Rybářské městečko Peschici stojí vysoko na skále. Svítí do dálky zdmi nabílenými vápnem.



Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Do Pákistánu prý jezdí jen hlupáci, ale Žlutý cirkus si to stejně užil

Babu, trabant, který se nikdy nezastavil, se nám začal rozpadat. Čím dál jsme,...

Skoro čtvrt roku jsme cestovali Indií. Bylo to krásné, bylo to intenzivní, ale bylo toho dost. Před námi je Pákistán,...

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

Bioplynka na Everestu. Nový projekt má odstranit tuny horolezeckých výkalů

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Mount Everest je výzva. Tisíce vášnivých horolezců se každým rokem snaží pokořit vrchol nejvyšší hory světa, ale jen...

Najdete na iDNES.cz