Freeriding: cítím, že mám křídla

  14:06
Nasadit si skialpinistické nebo telemarské lyže, udělat si víkendovou túru s prudkými výstupy na tuleních pásech, divokými sjezdy v prašanových žlabech a přespáním ve stanu na větrném hřebenu. Zdá se to jako sen ze světa drsných alpských dobrodružství, ale pro mnohé lyžaře v Krkonoších, Jeseníkách či Beskydech je to běžná zábava. Stejně jako pro jiné vyrazit na sněžnicích se snowboardem na zádech a potom sjíždět panenské svahy nebo pro další připnout lyže nad skalnatými srázy a zkusit svoji odvahu při nebezpečných skocích. Říká se tomu freeriding (když se to podobá spíš sjezdování) nebo skialpinismus (jestliže to nemá daleko k turistice) a je to zakázané.

„Jeden den skialpinismu se rovná týdnu na sjezdovkách," je přesvědčen vsetínský  lyžař Jan Pala, který podle svého odhadu stojí každý rok nejméně šedesát dní na lyžích všech tipů. „Koupu se v čerstvě napadlém prašanu. Poslouchám ticho. Nevážím nic. Cítím, že mám křídla," popisuje poeticky své zážitky učitelka lyžování z Moravy, která si na internetu říká Michelle. Ihned ovšem doplňuje i druhou stránku lyžování v terénu: „Úzký strmý žleb. Kotel. Skály. Nebezpečí. Na začátku hrozný strach. Někdy to nevydýchám ani na lanovce." Všechno to shrnuje třicetiletý milovník Krkonoš a slovenských Roháčů Pavel Pospíšil z Prahy: „Jakmile poprvé okusíte pocit jízdy ve volném terénu, jízda na sjezdovce ztrácí smysl."

Freeriding: nový celosvětový trend

Volně v terénu se jezdí především v Krkonoších. Populární jsou k jaru Kotelní jámy, kdy je v nich sníh pevný. Jen je potřeba dát pozor na laviny.  Po celou zimu se jezdí lavinové dráhy z Kozích hřbetů do Špindlerova Mlýna, žlaby ze Zlatého návrší do Labského dolu, stěny Obřího dolu a Studniční a Luční hory. Oblíbené jsou romantické sjezdy údolím Bílého Labe. Občas se někdo efektně spustí i přímo z vrcholu Sněžky mezi skaliska pod vyhlídkovými terasami. Na Moravě se jezdí v Beskydech, na Lysé hoře a hlavně v okolí Pradědu v Jeseníkách.

Všechno to jsou tradiční sjezdařské terény, na které se zapomnělo jen proto, že většina lyžařů si zvykla na lanovky, a nechce se jim šlapat pěšky. Renesance pohybu v přírodě ovšem je tady, a tak mnozí dnešní freerideři jezdí po hraně Studniční hory do Obřího dolu, aniž by tušili, že generace jejich otců tady každý květen závodila ve sjezdu.

Dokonce se traduje, že jeden německý závodník mezi válkami překonal  vrcholovou návěj šedesátimetrovým skokem a pokračoval v jízdě, což by i z dnešních extrémistůdokázal jen málokdo. Jedním z vítězů posledních ročníků byl tehdy mladý Miloslav Sochor. Na Kotel zase vedla na přelomu století jedna z Bucharových lyžařských túr, které se dnes pokládají za zrod lyžování v českých zemích.

Jezdit se dá ovšem skoro všude, a tak se lyžaři rojí v Praze na Petřínské lanovce hned, jak napadne první poprašek sněhu.V létě občas někdo nasucho sjede důlní haldu anebo si zajede do Německa na kaolinovou či pískovou horu.
„V Americe a Kanadě je freeriding v hlavním proudu lyžování, v Evropě je to trochu jiné, ale například ve Francii je hodně na vzestupu," líčí situaci ve světě další zastánce terénního lyžování Petr Šlachta z malé vesnice poblíž Českého Těšína. „Stačí se podívat na většinu reklamních fotek, které se týkají lyžování, a zjistíte, že se většinou jedná právě o freeriding."

Jeho dojem nepřímo potvrzují každoroční testy lyží, které zveřejňují tamní odborné časopisy a internetové stránky. S převahou v nich vítězí modely univerzální do terénu, kdežto jejich evropské obdoby vyhrávají lyže určené jen pro upravené tratě. „Ve spoustě alpských středisek se dá jezdit mimo sjezdovky, pořádají se závody v extrémních sjezdech, kde dominují Francouzi, Švýcaři a Američané. Slováci se zase umisťují na stupních vítězů ve skialpinistických závodech," doplňuje Pavel Pospíšil. „Skialpinismem žijí například celé Roháče."

V okolí horských chat ve Vysokých Tatrách se v zimě pohybují desítky lyžařů. 
„V Evropě je freeriding plnohodnotnou součástí lyžování a vůbec nikdo ho neomezuje. U skialpinismu je situace ještě markantnější, protože například v Rakousku je skialpinismus populáární stejně jako v česku běžecké lyžování," dodává Jan Pala. Podle oficiálních údajů tamního alpského spolku se mu v Rakousku věnuje tři čtvrtě milionu lidí. „Nikdo o nich neřekne tak jako u nás, že ničí přírodu nebo že jsou to šílenci, kteří se chtějí zmrzačit."

Freeriding: boj s ochránci přírody

Největšími odpůrci lyžování ve volném terénu jsou v Česku ochranáři. Všechna atraktivní pohoří jsou totiž národními parky anebo aspoň chráněnými krajinnými oblastmi a podle zákona v nich nikdo nemá co dělat mimo značené cesty.

Jak vidí skutečné škody na přírodě samotní lyžaři? 
„Argumenty známe nazpaměť -  malé hory, ničení porostů, stresování zvířat a eroze," uvádí pražský lyžařský publicista Ivan Sosna a ihned se ptá: „Existují skutečně věrohodné studie, na základě kterých například Správa Krkonošského národního parku zarputile hájí každý metr dávno odlesněné plochy a nechce ani slyšet o jejím využití pro zimní sportování? Předložil je někdy někdo? Kdo byl oponentem? Nejde ponechat kus terénu pro volné sjíždění?"

„Prosadit nějakou oblast pro freeriding by bylo těžké, protože by musela vyhovovat z pohledu ochrany přírody i bezpečnosti," domnívá se sekretář Asociace profesionálních učitelů lyžování Libor Knot ze Špindlerova Mlýna. „Je určitě jednodušší se tomu příliš nevěnovat a nechat ježdění opravdu free." Jeho kolega Petr Houser, který učí lyžování na Pradědu k tomu dodává: „Provozovatelé vleků podle manipulačního řádu, který schvaluje chráněná oblast, mají zamezit lyžařům vjet mimo tratě." Podle Housera však lyžaři zákaz stejně porušují.

Stejně je tomu i ve všech lyžařských střediscích.    „Poškození mladých stromků hrozí jen v těsném okolí sjezdovek," je přesvědčen Jana Pala. „Pokud není moc sněhu a nahrne se tam spousta lidí, mohou je zničit." Obvykle ovšem stojí okolo sjezdovek a vleků jen vzrostlý les. „Srážku lyžaře se stromem vždy vyhraje strom a stopy na něm budou neznatelné," lakonicky na adresu ochranářů vzkazuje šestadvacetiletý programátor Petr Šlachta od Českého Těšína.

Ochránit malé stromky přitom dokázali například sami vlekaři na krkonošských Mísečkách. Jednoduše je ohradili dřevěným plotem. „Největším problémem je při nedostatku sněhu ničení kleče hranami lyží a prken," říká podle svých českých a slovenských zkušeností Pavel Pospíšil. „Pokud je sněhu alespoň metr, nevím, co bych mohl poškodit. Navíc se často jezdí v lavinových drahách, kde stejně nic neroste."

Slováci přitom celý problémy vyřešili jednoduše. V Tatrách ani Fatrách se nesmí vjíždět do volného terénu, pokud není dost sněhu, aby úplně zakryl kosodřevinu.
„Směšné jsou ochranářské argumenty o lavinách," domnívá se Jan Pala. „Například ve Velkém kotli v Jeseníkách, o němž se všude uvádí, že svou výjimečnost získal díky pozitivnímu působení lavin, ochranáři zakazují lyžování a snowboarding, protože by se prý mohla uvolnit lavina."

Laviny tady ovšem padají samovolně, aniž by jim musel někdo pomáhat. Podobná situace je podle Pavla Pospíšila i v krkonošských Kotelních jámách.  „Sjezdy se při skialpinismu či freeridingu bez použití vleků dají během jednoho dne spočítat na prstech jedné ruky, což je neporovnatelně menší zátěž pro přírodu než provoz na sjezdovkách," dodává Jan Pala. „Každý si musí svůj kopec vyšlapat pěšky či na lyžích vlastními silami."„Pokud se člověk v Česku vydá něco sjet do terénu, musí počítat s tím, že porušuje zákon. Já s tím počítám," na závěr říká Pavel Pospíšil.

Freeriding: jenom řeči líných exhibicionistů

Podle krkonošských podnikatelů, horalů a vlekařů ale zatím rozhodně nelze hovořit o freeridingu jako o nějakém významném trendu. "Nesetkala jsem se s tím, že by se někdo zajímal, byť neoficiálně o možnosti volného pohybu v Krkonoších," uvedla Dana Zemánková z rokytnické cestovní kanceláře Roktour. "Každoročně sem jezdí čím dál víc snowboardistů, ale ti si vystačí na sjezdovkách." Shodnou zkušenost má i Petr Bůžek z cestovní kanceláře Harrachtour: "Nikdo z našich klientů se o to nezajímal," potvrdil. "Nemyslím si, že by

Krkonoše v budoucnu přestaly svojí nabídkou zájemcům stačit."Podle Milana Goče z harrachovského sportovního areálu se freeriding ani žádným masovým trendem nikdy nestane. "Mám pocit, že vyznavači skialpinismu nebo ježdění mimo vyznačené tratě se dělí na dvě skupiny: na velmi malou skupinu profesionálů, kteří se v horách umějí pohybovat, jsou opravdu dobří a taky se tím nikomu nechlubí. A velkou skupinu exhibicionistů, kteří se potřebují předvádět před publikem, a na to, aby se vydali někam daleko od sjezdovky jsou stejně příliš líní," shrnul Goč. Jak Goč dodal, vyrovnají se Krkonoše s módními trendy dostatečně tak, že postaví snowboardistům speciální areály. "V Harrachově už hledáme odpovídající terény. Je jasné, že prkýnkářům hladce upravené sjezdovky příliš nevyhovují. Je třeba jim nabídnout U rampu, boule, malé skokánky. Oni potřebují vyskočit, dotknout se v letu prkna a dopadnout na obličej. Pak to všechno posoudit v kolektivu a získat pozornost diváků. Nikam daleko od vleku a chaty se dobrovolně nepotáhnou."

Zkušený krkonošský lyžař, který si s ohledem na své působení u horské služby nepřál uvést svoje jméno přiznal, že zkušení horalové se ve volném terénu pohybují vcelku běžně. "Kluci od horské služby, nejlepší učitelé lyžování, dokonce i někteří ochranáři si zajezdí v Kotli i jinde. Znají terén, neriskují, umějí jezdit a vyhýbají se stromkům- byli by blázni, kdyby jezdili přes větve, jedině by přitom spadli," shrnul.

Freeriding: hazard pro nezkušené

To, co ovšem hor znalí profesionálové zvládnou, se může nezkušeným nadšencům zle vymstít. "Na nezkušené jezdce, kteří by se přece jenom nechali vybláznit a vyrazili do volného terénu, samozřejmě čeká v horách řada nebezpečí - stačí, když podcení rychlé změny počasí, nebo neznají dokonale terén, nejsou výborní jezdci. Navíc o jejich výpravách zpravidla nikdo neví, protože se bojí pokuty," záchranář. "Když se jim zalíbí představa, že si mohou zajezdit v Kotelních jamách a dostanou se na hřebeny bez zkušeného průvodce, mohou do Kotle najet ze špatné trasy a při nezadržitelném pádu se zabijou."

Podle něj je šílenství vzbuzovat představu, že volný pohyb po horách je zábava pro každého. "Podcenit hory je strašná chyba. Pamatuji se, jak se stalo v osmdesátých letech módou propagovat v Německu Krkonoše jako snadno dostupné hory," připomenul. "Turistů, pravda, jezdilo hodně. Ale nebylo výjimkou, že horská služba zachraňovala celé výpravy Němců, které uvázly na hřebenech, kam se vydaly doslova v teniskách a tričkách s krátkým rukávem."

Podle vedoucího krkonošské horské služby Jiřího Dunky může být volný pohyb po horách životu nebezpečný. "Víme o tom, že se tu lidé mimo tratě a cesty pohybují, ale uhlídat všechno nejde. Víme, že se jezdí v kotelních jámách, nebo že si vyšlapali na sněžnicích cestu na Studniční horu," řekl Jiří Dunka. "Víme ovšem také, že se lidé v horách mohou ztratit, že mohou uvolnit lavinu, zranit se. Že před několika lety zahynuli v Obřím dole dva horolezci."

Podle vedoucího terénní služby parku Jaromíra Gebase spočívá nebezpečí volného pohybu po horách i ve vyjetí nových stop mimo značené trasy. "Nezkušený lyžař, který nezná terén, může za snížené viditelnosti do takové stopy najet a například se zřítit ze srázu do kotelních jam. Je to příšerně nezodpovědné," prohlásil Gebas."

Strážci parku mohou lidem, kteří se pohybují mimo značené cesty, udělit na místě pokutu do výše tisíce korun. Ve správním řízení může pokuta za opakovaný nebo vážnější prohřešek proti pravidlům národního parku mnohonásobně narůst.

Freriding: hrozba pro chráněnou přírodu

Podle ochránců přírody je freeriding v Krkonoších skutečně až na malé výjimky zcela nemožný. "To není kvůli tomu, že bychom byli nenávistné zelené mozky, ale proto, že nejlepší terény pro ježdění se z velké části kryjí s nejpřísněji chráněnými oblastmi parku. Povolit freeriding, by znamenalo zcela rezignovat na vymezení národního parku," vysvětlil Petr Štěpánek ze správy KRNAPu. "Já docela chápu pocity jezdců, kteří chtějí jezdit ve volném terénu. Vím, jaké to je zřeba v Pyrenejích nebo v Alpách. Ale v Pyrenejích jsou hranice parku obklopeny ohromným nechráněným územím. V Krkonoších to tak prostě není. Tady si musíme vystačit se sjezdovými areály, běžeckými tratěmi a speciálními areály pro snowboarding."

Podle Miloše Růžičky ze správy parku argumenty vyznavačů freeridingu neobstojí. "Je přirozené, že v dobách začátků zimních sportů v Krkonoších, v „turistickém pravěku" přelomu 19. a 20. století nebyla žádná regulace lyžování zapotřebí. Příroda si do určitého stupně zatížení pomůže sama. Dnes se nám hory velmi „zalidnily" a nepříjemným důsledkem toho je i nutnost chránit přírodu před devastací třeba i zákazem vstupu do prostor, na které s nostalgií vzpomínáme jako na místa bývalých zimních radovánek. To platí nejen o lyžování, ale třeba i o horolezectví na skále či ledopádech Obřího dolu nebo Kotle," zdůraznil Růžička.

Za zcela neopodstatněné označil i některé další argumenty: "Poškozování stromků je zdokumentovatelné a jasně o něm hovoří zvýšené náklady na zalesňování a vylepšování u lesních kultur v okolí sjezdovek. Lépe než čísla však hovoří každoroční pohled na uražené vrcholky smrčků v okolí sjezdovek či v místech nelegálního volného ježdění. Nevím, kde například pan Sosna přišel na to, že Správa Krnapu zarputile hájí každý metr dávno odlesněné plochy a nechce ani slyšet o jejím využití pro zimní sportování.

Jen na stráních kolem Špindlerova Mlýna byly od r. 1992 rozšířeny sjezdařské terény o více než 10 ha. I letos při projednávání Generelu sportovně rekreačních zařízení Krkonoš dala Správa ve svém vyjádření „zelenou" lyžařskému využití nezalesněných svahů. Je otázkou, zda nemají naopak pravdu jiní kritikové Správy Krnapu tvrdící, že dosavadní postoj ochranářů je příliš liberální."

Dosavadní podobu freeridingu sice nepovažuje ochranář za extrémně nebezpečnou, ale dalšího vývoje se obává. "Je pravdou, že laviny padají též samovolně stejně jako různí škůdci ve volné přírodě ničí mladé stromky. Je otázkou do jaké míry může člověk v přírodě do tohoto procesu zasahovat, aniž by porušil rovnováhu. V jednom souhlasím například i s panem Palou - freeriding je pro nás vzhledem k úzkému okruhu těchto sportů neporovnatelně menší problém než představuje hlídání mladých porostů v okolí sjezdovek. Přesto však nelze nad tímto stylem lyžování přivírat oči. Módní trend může během několika let vše změnit …"

 

Jízda ve volném terénu je kořením lyžování.

Autor:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Mnohem lepší než Thajsko. Kambodža vás okouzlí vstřícností i památkami

21. března 2024

Kambodža byla loni zvolena asijskou vedoucí kulturní destinací. My jsme si její návštěvu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

Láska na druhé sousto. Japonská kuchyně je plná nástrah i úžasných chutí

28. března 2024

Seriál Když jede člověk do Japonska, nevezme si s sebou zásobu paštik, to se rozumí tak nějak samo sebou....

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Výlet do thajského ráje. Některé ostrovy tu většina Čechů ještě neobjevila

27. března 2024

Premium Když se řekne dovolená v Thajsku, většina lidí si představí ruch a vřavu největšího z ostrovů...

Znovuzrozená z popela. Navzdory děsivé minulosti má Varšava co nabídnout

26. března 2024

Premium Kdo se rád toulá křivolakými uličkami s kamennou dlažbou a obdivuje hlavně středověká náměstíčka s...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...