Fukušima není jen elektrárna. Výlet za klenoty pozoruhodné prefektury

Prefektura Fukušima se bohužel dostala do povědomí světové veřejnosti kvůli jaderné elektrárně Fukušima I, kterou vážně poškodilo tsunami po velkém zemětřesení v Tóhoku. Následný únik radiace zamořil oblasti kolem elektrárny. Stigma radiačního zamoření významně ovlivnilo cestovní ruch ve Fukušimě, která je v Japonsku kulturním i turistickým centrem s vyhlášenými přírodními lokalitami.

Centrem prefektury Fukušima je stejnojmenné město Fukušima. Přímo nad městem vystupuje do výšky 2 000 metrů vulkanický komplex Azuma. Cesta až k vrcholovým kráterům je jednou z nejpopulárnějších japonských vysokohorských silnic pojmenovaná Bandai-Azuma Skyline.

Silnice vede z Fukušimy přes Azumu na jih do oblasti Urabandai. Samotná Bandai-Azuma Skyline nejenže nabízí skvostné výhledy do zdejší krajiny, ale je také ukázkou technologické vyspělosti japonského stavebnictví.

Silnice vede po četných mostech v agresivním prostředí sopečných plynů, místy nad propastí po betonové konstrukci zakotvené do skalního masivu. V zimním období je silnice uzavřena a zablokována přívaly sněhu.

Bandai-Azuma Skyline lákala, abychom ji vyšlapali na kole, ale právě díky své popularitě je poměrně frekventovaná a šlapání po boku aut na prudkých serpentinách nás nakonec odradilo.

Magický sopečný trojúhelník

Hlavním turistickým cílem v této oblasti je dokonale kruhový kráter Azuma-Kofudži (1 707 m) nacházející se přímo naproti vrcholovému turistickému centru Jodaira. Díky snadné dostupnosti je Azuma-Kofudži, především o svátcích, obsypána turisty. Nicméně když jsme vyrazili brzy na jaře, byli jsme zde téměř sami a užívali si výhled na město Fukušima, ale i pokuřující kráter Azumy mezi vrcholy Horai (1 802 m) a Issaikyozan (1 948 m) pokryté zbytky sněhu.

Kolem Azumy se nachází několik kráterových jezer s neuvěřitelně blankytně modrou vodou. Velmi snadno je přístupné jezero Okenuma. Největší z nich Goshiki však bylo nedostupné, protože turistická trasa přes Issaikyozan byla uzavřená kvůli výstraze druhého stupně vulkanické aktivity.

Výhled na kouřící kráter Azumy přes kráter Azuma-Kofudži

Nejvyšší horou je Higashi-Azuma (1 974 m). Zde je již podstatně méně turistů, přestože z vrcholu je výhled do širokého okolí. Jako na dlani je samotný kráter Azuma-Kofudži, jsou odsud vidět jezera Inawaširo, Akimoto, Onogawa, Hibara a Kumanuma a především další dva vulkány Bandai a Adatara, které společně s Azumou tvoří pomyslný sopečný trojúhelník.

Nekonečné serpentiny do Ubayu Onsen

Díky nedávné aktivitě všech tří zmíněných sopek je celá oblast vyhlášena nespočtem pěkných onsenů. Jelikož nás cyklistika na Azumě lákala, rozhodli jsme se vyšlapat k onsenům Namekawa a Ubayu. Oba leží těsně pod kráterem Azumy, jsou ale přístupné pouze ze severu silnicí z vesničky Itaya.

Náš 14 kilometrů dlouhý cyklovýlet z Itaya do Ubayu Onsen byl asi nejkratší, co jsme v Japonsku absolvovali, přesto náročností zdaleka překonal všechny ostatní.

Úzká silnice z Itaya neustále strmě stoupá do prudkých serpentin s výhledy do strží a vodopádů, jež jsou rezavě zbarveny od tekoucí vulkanické vody z Azumy. Po cestě se pravidelně střídají značky se stoupáním 17, 19 ale i 22 % a krátké rovinky nedávají možnost odpočinku. V jednom místě jsou serpentiny tak ostré, že je na dopravních značkách pro méně zkušené řidiče namalováno, jak jimi postupným otáčením a couváním projet.

Nádherná scenerie severním směrem z vrcholu Higashi-Azuma, výhled na kouřící kráter a Azuma-Kofudži. V dalekém údolí je město Fukušima.

Serpentiny k Ubayu Onsen, stoupání 22%

Náš výšlap byl o to složitější, že jsme jeli na kole s dětmi na sedačkách. Odhaduji, že jsme možná třetinu celé cesty kola tlačili, protože se zkrátka stavěla ve strmém stoupání na zadní.

Naše cyklistické úsilí vyvolávalo projíždějícím řidičům šok. Především manželka. Řidiči pravidelně zastavovali a nabízeli jí pití i jídlo. Zkrátka nezapadala do modelu křehké japonské ženy. Troufám si tvrdit, že mnoho rodin s dětmi do Ubayu a Namekawa Onsen za celou dobu existence na kole nepřijelo. Odměnou nám ale byl cíl cesty.

Ubayu Onsen a zdejší velké rotenburo v hluboké soutěsce pod vrcholy Dainichi a Niseeboshi je zdaleka nejhezčí, které jsme v Japonsku navštívili. Stejně tak prastarý Namekawa Onsen, kde se rotenburo nachází vedle vodopádu na břehu horské říčky. V Namekawa Onsen jsme se i ubytovali a mohli si užít tradiční japonskou kuchyni i noční horkou koupel izolování uprostřed nedotčených hor.

Velké rotenburo v Ubayu Onsen je společné pro pány a dámy.

Stolování v tradičním japonském stylu v Namekawa Onsen

Cesta z Ubayu Onsen zpět byla také zajímavá. Cestou skákaly po silnici známé japonské opice nihonzaru, brzdové špalíky však utrpěly natolik, že byly zralé na výměnu.

Samotná vesnička Itaya je klasickou ukázkou kontrastu divoké přírody a vyspělé japonské technologie. Asi to bude znít neuvěřitelně, ale tímto zcela nedotčeným divokým horským údolím na samém úpatí aktivní sopky, které v zimě zapadne metry sněhu, vede trať šinkansenu z Tokia do Jamagaty. V pravidelných intervalech, přesně podle jízdního řádu, protínají vesničku v údolí jako šíp modrobílé soupravy E3 Cubasa.

V podzemí ve Fukušimě

Poblíž města Fukušima se také nachází jedna z dalších ojedinělých turistických atrakcí, kterou by v Japonsku kvůli zemětřesením málokdo čekal - jeskynní komplex Abukuma.

Jeskyně má bohatou krápníkovou výzdobu. To bylo velmi překvapivé, protože jsme si mysleli, že krápníky při zemětřeseních spadnou. Není tomu tak, protože skalní masiv při zemětřesení elasticky pruží. I po velkém zemětřesení v Tóhoku zůstala většina výzdoby zachována. Přesto byla procházka jeskyní pod dlouhými krápníky s vědomím možného zemětřesení poněkud zvláštní.

Krápníková výzdoba v jeskyni Abukuma

Ve velkém dómu se občas pořádají kulturní akce, my jsme přijeli na vánoční koncert, který měl pro nás nezapomenutelnou atmosféru a připomínku českého domova, protože oficiálně Japonci Vánoce neslaví a je běžný pracovní den.

Poblíž jeskyně Abukuma je ještě menší jeskyně Irimizu. Zde si můžete částečně vyzkoušet roli speleologa. Jeskyně je velmi úzká, nízká a místy se prochází vyvěrající vodou, tekoucími skalními potoky a vodopády, což se především dětem moc líbilo. Na konci prohlídky je nutné se jít od bláta osprchovat.

Může se hodit

Kudy na Azumu
Návštěva Azumy je velmi snadná. Z Tokia je možné přijet šinkansenem do Fukušimy po Tóhoku Line a odtud jezdí k vrcholovému parkovišti Jodaira autobusy. Půjčení auta ale není od věci, jelikož mnoho turisticky zajímavých míst v oblasti, jako zmíněný Ubayu Onsen, je veřejnou dopravou nedostupných.

Tip na pořádnou turistickou túru
Výstraha vulkanické aktivity byla na Azumě nedávno snížena z úrovně 2 na 1, což by znamenalo znovuotevření trasy přes Issaikyozan k jezeru Goshiki. Odsud vede dlouhá turistická trasa až k nejvyššímu vrcholu Nishi-Azuma (2 035m). Z trasy také vede odbočka na náročnou stezku jištěnou řetězy a žebříky k Ubayu Onsen.

Abukuma
Jeskyně Abukuma a Irimizu jsou dostupné autem z dálnice Ban-etsu. Jeskyně Abukuma je otevřena celoročně, Irimizu je v zimě uzavřena. Prohlídku Irimizu v celé délce je užitečné si rezervovat, protože počet návštěvníku je omezený. Návštěva jeskyní je populární v létě, protože dává možnost si alespoň na chvíli odpočinout od tropického a vlhkého klimatu.

Dopady nehody v elektrárně
Přestože prefektura Fukušima byla nejvíce zasažena radioaktivním spadem, většina území je obyvatelná a život plyne v zaběhnutých kolejích. Všudypřítomnou připomínkou nehody v elektrárně jsou instalované dozimetrické stanice podél silnic, především dálnic, kde jsou zobrazovány údaje o úrovni radiace.