Stát v sedm hodin ráno na kopci u horní stanice lanovky s připnutými lyžemi je dost nezvyklý pocit. Kontury okolních hor se jen zvolna začínají vynořovat z ranního šera a pohled do údolí zakrývá mlžný opar. Je absolutní ticho. „Napřed to moc nepouštějte, na svah ještě není pořádně vidět,“ radí statný šedesátník. „Teprve další jízdu to budeme moci trochu osolit“.
Radu si bereme k srdci a zakrajujeme lyže do panenského svahu s respektem. Kdo by také nebral vážně doporučení olympijského vítěze. Naším průvodcem totiž není nikdo jiný než Franz Klammer (*1953), jeden z nejlepších sjezdařů historie a doživotní legenda rakouského sjezdování. Tady v Bad Kleinkirchheimu, kousek od místa, kde se „Franzi“ narodil. A kde, jak nás nenuceně každou chvíli přesvědčuje, to má opravdu rád.
Lyžovačka před devátou s Franzem
K tomu, abyste střihali oblouky v závěsu za olympijským vítězem, nemusíte být zrovna V. I. P. Stačí se v pravý čas objevit v korutanském zimním středisku Bad Kleinkirchheim a předem si zajistit jeden z termínů na akci „Ski vor 9 mit Franz Klammer“, tedy lyžování před devátou s Franzem Klammerem. A v den D dorazit k dolní stanici lanovky Kaiserburgbahn o půl sedmé ráno, hodit do sebe rychlou snídani a nasednout na lanovku. Stát vás to bude 75 eur. S Klammerem se lyžuje asi do půl desáté, tedy dokud se na svahu nezačnou objevovat „normální“ lyžaři, a v ceně je i následný bohatýrský brunch na horské chatě Klammerstub’n. Velikost skupiny je omezená na 50 lyžařů, provozním jazykem je němčina, nebo angličtina a letos máte šanci ještě 3. a 24. února a 3. března.
Že se Franz Klammer nebojí to „trochu pustit“ ani ve zralém věku, o tom se přesvědčujeme rychle. Co je však mnohem důležitější: přesvědčujeme se zejména o tom, že Klammer, jehož jméno v Rakousku zná úplně každý, je skromný, neokázalý člověk, u kterého nenajdete ani sebemenší náznak povýšeného či přezíravého jednání. Jediná vášeň, která z něj vyvěrá, je láska k tamějšímu kraji a sounáležitost s Kirchheimským údolím. Kousek odtud, v osadě Mooswald, se narodil, v kraji prožil dlouhá léta svého života a tráví tu mnoho času i teď.
„Lyžování s Franzem“ začíná za svítání.
Císařova sjezdovka
Když Rakousko nedýchaloLyžařští nadšenci si jistě vzpomenou: 5. února 1976 odpoledne se v Rakousku na chvíli zastavil čas. Miláček národa a vedoucí jezdec Světového poháru Franz Klammer sice byl favoritem sjezdu mužů na OH v Innsbrucku, ale měl více než silné soupeře, zejména obhájce olympijského prvenství Švýcara Bernharda Russiho. V den závodu školy zkrátily vyučování a firmy daly zaměstnancům volno na sledování soutěže. Ulice rakouských měst byly vylidněné: národ bez dechu seděl u televize a od „Franziho“ nikdo nečekal nic jiného než vítězství. Když se zbožňovaný idol ve žluté kombinéze s číslem 15 spustil po závodní dráze na svahu Patscherkofelu dolů, celé Rakousko bylo v transu. Hlavně v první fázi sjezdu nebyla Klammerova rvavá jízda bez chyby, jezdec několikrát balancoval na jedné lyži a ještě na mezičase ve dvou třetinách trati na nejlepšího ztrácel. Spodní část trati však Klammerovi vyšla dokonale a Russiho nakonec porazil, byť o pouhých 33 setin sekundy, to byl tehdy velmi malý rozdíl. Alpská republika mohla propuknout ve frenetický jásot. Záznam Klammerova sjezdu na olympiádě v Innsbrucku můžete zhlédnout např. zde. |
Po zahřívacím rozježdění nás Klammer vyváží lanovkou na vrchol Strohsack (1 904 m n. m.) a spouštíme se dolů po sjezdovce č. 8. Začátek, právem ohodnocený černou barvou, je pěkně ostrý a nese název Klammerstich, tedy něco jako „Klammerovo bodnutí“. Pak se svah na chvíli narovná a v druhé polovině sjezdovky zase procenta sklonu pořádně přitvrdí. Suma sumárum obnáší celý sjezd po Klammerově sjezdovce (Weltcupabfahrt Franz Klammer) 900 metrů převýšení a pokud to vaše nohy unesou na jeden zátah a nebojíte se rychlejšího tempa, tak poslední oblouk dole v údolí vyříznete po zhruba třech a půl minutách.
S přibývajícím časem se údolí začíná probouzet a po deváté začínáme potkávat další lyžaře. Během dvou hodin intenzivního sjezdování jsme si příjemně zvykli na úplně prázdné tratě stejně jako na Klammerův komentář. „Franzi“ hovoří mnohem více o okolní krajině než o sobě a když si cestou nahoru v lanovce na mobilním telefonu pouštíme záznam jeho proslulého vítězného sjezdu v Innsbrucku v roce 1976, skoro se nám zdá, jako by mu taková pozornost ani nebyla příjemná.
Příjemné však každopádně je završení programu s Klammerem, totiž avizovaný brunch na chatě Klammerstub’n. Po ranní lyžovačce vyhládne, a tak bereme zavděk lukulským občerstvením, které nás mj. utvrzuje v tom, že sice lyžujeme v Rakousku, ale Jaderské moře je docela blízko. Mezi Alpe-Adria-Spezialitäten, tedy specialitami z alpsko-jadranské oblasti, které se tu podávají, nechybí např. Kärntner Reindling (varianta místní bábovky) nebo polévka Kirchtagssuppe.
Údolí dvou tváří
S Franzem Klammerem jsme časně zrána projezdili jen asi třetinu sjezdovek, které lyžařská oblast Bad Kleinkirchheim nabízí. Po dobrotách na chatě Klammerstub’n je tedy čas vyrazit dál a je z čeho vybírat. Měříme-li počtem kilometrů sjezdovek, tak Bad Kleinkirchheim obsazuje v Korutanech druhé místo, více má jen Nassfeld.
V interiéru horské chaty Klammerstub’n
V Rakousku se legendy dožívají uznání, včetně pojmenování veřejných míst, již za svého života.
Kam se vydat napřed a kam později, to při běžném lyžovacím dnu v Bad Kleinkirchheimu hodně záleží na počasí. Lyžařský areál se totiž dělí na dvě velmi odlišné části. Svahy Kaiserburgu a Strohsacku přímo nad Bad Kleinkirchheimem, včetně Klammerova království, jsou bez výjimky přivrácené k severu, zatímco druhá část areálu, nacházející se nad osadou Sankt Oswald již na svazích pohoří Nockberge, má východní, respektive jihovýchodní orientaci. Zejména v prosinci a lednu nemají sjezdovky pod Kaiserburgem a Strohsackem prakticky žádné slunce a za větších mrazů tam ve stínu může panovat nepříjemná zima. V takových podmínkách je lepší lyžařský den zahájit v Sankt Oswaldu a na Kaiserburg se třeba přesunout odpoledne. Naopak na jaře, kdy jsou teploty vyšší a slunce silnější, bývají sjezdovky nad Sankt Oswaldem v druhé polovině dne rozměklé.
Večerní nálada v Bad Kleinkirchheimu
Celkový pohled na sjezdovky v Bad Kleinkirchheimu. Osu snímku zleva dolů do údolí tvoří Klammerova sjezdovka.
Naše subjektivní lyžařské hodnocení mírně favorizuje Sankt Oswald navzdory tomu, že tamější tratě mají o něco menší převýšení než sjezdovky přímo nad Bad Kleinkirchheimem. Jsou však pestřejší, s pěknými muldami, překvapivými zákruty a zaujaly nás i báječné výhledy na ladné křivky pohoří Nockberge. A tak podmíněně odpouštíme i některá již antikvárně působící přibližovadla, zejména prastará gondola Nockalmbahn dnes působí jako kandidát do muzea. Modernizaci by zasloužilo i propojení obou částí, které (pokud nechcete použít skibus) je zdlouhavé a vyžaduje ujít nějakou tu desítku metrů s lyžemi na ramenou.
Střed obce Sankt Oswald
Ze sjezdovek do lázní
Pokud Bad Kleinkirchheim něco ztrácí na kvalitě lanovek, tak to bohatě dohání v zázemí. Městečko samo o sobě působí mírným, klidným dojmem a všimnete si, že mnoho návštěvníků tu vlastně není primárně kvůli lyžování: atrakcí jsou také dva velké komplexy termálních lázní Römerbad a Sankt Kathrein. Větší komplex Römerbad má tři podlaží, z nichž to spodní odkazuje k tradici starořímských lázní. Léčivé účinky zdejších pramenů byly známé již před zhruba dvěma tisíci let. Sankt Kathrein pak cílí hlavně na rodiny s dětmi.
Lyžování i lázně, případně wellness, lze samozřejmě kombinovat a je tomu uzpůsobena i struktura skipasů. Můžete zvolit tzv. Ski+Therme variantu, která vás opravňuje jak k řádění na sjezdovkách, tak ke vstupu do lázní. To se vyplatí hlavně při nejistém počasí.
Může se hoditDoprava
Bad Kleinkirchheim Středisko leží v nadmořské výšce 1 000 metrů v odlehlé mezihorské kotlině severně od Villachu. Vše podstatné nejen o lyžování a lázních se dozvíte na webových stránkách www.badkleinkirchheim.at. Jednodenní skipas pro dospělého/dítě stojí 44 €/22 € (1 215/607 korun), šestidenní varianta (pouze lyžování) 215 €/108 € (5 934/2 980 korun). |
Bad Kleinkirchheim
