Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Frísové, nejmenší národ v Německu

  20:32aktualizováno  20:32
Ta zem je rovná jako dlaň a když chcete k moři, musíte vylézt do kopce na hráz. Pevnina a oceán tu splývají a linie pobřeží se během staletí měnila častěji než jinde hranice států. Tady na zelených podmáčených loukách, ve stálém boji s mořským živlem, který byl i hlavním zdrojem obživy, se po dva tisíce let udržel na malém kousku pobřeží a na přilehlých ostrovech malý národ Severních Frísů. Od vítězné války s Dánskem patří území Severních Frísů stejně jako celé Šlesvicko-Holštýnsko k Německu. Němců na fríském pobřeží přibývá a Frísové mizí. "Asi deset tisíc lidí tu ještě dnes mluví některým z fríských jazyků. Před šedesáti lety jich bylo ještě třikrát tolik," říká Fiete Pingel ze Severofríského institutu, který je v městečku Bredstedt.

Celkový počet Severních Frísů se pohybuje kolem padesáti tisíc, velká část z nich však byla už germanizována. Stejně jako jiní představitelé menšiny si Pingel nestěžuje na nějakou diskriminaci, menšina je chráněna ústavou spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko. Pingel však připouští neobvyklost přístupu Spolkové republiky, která na celostátní úrovni Frísy, stejně jako například Lužické Srby, za národnostní menšinu neuznává.

Ale to, s čím Pingel opravdu zásadně nesouhlasí, jsou návrhy opoziční Křesťansko-demokratické unie, podle nichž by se všichni obyvatelé Spolkové republiky měli podřídit "německé většinové kultuře". "Co nám tady budou vykládat o většinové německé kultuře. My jsme tady u nás většinová kultura," říká zvýšeným hlasem Pingel.

Svůj boj o přežití mají Severní Frísové komplikovaný i tím, že těch zhruba deset tisíc lidí mluví sedmi různými dialekty severofríštiny. "Jsou to takřka samostatné jazyky, takže když se sejdou lidé z dvou různých ostrovů a mluví na sebe svými dialekty, nerozumějí si," uvádí Pingel.

"Mám-li fríštinu nějak přiblížit, pak lze říci, že nejpodobnější jí je stará anglosaština," dodává. Přesto nevidí Severní Frísové svoji situaci beznadějně. "Prožíváme v posledních letech něco jako národní obrození," tvrdí s hrdostí v hlase Dörte Flor, donedávna učitelka na jedné z místních škol, kde se ještě učí fríština. "Není to nic masové, nejsou to tisíce, ale stovky lidí, zato velice zapálení," říká Flor o nadšencích, kteří se snaží obnovit národní život. Úspěchem je to, že se rozšiřuje výuka fríštiny na základních školách a začíná se s pokusným vyučováním v předškolních zařízeních.

Existuje rozhlasové vysílání a pomáhá i internet. "Samozřejmě, problémem je uplatnění jazyka. Když děti vyjdou ze základní školy, na fríštinu už nenarazí," konstatuje Flor. V různých dialektech malého jazyka vycházejí i knihy, ale i když si nějakou chcete v některém knihkupectví v severofríských městečkách koupit, dá to prodavačům velké hledání, než nějakou objeví.

Ale Severní Frísové, to není jen jazyk. Jsou to svérázné kroje, zvláštní kuchyně i pálenky do místní větrné zimy. Je to i architektura domů z červených pálených cihel, která má blíže k Holandsku, kde v severní části země žije několik set tisíc západních Frísů. V posledních desetiletích se Frísko z jedné z nejchudších částí Spolkové republiky změnilo v prosperující region - největším zdrojem příjmů se stala turistika. "Je to dvousečné. Samozřejmě s turisty přišly peníze a lidé se odsud nestěhují. Ale davy turistů také přispívají k rychlé asimilaci," konstatuje Pingel.

Bohatí Němci, někteří až z Berlína, na pobřeží vykupují fríská stavení. "Člověk si řekne, že aspoň nespadnou. Ale taky už nikdy nebudou fríská," poznamenává Pingel a na otázku, jak dlouho tu Severní Frísové ještě budou krčí rameny: "Uvidíme". Ostrov Föhr je místem, kde má žít Severních Frísů nejvíce. Ulice městečka Wyk, hlavního města ostrova, mají vánoční atmosféru, které dodává na působivosti i architektura červeno-bílých fríských domů. Studený vítr roztáčí kola fríských větrných mlýnů. Po Frísích však ani památky. Žádný nápis, i v hospodě zní jen němčina. Jen u pekařství se dvě starší dámy zdraví podivnými slovy. Frísky.
 

Tradiční fríský kroj.

Autor:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.