Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Gabčíkovo - zájem turistů slábne

  12:01aktualizováno  12:01
Sedmdesátiletému Vojtěchu Hraškovi z Bratislavy při pohledu na obrovskou plochu vodní nádrže Gabčíkovo zjihne hlas a do očí mu vstoupí slzy. Jedněmi oslavovaná, druhými zatracovaná přehrada na Dunaji u Gabčíkova, často nazývaná slovenský Temelín, je něco jako jeho dítě. Více než dvacet pět let pracoval v projekčním týmu, který vodní dílo navrhoval, a s Gabčíkovem se nedokázal rozloučit ani jako důchodce. Každý týden alespoň jednou doprovází jako průvodce turisty z celého světa, kteří se na gigantické vodní dílo jezdí dívat po Dunaji z třicet kilometrů vzdálené Bratislavy.

Tři hodiny, které plavba po vodním díle trvá, pak Hraško dokáže vyprávět o jakékoliv podrobnosti spojené s přehradou. "Je to prostě můj život, stejně jako já tady nechaly stovky lidí roky poctivé práce. Turisté chtějí vědět všechno, někteří jsou nadšeni, jiný nemají daleko k hodně tvrdým výrokům o tom, jaká to tady vyrostla hrůza. Záleží i na národnosti, někteří se nechají aspoň částečně přesvědčit, jiní nechtějí slyšet nic pozitivního a jenom nadávají," říká Hraško.

I když občas dostává za to, že mamutí stavbu projektoval, od lidí vynadáno, mrzí ho, že zájem lidí podívat se na Gabčíkovo pomalu opadá. "Byly doby, kdy jsem měl i tři prohlídky denně a jezdilo se na otočku. To když se o Gabčíkovu hodně psalo třeba v souvislosti se sporem Slovenska a Maďarska u soudního dvoru v Haagu. Teď už je ten zájem daleko menší, jezdíme tak jednou týdně," vysvětluje bratislavský důchodce.

Při svém výkladu přitom o vodním díle mluví jenom v superlativech. Plavební komory, které jsou největší v Evropě, přirovnává ke komorám v Panamském průplavu, celé dílo pak označuje za práci skvělých slovenských, českých a maďarských inženýrů a podniků. "Vždyť třeba turbíny na elektrárně jsou z ČKD Blansko, některá vrata z Vítkovic. Je to naše společné dílo, na které bychom měli být hrdí," vysvětluje s nadšením.

Podle něj je menší zájem lidí o dílo způsoben také tím, že se nenaplnily katastrofické vize o ekologické katastrofě, kterou mělo vodní dílo přinést. "Lidi prostě chtěli vidět, jak tu vysychají lužní lesy a jaká je to tady hrůza, negativní propaganda fungovala. Ale když zjistili, že je všechno v pořádku, tak je to přestalo zajímat. Vždyť lužní lesy jsou na tom lépe než byly, uměle je zavlažujeme, kdyby nebylo Gabčíkova, tak by už byly problémy s vysycháním studní a s nízkou hladinou spodní vody. Nepotvrdily se ani problémy s kvalitou pitné vody," tvrdí Vojtěch Hraško a dodává, že se Gabčíkovo stalo vyhledávaným výletním místem pro Bratislavany. "Vždyť po hrázi sem vede cyklistická stezka, je to kousek," říká.

A tak jediné, co ho mrzí, je to, že se celou přehradu nepodařilo nikdy dokončit podle původních projektů kvůli tomu, že maďarská strana odstoupila od smlouvy o spolupráci. Výstavba čtyři kilometry široké a na některých až šestnáct metrů hluboké přehrady se musela zastavit u starého koryta Dunaje ještě před maďarskými hranicemi. "Voda měla být až k těm lesům, které už jsou na maďarské straně. Tak jsme museli investovat další peníze, asi sedm miliard korun, do prací na nových hrázích. Je to škoda, že Maďaři nedokončili svůj úsek vodního díla, to by teprve šlo využít všechen potenciál Dunaje," říká Vojtěch Hraško.

Autor:


Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Foťte si po svém. Hříchy fotografů, které profesionál nikdy neudělá

Tzv. „high key“ fotografie s převažujícími světlými tóny a malým kontrastem je...

Ve druhém dílu našeho seriálu o prohřešcích proti fotografické etiketě budeme stopovat hříchy fotografů během samotného...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Další z rubriky

Kde kámen zabíjí. Turistika v legendami opředeném japonském pohoří Nasu

Na vrcholu je i malá svatyně.

Pro milovníky hor a přírody cestující do Tokia skýtá pohoří Nasu jedinečnou příležitost, jak uniknout z ruchu japonské...

Přírodní národy už kvůli globalizaci téměř skončily, říká cestovatel

Cestovatel Petr Jahoda má za sebou desítek expedic k přírodním národům Asie a...

Máte sen, že vyrazíte do světa za dobrodružstvím? Cestovatel Petr Jahoda jich na cestách za přírodními národy prožil...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...

Najdete na iDNES.cz