Francie se rozhodla »turisticky zvýraznit« Pont du Gard, nejzachovalejší římský akvadukt na světě. Tuto památku poblíž města Nimes na jihu země sice navštěvuje na 1,25 miliónu turistů ročně, ale kromě stavby samé tam není nic, co by osvětlilo její souvislosti, přiblížilo dobu či zvýraznilo špičkovou úroveň římského inženýrství.
»Je to bohužel úplně mrtvý monument. Není tam muzeum, žádné turistické služby a dokonce ani toalety,« říká Anne Pradová z obchodní a průmyslové komory města Nimes, která lokalitu spravuje. Podle jejích slov si turisté sice akvadukt prohlédnou, ale nezdrží se většinou ani hodinu a jedou pryč. To je trochu málo u stavby, která vznikla k roku 50 našeho letopočtu a patří do seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO. Návštěvníci by přitom jistě s povděkem přijali v náležité formě podané souvislosti, které jsou mnohdy zajímavější než stavba sama. Trojpatrový most dlouhý 275 metrů a vysoký 50 metrů byl součástí vodovodu do Nimes o délce 50 kilometrů. Tento spádový vodovod přitom má od jednoho konce trasy po druhý výškový rozdíl pouhých 12,27 metru. Postavit podobnou trasu s tak mírným spádem a přitom bez jakéhokoli »dolíku«, v němž by se voda hromadila a nepostupovala dál, by bylo tvrdým oříškem i pro dnešní stavbaře, zvyklé na tlakové potrubní vodovody; Římané přitom takové stavby zvládali přímo sériově. Jimi postavený vodovod kromě toho zásoboval město Nimes téměř 500 let. Projekt turistického oživení akvaduktu se k němu snaží být maximálně citlivý. Svahy řeky, přes kterou vede, mají být v dohledném rozsahu (na ploše 165 hektarů) osázeny kulturami, které zde rostly za Římanů, tedy vinicemi, ovocnými stromy a olivovníky. Vše má připomínat krajinu Středomoří kolem začátku letopočtu. Všechny stavby pro turisty, které zde vzniknou, budou skryty tak, aby nerušily »římskost« vzhledu akvaduktu a krajiny. Parkoviště, prodejna suvenýrů, pohostinství a budova prvního muzea vzniknou za malým pahorkem vedle mostu, druhé muzeum bude umístěno do hloubi opuštěného kamenolomu na opačné straně mostu, takže celkový vzhled památky nebude rušit nic. Muzea budou přibližovat jak běžný život obyvatel římské provincie, tak římské inženýrství a stavitelství, fenomenálně zvládající využití kamene. Stavby budou zahájeny na podzim tak, aby koncem jara příštího roku už mohl být areál otevřen pro veřejnost. Dosavadní praxe, že vstup na akvadukt je volný, zůstane zachována inadále; vstupné se bude platit pouze do muzeí.
»Je to bohužel úplně mrtvý monument. Není tam muzeum, žádné turistické služby a dokonce ani toalety,« říká Anne Pradová z obchodní a průmyslové komory města Nimes, která lokalitu spravuje. Podle jejích slov si turisté sice akvadukt prohlédnou, ale nezdrží se většinou ani hodinu a jedou pryč. To je trochu málo u stavby, která vznikla k roku 50 našeho letopočtu a patří do seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO. Návštěvníci by přitom jistě s povděkem přijali v náležité formě podané souvislosti, které jsou mnohdy zajímavější než stavba sama. Trojpatrový most dlouhý 275 metrů a vysoký 50 metrů byl součástí vodovodu do Nimes o délce 50 kilometrů. Tento spádový vodovod přitom má od jednoho konce trasy po druhý výškový rozdíl pouhých 12,27 metru. Postavit podobnou trasu s tak mírným spádem a přitom bez jakéhokoli »dolíku«, v němž by se voda hromadila a nepostupovala dál, by bylo tvrdým oříškem i pro dnešní stavbaře, zvyklé na tlakové potrubní vodovody; Římané přitom takové stavby zvládali přímo sériově. Jimi postavený vodovod kromě toho zásoboval město Nimes téměř 500 let. Projekt turistického oživení akvaduktu se k němu snaží být maximálně citlivý. Svahy řeky, přes kterou vede, mají být v dohledném rozsahu (na ploše 165 hektarů) osázeny kulturami, které zde rostly za Římanů, tedy vinicemi, ovocnými stromy a olivovníky. Vše má připomínat krajinu Středomoří kolem začátku letopočtu. Všechny stavby pro turisty, které zde vzniknou, budou skryty tak, aby nerušily »římskost« vzhledu akvaduktu a krajiny. Parkoviště, prodejna suvenýrů, pohostinství a budova prvního muzea vzniknou za malým pahorkem vedle mostu, druhé muzeum bude umístěno do hloubi opuštěného kamenolomu na opačné straně mostu, takže celkový vzhled památky nebude rušit nic. Muzea budou přibližovat jak běžný život obyvatel římské provincie, tak římské inženýrství a stavitelství, fenomenálně zvládající využití kamene. Stavby budou zahájeny na podzim tak, aby koncem jara příštího roku už mohl být areál otevřen pro veřejnost. Dosavadní praxe, že vstup na akvadukt je volný, zůstane zachována inadále; vstupné se bude platit pouze do muzeí.
