Bílé Karpaty jsou jeho srdcovou záležitostí, pochází totiž z Lipova nedaleko Veselí nad Moravou a do kopců kolem Velké Javořiny vedly časté rodinné výlety.
„Pod Javořinou jsou krásné pralesy, místo, kde se počasí mění a vytváří krásnou atmosféru. Jsou to příjemné vzpomínky na dětství, kdy člověk krásu hor vnímá hezky čistě,“ popisuje Janek Sedlář.
Kompozici fotky neupravuje, ale čeká na správný okamžik nebo světlo. Jako u jedné ze svých nejoblíbenějších fotek Píseň jarní bouře.
„Na tom místě jsem byl fotit mnohokrát a nikdy jsem tam netrefil zajímavé počasí. Až jedou jsem fotil na Vršatci, pobíhal jsem tam celý den, a když jsem se vracel, viděl jsem v dálce mraky a silný déšť. Tak jsem se tam zajel podívat, byl to moment, který trval chviličku, ale stálo to za to,“ popsal v rozhovoru s iDNES.cz.
Pocity místo odrazu přesné reality
Jeho fotky se nesnaží věrně zobrazit realitu, Sedlář si často hraje s barvami, aby zachytil subjektivní pocity, které v něm krajina vyvolává. A nechává to i na divácích, ať každý vnímá, co chce.
Svými snímky je velmi úspěšný na prestižním fotografickém webu 500px (v konkurenci více než 6 milionů fotografů z celého světa), má tisíce fanoušků na facebooku i na 500px.
Vypněte mozek a dívejte se srdcem
Jako všechny fotografy, které jsme představili v předchozích článcích seriálu, ho ranní výpravy do přírody nabíjejí čistou energií a až posvátnou úctou. To se však slovy nedá předat, člověk může takový okamžik prožívat jedině všemi smysly. „Tuto možnost divák sledující fotografii nemá. Tento smyslový deficit se snažím obejít zprostředkováním emocí a pocitů, které jsem měl na daném místě. Abych toho docílil, používám v postprodukci svobodně a intuitivně barvy, které mnohdy nesouvisí s realitou,“ uvádí Janek Sedlář na svém webu www.janeksedlar.com. „Doporučuju proto při sledování mé práce vypnout mozek a dívat se spíše srdcem,“ dodává.
Přírodu vnímá jako všelék pro duši člověka a mimo fotografování se věnuje také doprovázeným poutím, což je určitý druh koučování v přírodě.